Plemenná hodnota mléčné užitkovosti je dnes ve světě odhadována většinou animal modelu s opakovatelností, kdy mléčná užitkovost na různých laktacích je považována za opakování téže vlastnosti. Přehled postupů hodnocení zvířat používaných v jednotlivých zemích je uveden v Interbull Bulletinu No. 24 (2000). Vzhledem k tomu, že skutečná genetická korelace mezi laktacemi není rovna 1 a především vztah první laktace k ostatním se odlišuje, je v řadě zemí (včetně ČR) používán správnější „vícelaktační“ model, kdy jednotlivé laktace jsou považovány za odlišné vlastnosti.
V různých zemích používají pro hodnocení různý počet laktací a též jednotlivým pořadím laktací dávají v celkovém vyjádření různou váhu. Většina zemí hodnotí 3 až 5 laktací. Některé země používají pouze první laktaci, jiné země všechny známé laktace. Model s opakovatelností hodnotí zvířata na základě průměru známých laktací, zatímco víceznakové modely pracují s indexem, kde různé laktace mají odlišné váhy. Z uvedeného vyplývá různý vztah ke skutečné celoživotní užitkovosti, jejíž zvýšení je cílem každého chovatele. Za těchto podmínek lze těžko plemennou hodnotu z různých zemí považovat za stejný ukazatel a žebříček hodnocení zvířat podle jednotlivých zemí se liší.
Jagusiak a Żarnecki (1998) porovnali hodnocení podle první laktace a podle prvních třech laktací. Obecná korelace mezi oběma hodnoceními byla vysoká, ale při posuzování pouze špičkových zvířat, bylo nalezeno jen 48 až 79 % shodných jedinců ve špičce podle obou způsobů hodnocení a podle počtu špičkových zvířat, které sledovali. Čím užší špička byla vybrána tím méně se pořadí shodovalo.
Vzhledem k probíhajícímu mezinárodnímu hodnocení plemeníků Interbullem je snaha, aby v jednotlivých zemích probíhalo hodnocení pokud možno stejným způsobem. Z toho důvodu například Canavesi et al. (1999) upřednostňují hodnotit zvířata pouze podle prvních třech laktací než podle všech známých laktací. Tato podobnost metodických postupů jistě vede ke shodnějším výsledkům, ale pravděpodobně nezaručuje vyšší chovatelský pokrok v celoživotní užitkovosti.
Cílem šlechtění je co nejvyšší užitkovost v průměru za laktaci během celého života krávy. Jednotlivé laktace (projevy užitkovosti) se nevyskytují se stejnou četností. Nejvíce je prvních laktací a dalších laktací s věkem ubývá. Každá následná laktace má zpoždění o mezidobí oproti laktaci předchozí. McClintock a Cunningham (1974) proto zavádějí „odúrokovanou hodnotu na krávu“ (discounted expression per cow), která zohledňuje jak počet realizačních jednotek, tak úrok a umožňuje objektivnější porovnání. Pro odhad plemenné hodnoty je rozhodující několik prvních laktací, na základě kterých se celoživotní užitkovost předpovídá. Váhy laktací pro index na základě prvých třech laktací odvodili Dempfle a Ponzoni (1986). Zohlednili několik variant věkové struktury stáda, úroků a genetických korelací mezi laktacemi. Váha první laktace v indexu byla prakticky dvojnásobná než váha laktace druhé. Váha třetí laktace, v závislosti na vstupních parametrech, dosahovala 70 % až 36 % váhy laktace prvé. Autoři nedoporučují používat konstantní váhy pro všechny laktace, ale stanovit váhové koeficienty pro každý konkrétní případ samostatně.
S vývojem plemene se mění i genetické parametry, což má vliv na způsoby odhadu plemenné hodnoty, konstrukci selekčních indexů a následnou strategii šlechtění. Nově genetické parametry mléčné užitkovosti pro domácí populace skotu stanovili Dědková a Wolf (2001).
Cílem naší práce bylo stanovit optimální váhové koeficienty plemenných hodnot u prvých třech laktací pro selekci na průměrnou celoživotní užitkovost a to na základě věkové struktury a genetických parametrů u domácích populací skotu.
Věk krav
Věková struktura je stanovena na základě 9,8 miiónu otelení českého strakatého a 5,1 miliónu otelení černostrakatého skotu. Soubor obsahuje krávy, které se otelily v rozpětí let 1980 až 1997 (tab. 1). První laktace představují 1/3 všech laktací, první tři laktace pak více než 70 % ze všech laktací. Na dvanácté a vyšší laktaci se vyskytuje do 0,1 % všech laktací. Při rozboru delší časové řady je pro obě dojená plemena věková struktura prakticky stejná.
Věková struktura krav na základě nejnovějšího období otelení v letech 1996 a 97 (662 000 laktací českého strakatého a 322 000 laktací černostrakatého skotu) se pro plemena liší. Na prvních dvou laktacích je u černostrakatého skotu z celkového počtu o 7 % více krav než u českého strakatého. Tato čísla mohou souviset se změnou dlouhověkosti u obou plemen v poslední době (vyšší dlouhověkost u českého strakatého), ale také se záměrným zásahem chovatele při změně početních stavů skotu.
Rozdíl v užitkovostech mezi pořadím laktací je uveden v tabulce 2 a souvisí s dospělostí a realizovaným genetickým trendem. Maximální užitkovost je z tohoto pohledu u českého strakatého skotu od třetí do páté laktace, u černostrakatého na druhé a třetí laktaci. U černostrakatého skotu je s pořadím laktace menší nárůst užitkovosti a pravděpodobně se více projevuje změna užitkového typu u mladších zvířat vlivem šlechtění. S pořadím laktace se rozdíly mezi plemeny snižují.
Odúrokované hodnoty
Jak vyplývá z tabulky věkové struktury, jsou první laktace z hlediska jejich počtu nejdůležitější. Ekonomická hodnota jednotlivých laktací v souhrnném indexu je dána věkovou strukturou se zohledněním úrokové míry, která zohledňuje zpoždění projevu užitkovosti oproti počátečním investicím do šlechtění. Následné laktace jsou tím dále znevýhodňovány. Pro vzájemnou porovnatelnost přepočítáváme četnost následných laktací pomocí úroku na laktaci první. V tabulce 3 jsou uvedeny odúrokované ekonomické hodnoty v závislosti na délce mezidobí při dlouhodobé věkové struktuře z let 1980 až 1997. Zohlednění úroků zvyšuje význam prvých laktací. Při úroku 0 % má první laktace relativní důležitost ze všech laktací 33,9 %, při úroku 5 % se význam prvé laktace zvyšuje na 37 % a při úroku 10 % dosahuje význam prvé laktace 40 % ze všech sledovaných laktací (1,18 násobek oproti variantě bez zohlednění úroků).
Při věkové struktuře z posledního období otelení v letech 1996 a 1997 jsou odúrokované ekonomické hodnoty v závislosti na plemeni poněkud odlišné. Podle věkové struktury jsou u českého strakatého skotu nižší ekonomické hodnoty prvních laktací jak v porovnání s dlouhodobou strukturou, tak v porovnání s černostrakatým skotem.
Váhy laktací v indexu
Do indexu jsou kombinovány dílčí plemenné hodnoty pro prvé laktace stanovené pomocí vícelaktačního modelu. Pomocí indexu je šlechtěno na celoživotní užitkovost v průměru za období 10 laktací. Alternativně jsou do indexu zahrnovány první, druhá nebo třetí laktace. Výsledky pro indexy s pouze první laktací jsou v tabulce 4, pro indexy se dvěmi prvními laktacemi v tabulce 5 a se třemi prvními laktacemi v tabulce 6. Váhy jsou stanoveny pro různé varianty indexů v závislosti na plemeni a věkové struktuře a úroku.
Součet vah v indexu pro jednotlivé laktace se blíží hodnotě 1. V indexech se dvěma laktacemi má druhá laktace téměř dvojnásobnou váhu oproti laktaci první. V indexech se třemi laktacemi mají druhé laktace značně nižší váhu než laktace třetí, což souvisí s předpovědí následných laktací. Čím vyšší pořadí laktace, tím lepší předpověď následné užitkovosti.
Spolehlivost předpovědi celoživotní užitkovosti je při prvníchch třech laktacích v indexu nad 99 %. Při prvních dvou laktacích v indexu dosahuje od 97 do 99 %. Při selekci jen podle první laktace v indexu, spolehlivost dosahuje podle varianty indexu pouze hodnoty od 87 do 91 %.
Zde je nutno dále vzít v úvahu, že odhad plemenné hodnoty pro konkrétní laktaci, v závislosti na množství a distribuci naměřených užitkovostí, dosahuje jen omezené spolehlivosti (R). Celková spolehlivost předpovědi celoživotní užitkovosti potom je
r2C = R * r2 .
To znamená, že při sebepřesnějším odhadu dílčí plemenné hodnoty pro první laktaci, nemůže spolehlivost předpovědi průměru celoživotní užitkovosti prakticky překročit hladinu kolem 90 %. Při zahrnutí do indexu i vyšších laktací, spolehlivost stoupá.
Závěr
- Ekonomická hodnota první laktace stoupá s úrokovou mírou až na 40 % ze součtu všech laktací.
- Vícelaktační index animal modelu umožňuje předpověď plemenné hodnoty pro průměr celoživotní mléčné užitkovosti na základě pouze první laktace se spolehlivostí 90 %. Při prvých dvou a více laktacích je přepočet se spolehlivosti 97 až 99 %.
- Celková spolehlivost předpovědi je násobkem spolehlivosti dílčí plemenné hodnoty pro konkrétní laktace a spolehlivosti přepočtu z daných laktací na celoživotní užitkovost.
- V optimálním indexu se třemi laktacemi mají třetí laktace váhu značně vyšší než laktace druhé (mají bližší vztah k následným laktacím téže krávy).
- Se zvyšováním počtu hodnocených laktací na krávu význam každé nově zařazené laktace klesá, neboť přispívá stále méně k souhrnné spolehlivosti.
- Vzhledem k různým způsobům vyjadřování plemenné hodnoty mléčné užitkovosti v různých zemích, se pořadí hodnocených zvířat mezi jednotlivými zeměmi nemůže nikdy zcela shodovat. Je třeba dát přednost způsobu hodnocení v domácích podmínkách.
Zpracováno za podpory MZe (Institucionální záměr MZe-MO2-99-02).
Josef Přibyl, Jana Přibylová,
VÚŽV, Praha - Uhříněves
