Na světě bylo popsáno celkem 9 druhů včel rodu Apis – včela (Přidal 2008). U řady z nich dosud nebyly popsány poddruhy. U včely medonosné (Apis mellifera) je tomu naopak a byly popsány desítky poddruhů. Poddruhy u včely často označujeme za plemena či rasy. Plemena hospodářských zvířat však vznikla činností člověka, proto plemena včel považujeme převážně za plemena geografická nesoucí vědecká jména a nikoliv za uměle vzniklá (kulturní, tzv. zootechnická plemena), jako je tomu například u kura domácího.
Několik poddruhů bylo popsáno u včely východní (A. cerana) a včely obrovské (A. dorsata). Zejména při porovnání počtu poddruhů včely medonosné a v. východní je patrné, že počet popsaných poddruhů je jednoznačně výsledkem intenzity průzkumu jejich populací. Kdyby byly populace včely východní stejně intenzivně prozkoumány, jako u včely medonosné, jistě by se podařilo odlišit i jiné populace na úrovni podruhu, např. nedávno popsané A. cerana heimifeng Engel (1999). Na straně druhé je skutečností, že rozloha a členitost území původního rozšíření včely medonosné (Evropa, Blízký Východ a Afrika) je značné a zakládá tak k dostatečné horizontální izolovanosti jednotlivých populací tohoto druhu, která je nezbytná ke vzniku poddruhů.
doc. Ing. Antonín Přidal, Ph. D.
oddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně
Kompletní článek najdete v Našem chovu 4/2017.
