06.01.2003 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Welfare v Jičíně

Ve městě pohádek má své sídlo firma Mave Jičín, a. s., společnost, která se zabývá kromě výroby vajec i produkcí jatečných prasat. Na naší návštěvě jsme se však zaměřili pouze na chov drůbeže. Je totiž výjimečný – jeho část je v předstihu zcela v souladu s principy Evropské unie.

Drahoraz a pohodová vejce
Tuto část farmy získal podnik Mave jako dědictví Státního statku Jičín. Z původní vazné stáje pro 800 kusů dojnic se po velkolepé rekonstrukci v roce 2000 stalo moderní středisko chovu nosnic na hluboké podestýlce. Mezi jeho přednosti patří například poloroštové ustájení a snášková hnízda vyvýšená o cca 70 cm nad podlahu stáje.
Podrobnosti ke zdejšímu chovu se dozvídáme od ředitele podniku, Ing. Josefa Valenty: „První hejno jsme naskladnili v únoru 2001, byly to kuřičky Hisexe odchované ve Filku Přemyslovice. Neměli jsme žádné zkušenosti, pouze informace z návštěvy v zahraničí a dostatek odborné literatury“, upřesňuje ředitel podniku.
Pro chov drůbeže na podestýlce je podle slov ředitele nutné zajistit odlišné složení krmné dávky než pro konvenční chovy. Nosnice jsou neustále v pohybu, a proto potřebují vyšší obsah minerálních látek. Jinak hrozí odvápnění, žloutková serositida, zadržená vejce a může dojít i k celkovému oslabení a úhynu nosnice. Řešením jsou jedině speciální směsi pro tento způsob technologie.
Dalším problémem mohou být nákazy, především parazitární. „Hygiena v těchto technologiích je horší, setkali jsme se i se zanášením na podestýlku, mikroklima stáje může být kontaminované trusem a problém je na světě“, dodává ing. Valenta.
Při vyskladňování se chovatelé setkávají i se stresem, který je o mnoho větší než u klecových technologií. Nesmíme zapomínat ani na kanibalismus, který bývá ve volných chovech zdrojem mnoha potíží.
A klady? Dejme slovo řediteli akciové společnosti: „Jsou minimální. Moderní technologii jsme pořizovali s vědomím, že se nám finančně náročná počáteční investice brzo vrátí prostřednictvím vyšší realizační ceny vajec. Trh však vejce z welfarového chovu není schopen nebo ochoten zaplatit.“ A tak se v současnosti dodává do obchodní sítě pouze 30 procent těchto vajec, zbylá část je prodávána se skořápkovými nebo na zpracování s normálními vejci, přičemž nákupní cena se pohybuje kolem 1,45 Kč. Pokud se z důvodu nízké poptávky nezpracují ani do 28 dní po snesení, klesá cena ještě níže – až na 12 Kč za kilogram, případně 0,90 Kč za kus na export. Ekonomika není nijak růžová“, podotýká Ing. Valenta.

Konvenční chov
Kromě welfarového chovu najdeme v podniku Mave Jičín ještě klasickou odchovnu s kapacitou 180 000 ks kuřic na jednorázový zástav na farmě v nedaleké Soběrazi. Odchov je zde zaměřen na kuřice Lohman WHITE (120 000 kusů) a střídavě Hisex a Isa po 60 tisících kuřicích.
Další částí podniku je středisko chovu nosnic závodu Soběraz s kapacitou 300 000 kusů v klecové technologii. Užitkovost na tomto středisku je na úrovni 313 vyprodukovaných vajec na nosnici při spotřebě krmiva 130 gramů na jedno vejce.
Středisko Dřevěnice potom produkuje cca 2 400 000 kusů násadových vajec od rodičovského hejna Cobb.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down