Poblíž centra Madisonu sevřeného mezi jezery Mendota a Monona se v loňském podzimu konal již 33. ročník výstavy World Dairy Expo, největší chovatelský veletrh na světě v oboru mléčného skotu. Proslulost tohoto veletrhu je obrovská a „mlékařský“ stát Wisconsin je na něj patřičně hrdý. Výstavy jsem se mohl zúčastnit spolu se skupinkou českých chovatelů na pozvání jednoho z hlavních partnerů a sponzorů výstavy, firmy ABS Global.
Mamutí hala madisonského výstaviště přivítala ve svých útrobách desetitisíce návštěvníků a zhruba 700 vystavujících firem, které se prezentovaly na více než 1500 stáncích. Konkurence je zde i přes zdánlivě nekonečné možnosti trhu obrovská a žádná firma působící v tomto a příbuzných oborech si zde nedovolila chybět. Koncentrace vystavovaných a předváděných zvířat je zde pro našince nevídaná, podobně jako ukázky technologií a výrobků z oblasti prvovýroby mléka.
V koloseu s arénou odpovídající rozměrům hokejového stadionu se každodenně během celé výstavy scházela chovatelská elita z celých Spojených států. Odborné poroty pak postupně hodnotily a vybíraly ty nejlepší z nejlepších. Ze všech účastníků sálalo upřímné nadšení a zájem o vše nové. Byl to jejich svátek. Dá se říci, že celý stát Wisconsin zachvátila na pět dnů chovatelská horečka, neboť pro návštěvníky bylo připraveno kromě výstavy samé i řada poznávacích zájezdů a exkurzí na farmy přímých účastníků, vystavovatelů a chovatelů. Těchto možností jsme využili i my a polovinu našeho pobytu jsme strávili na farmách ve státech Wisconsin a Illinois.
Svoji cestu jsme si zpestřili i prohlídkou centrály firmy ABS Global, kterou většina našich chovatelů zná i z jejího působení v České republice. Několik stovek zahraničních účastníků výstavy tak mělo možnost podívat se na místa, odkud získávají prostřednictvím domácí firmy produkty s logem ABS.
V centrále ABS Global
Na organizaci prohlídky byla vidět, že její přípravou se zabývají profesionálové. A nebylo divu, vždyť náš průvodce Vern Meyer pracuje v ABS již 35 let a řadu let se věnuje právě zahraničním návštěvníkům. Nasedli jsme do autobusu a vydali se na velodrom mezi jednotlivými stájemi.
První objekt, který jsme navštívili, byla čekárna – býci zde čekají na výsledky svého prověření, zda půjdou na odběry a budou se prodávat, nebo ne. Nejmladší býci sem přicházejí ve stáří 90 dnů a musí samozřejmě absolvovat nezbytnou karanténu. Jakmile ji opustí, odebere se jim asi 3000 dávek, které se použijí na testaci. Čtyřikrát za rok po každé uzávěrce kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti se býci posunou o jednu ohradu dál.
Vedle čekárny jsme s podivem zaregistrovali několik velkých výběhů pro psy. Ti zde vykonávají velice užitečnou službu a svým způsobem jsou pro ošetřovatele nepostradatelní. Každý z ošetřovatelů má svého psa, bez kterého k býkům, kteří ještě nemají kroužek, nevejde. Kroužky se býkům nasazují, až když se s nimi začíná více manipulovat. Pokud je to potřeba, pes dokáže býka kousnou tak, že se během okamžiku zklidní jako beránek. Býci mají ze psů ohromný respekt a možná i proto zde nedochází ke zraněním člověka.
V každé skupině býků se vytváří určitá sociální hierarchie a pokud musí z nějakých důvodů býk skupinu opustit na více než na 24 hodin, nemůže se již vrátit, protože ztrácí své místo a ostatní býci by ho utloukli. V takovýchto případech se volí individuální ustájení. Co se plemen týče, viděli jsme zde v zásadě jen dvě plemena, holštýnské a jerseyské býky.
Každý rok se do centrály přiváží okolo 200 nových býků, z nichž se přibližně jeden z deseti kvalifikuje pro odběry do hlavní stanice a na ostatních si američané pochutnají v hamburgrech.
Neviděli jsme žádné býky masných plemen, protože firma ABS v jejich případě v současné době praktikuje následující systém: mladého masného býka vezme na stanici, odebere odhadnutou potřebu dávek a býka vrací zpátky na farmu, kde se dočká výsledků a pouze v případě úspěchu se býk vrací na odběry.
Co se týče výživy plemenných býků, dá se říci, že mají svého „dvorního dodavatele“. Je jím jeden z místních farmářů, se kterým firma ABS již dlouhá léta spolupracuje a který obdělává asi 800 akrů, z nichž dodává do zdejších stájí krmiva bohatá na vlákninu.
Přibližně v polovině prohlídky vstupujeme do produkční oblasti, kde se nachází tři hlavní produkční stáje. Zde se pět dní v týdnu odebírá sperma, v průměru 25 000 dávek denně. Během měsíce je to asi půl milionu dávek. První stáj, která zde byla postavena v roce 1960 se jmenuje Holstein Hilton a je zde ustájeno asi 65 býků. Sám název již naznačuje, že se jedná o stáj luxusní, která je mimo jiné výjimečná tím, že je zde klimatizace a v zimě je celá vytápěná. Tato stáj splňuje ta nejvyšší zdravotní kritéria, která vyžadují země s nejvyššími požadavky na deklaraci zdravotního stavu. Jedinečnost této stáje spočívá také v tom, že jsou zde jako jediní pohřbeni dva nejslavnější býci minulosti – Valiant a Top Bras.
Stáj Genetic Venture se používá pro odběry mladých býků. Heritage Hall je třetí stáj asi pro 85 býků. U této stáje jsou postaveny památníky pro další slavné býky z chovu ABS.
V jedné stáji jsme také mohli vidět odběry, při kterých se jako fantomy používají speciálně chovaní a připravení býci. Vybírají se podle několika kritérií. Především musí mít pevnou kostru, zdravé končetiny a mírný temperament. Podle slov ošetřovatelů není obtížné naučit produkční býky chodit na odběry, protože brzy poznají, že je zde čekají příjemné věci. Býk se nechá třikrát skočit aniž by se odebral a odebere se až při čtvrtém skoku. Za jeden den se od odebíraného býka získá 200-1200 dávek. S odběry semene se začíná brzy ráno, okolo půl sedmé a v deset hodin se končí. Je to nutné proto, aby se semeno stihlo zpracovat do finálního produktu.
Jako perličku uváděli ošetřovatelé, že většina býků má své oblíbené ošetřovatele, kteří dostanou z býků více spermatu než kdyby odebíral někdo jiný. Jiní býci zase mají svůj oblíbený fantom. Pro maximalizaci produkce dávek jsou proto důležité i tyto „detaily“, které se pečlivě sledují, zaznamenávají a využívají. Jakmile se semeno odebere, odejde potrubní poštou během 90 vteřin do hlavní budovy, kde se dále zpracovává. Ti býci, kteří se nejvíce prodávají, jsou na odběrech třikrát týdně. Mimořádná pozornost se zde věnuje bezpečnosti práce, což dokumentuje fakt, že za celou dobu zde došlo k jedinému vážnějšímu zranění.
Dvakrát denně se krmí, jednou měsíčně se dělají zdravotní testy a v kteroukoliv denní či noční dobu je k dispozici veterinář. Ošetřovatelé si dělali legraci, že o býky se pečuje lépe než o zaměstnance.
Ne všichni tito býci jsou majetkem ABS. Z býků dojných plemen patří firmě ABS 75 % býků a 25 % jsou takzvaní leasingoví býci. U masných plemen je 60 % vlastních a 40 % leasingových. Leasingový býk je vlastněn částečně chovatelem a zisk z prodeje dávek se dělí mezi chovatele a firmu ABS. Spolupráce mezi chovateli a firmou je v tomto směru příkladná, o čemž jsme se mohli přesvědčit i na farmách, které jsme poté navštívili.
Pokračování v příštím čísle.
Miroslav Žižka
