„Rok a půl jsme čekali, než se rozběhne program SAPARD,“ říká Jan Zíka, jednatel Sdružení zemědělců Lhota Bubeneč. „Dnes máme konečně novou odchovnu mladého skotu pro 80 až 90 zvířat.“
Sdružení zemědělců Lhota Bubeneč založili v roce 1992 tři bývalí zaměstnanci zemědělského družstva Loket a státního statku Dolní Kralovice. Plní nadšení si pronajali půdu, stavby, restituční a transformační nároky v hodnotě 6,5 miliónu korun. Součástí smlouvy byl závazek, že do roku 2005 budou všechny pohledávky vyrovnány. „Zatím se nám celkem daří,“ usmívá se jednatel, „zbývá nám splatit už jen něco přes milión.“ Věřitelé Sdružení zemědělců si domů odnášejí jak finanční prostředky, tak naturálie.
Obiloviny a skot
Dnes provozuje společnost klasickou rostlinnou výrobu na 280 hektarech zemědělské půdy, z nichž většinu zabírají obiloviny, v potravinářské kvalitě i jako základ krmné dávky pro hospodářská zvířata. Dále zde pěstují řepku, brambory, kukuřici na siláž a okolo 15 ha lnu.
Z kvalitních luk pochází seno a senáž pro ustájený skot.
V oblasti živočišné výroby se podle Jana Zíky orientuje sdružení již pouze na výkrm skotu: „Stáj pro výkrm prasat jsme museli zrušit, protože tato komodita byla neekonomická a nezajišťovala nám splácení dluhů.“ Vykrmované býčky nakupují chovatelé již jako mléčná telata ve věku 7 až 10 dní. Mléčná výživa je zajišťována nakupovanými krmnými směsmi. Po tomto období nastupuje již klasický výkrm skotu až do živé hmotnosti cca 650 kilogramů. Finální býci putují na jatka do Valašského Meziříčí, která jsou nejčastějším odběratelem zdejší firmy. „I když je v současnosti cena nízká, pouze 34 Kč za kg, je srovnatelná s jateckými provozy na okrese. Dopravu si hradí odběratel a nemáme problémy s platební neschopností,“ odpovídá Zíka na otázku, proč nedodávají jatečné býky do nějakého bližšího masokombinátu.
Tři roky se SAPARDEM
V roce 1999, kdy se poprvé začaly objevovat informace o projektu SAPARD, si nadšení majitelé nechali vypracovat projektovou dokumentaci od firmy Farmtec Tábor a zároveň okamžitě zrušili výkrmnu prasat, aby měli prostory pro novou odchovnu býků. V roce následujícím už měli vyřízené všechny dokumenty potřebné na stavební povolení, které bylo vydáno v dubnu 2000. A pak už jen čekali na povel ke „startu“.
„Vyčkávali jsme až do února letošního roku“, upřesňuje jednatel společnosti, „kdy jsme se rozhodli rekonstruovat bez ohledu na poskytnuté dotace.“ Proběhlo výběrové řízení a majitelé vybrali cenově nejpřijatelnější firmu, se kterou uzavřeli smlouvu na dokončení rekonstrukce do konce června 2002. Práce se rozběhly a – ozvala se firma Farmtec, že SAPARD přeci jenom bude. „A tak jsme zkompletovali všechna potřebná povolení a 14. května jsme je vezli do Prahy. Tam jsme se dozvěděli, že máme nárok vlastně na projekty dva - kromě stáje i na hnojiště. Ovšem na dva projekty musí být i dvojí dokumentace. I tu jsme během jednoho dne dokázali sehnat a stihnout tak konečný termín,“ vzpomíná Jan Zíka.
Vývoj situace znamenal sice komplikace v podobě prodloužení smlouvy s dodavatelskou firmou, protože do podepsání kontraktu s Agenturou Sapard se směly provádět pouze přípravné práce, ale podle slov jednatele společnosti to stálo za to. „Dvaadvacátého srpna proběhla kolaudace a my jsme mohli navýšit stav chovaného skotu na 200 až 210 kusů,¨doplňuje chovatel.
Konec dobrý, všechno dobré
A jak hodnotí Jan Zíka program jako celek?
„Myšlenka je to určitě dobrá, ale v podobě velmi administrativně náročného martyria. Byl to první pokus a učili jsme se zjevně všichni, i pracovníci pověřené agentury. Z celkových nákladů 2, 2 miliónu Kč by naše sdružení mělo dostat asi půl miliónu. Jsou to pro nás velké peníze, ale podruhé bych za stejných podmínek už tenhle byroktarický kolotoč neroztáčel,“ uzavírá jednatel Sdružení zemědělců Lhota Bubeneč Jan Zíka.
