Každoročně zamíří výživářští odborníci na sympozium do Lexingtonu (USA, Kentucky), které pořádá společnost Alltech. Letos proběhl již dvacátý ročník. Během uplynulých let se velikost akce postupně rozrůstala a dnes již Američané hostili po tři dny přes tisícovku účastníků a desítky přednášejících, mezi kterými jsou světově uznávaní odborníci. Celé setkání bylo rozdělené do více sekcí, které se zabývaly výživou a chovem skotu, prasat, drůbeže, koní, domácích zvířat, potravinami a letos nově i akvakulturou.
Akci zahájil majitel společnosti Alltech Pears Lyons. Firmě patří v současné době okolo dvaceti společností po celém světě. Kanceláře mají v 55 zemích světa, distributory ve 21 dalších a ve 13 výrobní kapacity.
Tisková konference
Alltech založil Pears Lyons v roce 1980 a od té doby vykazuje trvalý růst. V současné době zaměstnávají 1400 lidí po celém světě a obrat roste zhruba o 20 % ročně. Jedním z míst, kde firma vyrábí je i Brazílie. „Je to země bohatá na zdroje energie,“ upozornil na tiskové konferenci. Přitom disponují technikou na vysoké úrovni. Alltech globálně prodá ročně 550 mil. tun krmiv. Meziroční nárůst 2003/2004 dosáhl 22 % z obratu.
Klíčové oblasti pro výzkum jsou podle Karla Dawsona, ředitele výzkumu firmy, minerální výživa organickou formou, kvasinky se selenem, enzymy, adsorbenty toxinů.. Velice zajímavým výrobkem je v současné době Optigen, jako zdroj pomalu stravitelného dusíku v bachoru. Firma je aktivní i v humánní oblasti výživy.
Na otázku novinářů na vztah k EU. Upozornili všichni, že Evropa jde cestou totální transparence. Problematická je registrace přípravků, která například pro Sel Plex trvala téměř osm let. Hlavní motto firmy však zůstává: Dát zákazníkovi, co chce.“
Spolupráce s výzkumem
Jedním z míst, kam firma Alltech investuje, je výzkum. O financování University of Kentucky se sídlem v Lexingtonu informoval její prezident Dr. Lee Todd. Univerzita má nyní 26 260 studentů a roční obrat 1,4 miliardy dolarů. Z toho na studium zemědělství připadá rozpočet 107,9 milionů dolarů. Z celkového objemu získají z federálních, tj. státních, peněz 250 milionů. Odkud pochází zbytek peněz? Zdrojem jsou absolventi univerzity, sponzoři a obchod.
Důležité je i to, aby byli absolventi úspěšní. Díky firmě Alltech se univerzita stala biotechnologickým srdcem Kentucky, protože zaměstnávají 162 jejích absolventů.
Další aktivitou se stal projekt vznikl projekt Goldstream Research Campus, který vznikl na 735 akrech půdy. „Je to cesta, jak spojit univerzitu s průmyslem,“ prohlásil přednášející. V Campu je nyní zaměstnána skupina vědců, která pracuje pro univerzitu i firmu Alltech. Výsledkem je nová hodnota biotechnologických produktů, která přináší vyšší zisky farmářům. Další aktivity se týkají ochrany životního prostředí, výživy zvířat i lidí, zjišťování původců bioterorismu apod. Na závěr: Alltech ročně investuje do výzkumu okolo 11 % z obratu firmy.
Ocenění nejlepšímu
Každoročně se v Lexingtonu i oceňuje. Letos udělili vyznamenání Charlesovi Maxwellovi z arkansaské univerzity, který se specializuje na výživu prasat. Stal se tak jeho 14. držitelem. „Univerzita má roli vývoje technologií,“ upozornil Maxwell. Přírodní produkty, jaké vyrábí například Alltech, jsou podle jeho přesvědčení budoucností pro růst a profitabiltu produkce a naplnění legislativy. Hlavní komponentou výzkumu v Arkansasu je účinek mikrobiálního zatížení prostředí na užitkovost selat. Existují četné alternativy chovu, jak jej snížit: all in – all out, izolace sajících selat a další dietetické zásahy: zařazení plazmatických bílkovin, acidifikátorů, oxidu zinečnatého, síranu měďnatého, antibiotik. Dr. Maxwell se zabýval ve výzkumu přípravkem Bio–Mos ve výživě prasnic, sajících selat i rostoucích prasat. Shromáždil údaje včetně obsahu imunoglobulinů v kolostru, imunitní funkce, přírůstku hmotnosti, mortalitě selat i ekonomických ukazatelích. Pokud jej přidáváme prasnicím dochází k redukci patogenů u selat. Zvyšuje se mj. obsah imunoglobulinů v kolostru.
Genom a výživa zvířat
Závěrečná přednáška sympozia dr. Karla Dawsona by mohla být označena jako provokativní. Položil si totiž otázku: Může lidská DNA přinést nové informace v oblasti výživy zvířat?
Projekt lidského genomu má význam pro zemědělství a ještě specializovaněji pro výživu zvířat, protože DNA všech organismů obsahuje stejné chemické i fyzikální komponenty. Americký program výzkumu energie humánního genomu vytvořil nástroje schopné použít ve výživě zvířat. Jedním z nich je význam vlivu příjmu energie na expresi genu, který může například determinovat růst zvířete.
K obsahu jednotlivých přednášek v sekcíhc se budeme vracet v Našem chovu i Krmivářství.
Hana Adamová
