Na názor o budoucím vývoji v EU v oblasti zákazu antibiotickými stimulátory růstu jsme se zeptali ing. Jiřího Zedníka, Csc., ředitele odboru krmiv ÚKZÚZ, do jehož kompetence registrace těchto látek spadá. Připomeňme, že legislativa nejen v oblasti povolování doplňkových látek, ale též v oblasti harmonizace celé krmivářské legislativy, je plně harmonizovaná s legislativou EU.
Jaké následky bude mít avizovaný zákaz antibiotických stimulátorů v krmných směsích?
Zcela jistě dojde ke zhoršení efektivity produkce a opět se vyskytují názory, že křížová rezistence, která byla hlavním důvodem zákazu těchto látek, nebyla zcela jednoznačně prokázána. Ve svém tvrzení se opírají o stanovisko vědecké komise, která v době před zákazem uvedla – že hlavním důvodem zákazu je preventivní opatření, nikoliv jednoznačný průkaz vzniku rezistence.
Celá diskuse o zákazu začala před vstupem Švédska do EU. Ve Švédsku byla již v té době zakázaná antibiotika, proto požádali Švédové o prodloužení zákazu, to jim bylo ze strany EU potvrzeno na určité období s tím, že podle platných pravidel v EU musí do té doby buď Švédsko akceptovat povolení nebo musí dojít ke změnám předpisů platných v EU. Proto Švédsko iniciovalo jednání směřující k zákazu antibiotik, ke kterému se připojilo Finsko, Dánsko a postupně další státy a které nakonec vyústilo ve vydání nařízení rady EU č.2821/98, kterým byl stanoven s účinností od 30. června 1999 zákaz čtyř antibiotických stimulátorů: virginiamycinu, zink bacitracinu, tylosin fosfátu a spiramycinu.
Dosud jsou povolené čtyři antibiotické stimulátory, u některých je však uvedený termín pouze do 30. 6. 2001, co se bude dít po 30. červnu?
Ano, je pravda, že povolení některých látek má časové omezení a mezi ně patří právě některá antibiotika. Jde většinou o doplňkové látky, které byly povolené před rokem 1988, protože se tehdy povolovalo podle v té době platných požadavků.
V roce 1995 vyšla směrnice rady EU 96/51, která rozšiřuje počty a druhy zkoušek, jež jsou nezbytné pro povolení látek se záměrem prokázání bezpečnosti použit nových doplňkových látek. Všechny ostatní doplňkové látky povolené před rokem 1988 dostaly časové omezení, do kterého musí předložit další požadované zkoušky a dokumentaci, které se znovu posuzují a na základě toho evropské komise rozhodne o dalším použití doplňkové látky.
V procesu schvalování sehrává roli také určitý lobbismus, výrobci antibiotik jsou často velké nadnárodní koncerny, které mají velkou vědeckou základnu a při schvalování uplatňují svůj vliv. Proces schvalování nové doplňkové látky má pevně stanovený řád. Celý proces probíhá tak, že výrobce doplňkové látky, který žádá o její povolení si musí vybrat jako zpravodaje některý stát unie, který garantuje, že všechny podklady,výsledky zkoušek a dokumentace o doplňkové látce soustředěné v tzv. dossieru, který se předkládá k projednání, jsou v požadovaném, předepsaném rozsahu. Stát, který je zpravodajem, je pak prostředníkem mezi výrobcem doplňkové látky a komisí EU . Na plnění úlohy zpravodaje se musí připravit i České republika, tak aby po vstupu do unie v případě požádání mohla tuto náročnou povinnost zajistit.
Jak bude reagovat ČR na zákaz antibiotických stimulátorů v EU?
Prosím Tě doplnit
Především nelze jednoznačně říct, že k úplnému zákazu používání antibiotických stimulátorů ve výživě zvířat dojde. Podle již citovaného rozhodnutí měla komise EU v termínu do 31.prosince 2000 přezkoumat zákaz použití uvedených čtyř antibiotických stimulátorů a to především na základě dalších poznatků o jejich vlivu na rezistenci mikroorganizmů na antibiotika používané při léčbě zvířat a lidí.
Pokud však EU vydá další zákaz používání antibiotických stimulátorů ve výživě zvířat budeme ho akceptovat ve stejném rozsahu a ve stejném termínu. Mimo kvalifikované důvody takovéhoto zákazu musíme vzít v úvahu i to, že nepřijetí zákazu může být důvodem k omezení našeho exportu živočišných produktů a potravin živočišného původu do EU.
