Meclovskou zemědělskou, a. s. zná nyní v Česku většina chovatelů. Jde o podnik s chovem černého a červeného holštýnského skotu, který si vozí ocenění z výstav. Ekonomika podniku je zaměřená na produkci obilí, mléka a masa. Největší slávu podniku však přinesla vítězka Přerova 2005 red holštýnka Fanatička z farmy Březí.
Meclovská zemědělská, a. s. existuje od roku 1996. Do té doby podnik fungoval jako zemědělské družstvo. Hospodaří na 4382 ha zemědělská, z toho je 3748 ha orné. Zhruba na 1814 ha pěstují obiloviny, na 16 ha luskoviny, na 416 řepku, pícniny na orné půdě představují 1502 ha, z toho kukuřice na siláž a částečně na zrno na 527ha, 975ha připadá na víceleté pícniny, 634 ha mají Meclovští luk. Zhruba polovina pozemků se nachází v LFA.
Ekonomika podniku je v rostlinné výrobě orientovaná na produkci obilí a v živočišné je rozhodující prodej mléka.
Zaměření na skot
Hlavní zootechnik Ing. Václav Kocour přišel do meclovského podniku v roce 1991. Od roku 2003 působí v pozici hlavního zootechnika, zástupce ředitele a místopředsedy představenstva. V podniku chovají okolo 2700 až 2800 kusů skotu, z toho je okolo 960 krav. Kromě skotu mají i chov prasat v uzavřeném obratu stáda, průměrný stav 4000 kusů ročně.
Tržby z živočišné výroby se pohybují ročně na úrovni 100 mil. korun, z toho okolo 60 milionů dělá prodej mléka. „Jediná komodita, kde se dá vydělat,“ komentuje situaci Ing. Kocour. Mléko z Meclovské dodávají do mlékárny do Klatov. „Jsme největším dodavatelem a cena se pohybuje kolem 8,30 Kč za litr podle složek a kvality mléka. V loňském roce dosáhla v průměru 8,35 Kč,“ je zootechnik s odběratelem spokojený. V ostatních komoditách Kocour monituruje ceny na trhu, odběratele volí podle aktuální nabídky. „Vše si prodávám sám,“ vysvětluje. Často na jatky do Furth im Waldu, kde si pochvaluje vynikající týdenní splatnost. U českých odběratelů se při velkém úspěchu dostane maximálně na měsíc. Jako zásadní spatřuje držet v jedněch rukou výkrm od počátku do konce, s nikým se o marži nedělit.
„Zhruba ročně dodáváme 1200 tun masa, z toho 700 vepřového a zbytek dělá hovězí. Prodáváme žír, vyřazené dojnice a jalovice, které se nehodí k chovu. Hovězího ve výkrmu máme zhruba kolem 550 kusů a vloni jsme měli přírůstek 0,90 kg u holštýnů, masná plemena za zatím zvlášť neevidujeme, je jich málo a jsou společně s holštýny.“ Pro výkrm je krmivová základna horší než pro dojnice. „Ani nepoužíváme koncentrované směsi, ale chtěli bychom se dostat na přírůstek 1,1 kg. „Krmíme vlastní šroty, siláž senáž a nakupujeme minerálku.“ Postupně začínají budovat stádo bez tržní produkce mléka, využívají křížení s plemenem charolais.
Užitkovost a reprodukce
Užitkovost celopodnikově narostla oproti roku 2005 o 3,15 liru a v loňském roce se pohybovala kolem 7,5 tisíc kilogramů mléka/krávu/laktaci. Letos by se mohli dostat kolem 8 až 8,5 tisíce, složky dosahují 3,45 % bílkovin a tuk mezi 4,0 - 4,30 %. Od ledna do října 2005 dosáhli zabřezávání po první inseminaci 52,4, po všech 50,4 u jalovic 72,2 %. Interval byl 92,7 dne a service perioda 121,5 dne. „Úspěch reprodukce záleží na vyhledávání říjí a i na dojivosti: když více dojí je projev říje horší,“ jsou přesvědčeni v Meclově.
Technika na farmách
„Máme dvě střediska a na nich jsou všechny kategorie skotu, tzn. že každé má i vlastní teletník.Nemícháme telata v rámci těchto dvou stájí. Do šesti měsíců je obrat uzavřený, pak dojde k přesunu. Máme určenou speciální stáj pro jalovice, kde se kolem 15 – 16 měsíců připustí, po třech měsících zjištěné březí se vrátí na tu farmu, odkud přišly. Zvířata ve výkrmu se mixují podle potřeby, protože máme dvě výkrmny,“ detailně popisuje zootechnik..
Veškeré stáje jsou rekonstruované z původních vazných na volné, s postýlkami, kde se stele slámou, odchov telat je stejným způsobem. Veškerá sláma z produkce podniku se využije jako stelivo nebo na krmení. Krmení zastanou čtyři míchací krmné vozy, z nichž dva Frasto jsou vybavené vybíračem a dva české výroby obslouží mladý dobytek.
Krmná dávka pro krávy je založená na kukuřičné siláži, vojtěško-jetelové senáži, jalovice mají navíc travní a směskové senáže. „Ještě přidáváme seno,“ upřesňuje Václav Kocour.
Vlastní krmiva a invetice z programů
„Veškeré směsi jsme si vyráběli, měsíčně 400 až 500 tun, včetně rozvozu. Nechávali jsme si doma krmné obilí, to vše 31. května skončí, protože naše výrobní zařízení máme v pronajatém objektu a nedohodli jsme se na koupi ani výši nájmu.“ Podle zootechnika má sice podnik vypracovaný projekt výstavby nové míchárny, ta by jej přišla na zhruba pět milionů korun. „Ale nemůžeme jej zatím realizovat, protože jsme přihlásili čtyři operační programy za 31 milionů. Tak si to teď nemůžeme dovolit. Jsou to projekty, které se týkají především kapacity jímek.“ Podle Václava Kocoura míní v Srbech zavést separaci kejdy a zvětšit kapacitu jímek, počítají s rekonstrukcí na šípové lopaty a podestýlat by chtěli separátem. Rekonstrukce čeká i na stáj pro výkrm skotu. Ostatní stáje jsou přebudované také více než před pěti lety a tak by mohli také začít s dalšími opravami. „Pokud jsou prostředky, tak se snažíme každý rok něco udělat,“ doplňuje Václav Kocour.
Dojírny mají dvě rybinové, s čisticím systémem air wash, se kterým jsou spokojeni. V rámci kontroly užitkovosti investují do sledování počtu somatických buněk v mléce.
Úspěch chovu je ve zdarví
Co rozhoduje o úspěšném chovu skotu? Kvalita krmiv, tvrdí Kocour, a myslí tím nejen správné senážování a silážování, ale i kvalitu porostů bez plevelů. Samozřejmá je živinová kvalita či kontrola dávkování komponentů přes váhy na míchacích krmných vozech. Důležitý je odchov telat a dobrý zdravotní stav stáda „V tom je základ vysoké užitkovosti dojnic. Abychom ušetřili peníze musíme zvýšit přírůstky tak, abychom mohli jalovice připouštět v 15 až 16 měsících. Potřebovali bychom, aby se poprvé otelily ve věku 24 až 25 měsíců. Pozdější termín má vliv na ekonomiku a obrat stáda. Proto jsme i částečně přistoupili k vakcinačnímu programu. Na základě toho, že jsme vystavovali dojnice a tam byl požadavek na vyšetření na BVD, jsme onemocnění zjistili. Následovala dohoda s SVÚ Brno, odebrali jsme denní bazénový vzorek mléka ze Srb a Březí a poslali na vyšetření. Podle výsledku je Březí negativní a Srby pozitivní. Náročné je ji zjistit nakažené kusy, proto jsme se rozhodli vakcinovat proti BVD a respiračním chorobám. Bude nás to stát ročně zhruba 600 000 Kč. Mělo by se tři roky vakcinovat a pak znovu odebrat bazénové vzorky.“
Plemenářská práce
Ekonomiku po prodeji mléka v Meclově vytváří i prodej jalovic. Do roku 1990 chovali v Srbech černý skot, ale nížinný černostrakatý, poté začali s převodným křížením. V současné době jsou v Srbech 100% holštýnky a ve Březí 100% red holštýnky a část krav s určitým podílem českého¨strakatého plemene. S převodem se tu započalo později a byly to dlouhověké krávy, proto jsou tam ještě některé C50. V letech 1995/1996 začali meclovští pracovat s red holštýnskými otci .
„Potřebujeme ve stádě standardní užitkovost na určité úrovni mezi osmi a devíti tisíci kilogramy mléka za laktaci, maximálně snížit brakaci krav z důvodů užitkovosti i zdravotních a dostat se k tomu, aby došlo k prodeji jalovic mimo podnik. To je hlavní cíl,“ míní profitovat z dobrého jména firmy Kocour. Rádi by se dostali na průměrnou produkční délku tří laktací na dojnici.
Důležité jsou podle něho znaky fitness, v Srbech už deset let pracují „s nohama“ a na stádě je to opravdu znát. „Trochu jsme zanedbali vemena – hlavně upnutí, zadní závěs. To je věc na kterou se teď musíme zaměřit. V Březí je vlhká stáj, proto tam musíme jít na vyšší patku.“
„Hraniční užitkovost je osm tisíc litrů a pak začnou problémy. Musí se krmit drahé koncentráty, myslím si, že ekonomika už v tom není. Jinak pořád půjdeme po složkách. Ty držíme u redů lepší, ale je to trochu dané jejich nižší užitkovostí. Pokud jde o výběr býků pro inseminaci, od začátku se pracovalo s celým stádem kompletně. Nikdy se nediferencovalo. Nepracovalo se jako jinde jen třeba s 20 % populace. Děláme korekční připařovací plán pro všechny plemenice. Na zvíře je třeba se dívat v době, kdy se má inseminovat,“ domnívá se plemenář Václav Šaloun.
