Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definováno jako: „stav tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouhé nepřítomnosti nemoci nebo vady.“
Zdraví organismu úzce souvisí s homeostázou neboli vlastním procesem udržování stabilního prostředí uvnitř živého organismu. Existuje velké množství mechanismů homeostázy, které se na udržování optimálních podmínek podílejí společně. Pokud dojde k narušení homeostázy, jsou spuštěny reakce vedoucí k nápravě stavu a obnovení rovnováhy. Nemoc lze pak definovat jako porušení rovnováhy mezi organismem a jeho prostředím, které vyvolává anatomické a funkční změny organismu. Nicméně tato definice není úplně jednoznačná, neboť změněná anatomie či funkce orgánů nemusí být v prvotních stádiích nemoci klinicky zřejmá. Zcela jednoznačné ale je, že nemoci zvířat mají za následek ekonomické ztráty způsobené úmrtností, náklady na léčbu a poklesem produkce a reprodukce. Pochopení ekonomického dopadu klinických i subklinických onemocnění je důležité pro rozvoj strategického programu řízení zdraví stáda.
Nejčastější onemocnění v chovech skotu
Onemocnění v chovech skotu jsou často dávána do souvislosti s intenzivními systémy chovu vysokoprodukčních zvířat. Příčinu nemoci je možné hledat ve výživě, zoohygieně anebo se jedná o infekci. Nejběžnější infekcí v chovech skotu je mastitida. Mastitida je zánět mléčné žlázy nejčastěji vyvolaný bakteriemi. Dalšími původci mohou být kvasinky nebo plísně, mikroskopické řasy (Prototheca spp.) a viry. Jedná se o multifaktoriální onemocnění. Fyzické trauma nebo chemické podráždění jsou méně časté příčiny mastitidy. U infekčních mastitid k nákaze typicky dochází během dojení, protože infikované mléčné žlázy jsou primárním rezervoárem patogenů. Mezi nakažlivé patogeny patří především Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a Mycoplasma spp. Mastitidy mohou způsobovat i environmentální patogeny, které primárně sídlí v prostředí, ve kterém krávy žijí. Krávy jsou vystaveny těmto patogenům mezi dojením, když se konce struků dostanou do kontaktu s kontaminovanou podestýlkou, hnojem, vodou nebo půdou. Mezi běžné environmentální patogeny patří Escherichia coli, Klebsiella spp. a environmentální streptokoky, jako jsou Streptococcus uberis a Streptococcus dysgalactiae. Výzkum mastitid se v současné době zaměřuje na koaguláza negativní stafylokoky (Coagulase negative staphylococci, CNS), které jsou za normálních podmínek součástí kožního biomu, ale po vstupu do mléčné žlázy mohou působit jako oportunní patogeny.
Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.,
doc. Ing., Eva Chmelíková, Ph.D.,
Ing. Barbora Klusáčková,
Ing. Lenka Hackerová,
Katedra veterinárních disciplín,
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt: kheilova@af.czu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2024.
