Stanovisko k dosahované úrovni zdravotního stavu mléčné žlázy citované v tisku může být dvojí, a to stanovisko k hodnotě bazénových vzorků mléka na straně jedné a v protikladu k hodnotě konkrétních individuálních vzorků mléka. Na základě prvního nás uspokojivě přesvědčuje o neustálém trendu snižování měřitelné jednotky zdravotního stavu, počtu somatických buněk (PSB) v mléce, který vyplývá z přehledů rozborů mléka z centrálních laboratoří.
Málokdo však uvažuje o tom, že tyto výsledky v celostátním měřítku se rekrutují z 2, 4 či 5 odběrů měsíčně, málokdo uvažuje o míře variability zjištěné kvality bazénů a s tím souvisejícího množství odevzdávaného mléka. Důležitým článkem tohoto řetězce je i skutečná tržnost mléka, která se výrazným způsobem podílí na ekonomice jeho výroby. Kvalita bazénových vzorků nutná pro zpeněžení je pouze jednou méně reprezentativní stránkou mince skutečného zdravotního stavu mléčné žlázy všech chovaných dojnic.
Druhý náhled má nesrovnatelně vyšší vypovídací úroveň o skutečném zdravotním stavu, protože se zde zpracovávají rozbory jednotlivých konkrétních dojnic. Z těchto přehledů je patrné přesné rozvrstvení stáda podle úrovně dosahovaných PSB v jednotlivých hladinách. Názory na zdravotní stav mléčné žlázy posuzovaný hladinou PSB doznaly za uplynulé období velký posun. Za naprosto zdravou mléčnou žlázu se považuje ta, jejíž hladina somatických buněk v mléce dosahuje úrovně 150 000 v 1 mililitru mléka. Jakékoli vyšší hodnota je spojována s určitou mírou fyzického, mechanického, metabolického nebo infekčního narušení buď samotného struku nebo celkového organismu dojnice. Bachorové disbalance znamenají ztrátu kvality přirozených obranných reakcí. Říje, mechanické dráždění struku, změny systému dojení, zatěžování organismu alkalózami a ketosami dávají pak volný průběh pro vstup infekce, která nachází různě vnímavého a odolného jedince.
Narušení mechaniky struku
Systematické mechanické nebo tlakové porušování strukového kanálku, úroveň podtlaků a pulsů při dojení, ale i způsob dodojování mohou narušit mechaniku struku a vytvářejí tak podmínky pro vznik infekce. Obdobně působí živinově nevyvážená krmná dávka a nadměrné detoxikační zatěžování jater. Jedním z doprovodných znaků je snížená obranyschopnost organismu krávy, která je provázena nadměrným množením bílých krvinek, které však mají svoji fagocytární funkci nedostatečnou. Nastupuje pak průnik buď všudypřítomných patogenů nebo i ostatní naprosto banální mikroflóry, která může způsobit různou úroveň zánětů od subklinické formy až po demonstrativní projevy formy klinické.
Subklinickým zánětům se nevěnuje až na čestné výjimky v zemědělské prvovýrobě žádná pozornost. Je více než překvapující, že někdy této pozornosti unikají i klinické záněty ovšem až do té doby, dokud se hodnota bazénového vzorku nedostane do nežádoucí úrovně.
Organizace chovu dojnic je jedním z ukazatelů, který selhává a kde lze najít největší rezervy, a to jak u systémů potrubního dojení, tak dojení v dojírnách. Patří mezi ně ustajovací podmínky dojnic v laktaci a při stání na sucho, které zahrnují typ ustájení a ventilace stáje, velikost stáje, stejně jako možnost pastvy v letním období, velikost lehacích ploch a charakter materiálu na stlaní. Čištění a dezinfekce stáje a dojírny je zahrnuto v čistících postupech. Čistota lehacích ploch, materiálu na stlaní a dojnic jsou jedním z bodů, které rozhodují v konečné podobě ve spolupůsobení s ostatními faktory o zdravotní situaci v chovu, stejně jako výživa dojnic v laktaci a v období na sucho a zásobení minerály.
Způsobu řízení chovu zaprahlých dojnic by měla být věnována zvýšená pozornost. Nejnovější poznatky dokonce považují první den stání na sucho za první den nové laktace. V tomto období je důležitý systém zaprahnutí, systém kontroly zdravotní situace mléčné žlázy, ale i plánovaná délka stání na sucho. Ne vždy je věnována patřičná pozornost dojnicím před otelením a během něho. Důležitý je systém stlaní, čištění a dezinfekce ploch určených pro telení vysokobřezích dojnic a jalovic. Mimořádně významnou roli sehrává i způsob dojení, řízení chovu jalovic zahrnuje typ a hygienu ustájení, typ výživy včetně zkrmování mléka s vysokým počtem somatických buněk nebo mléka s rezidui antibiotik. Toaleta mléčné žlázy, dezinfekce před a po dojení a péče věnována mastitidním dojnicím patří k základním organizačním opatřením. Neméně důležitá je i technická kontrola dojení, výměna mléčných hadic a strukových návleček. Monitoring výskytu mastitidních dojnic včetně léčení klinických případů, léčení dojnic v zaprahlosti a prevence letních mastitid patří k nejpodstatnějším povinnostem chovatele.
Je nutno zkonstatovat, že zdravotní stav mléčné žlázy měřený počtem somatických buněk v mléce je ovlivnitelný systémem řízení chovu. Je prokázáno, že snížení PSB v mléce o 100 000 v 1 mililitru vede k nárůstu užitkovosti o 270 litrů v období normované laktace. Velká pozornost je věnována chovu zaprahlých dojnic a úrovni hygieny. Ne nepodstatným článkem řízení v přehledu nezmiňovaném je eliminace mastitidních dojnic do speciální sekce se speciálním desinfekčním programem. Všechny otelené a mastitidní dojnice by měly být dojeny vždy nově vydesinfikovanou dojicí jednotkou, nikdy by neměly být ustájeny v sekci pohromadě. Výrazně pozitivní vliv na zlepšení mastitidní situace v chovu má frekvenční vydojování, léčba v zaprahlosti, prevence letních mastitid, denní kontrola zaprahlých dojnic, čistota porodních boxů, desinfekce struků před a po dojení. S individuálními hodnotami počtu somatických buněk nemůžeme být zásadně spokojeni, ve zdravotním stavu dojnic je stále co zlepšovat.
