Hodnocení tělesné kondice u skotu není pro zkušeného chovatele dnes již ničím novým. Jde o velmi levné a neobyčejně přesné hodnocení nejen výživy zvířat, ale v podstatě vhodnosti celého produkčního systému na základě jeho využití organismem zvířete, kdy chovatel hodnotí konečný efekt konverze. Bodování kondice je založeno na posouzení vývinu tukových tkání na vybraných tělesných partiích zvířete. Tyto tukové rezervy by měly odpovídat fázi mezidobí, kdy je nežádoucí jak jejich příliš vysoký, tak i extrémně nízký vývin. U dojených populací skotu (zejména u holštýna) se zpravidla používá pětibodový systém hodnocení, kdy zvířata vyhublá jsou hodnocena známkou 1, zvířata přetučnělá pak hodnocením 5.
Účelem většiny doporučení je udržet kondici minimálně 2,75 v období po otelení a vrcholu laktace až po maximálně 3,5 v období stání na sucho. Existuje celá řada prací dokládající negativní dopad zejména na zdraví a reprodukci dojnic, jejichž bodové hodnocení kondice leží výrazně mimo uvedené rozpětí.
Odpovídající zdravotní stav a úroveň reprodukce je však stejně důležité udržovat také u krav masných plemen či obecněji krav chovaných v režimu bez tržní produkce mléka. Je sice oprávněná úvaha, že úroveň produkce zejména mléka je u těchto zvířat na podstatně nižší úrovni v porovnání s dojenými kravami a tudíž neklade na organismus takové nároky. Na druhé straně si však musíme uvědomit, že pastevně chovaný skot má pouze omezené možnosti příjmu živin, které navíc silně závisí na kvalitě pastevního porostu, jestliže nemá být používáno ekonomicky méně výhodného příkrmu. Jsou proto namístě otázky, které se týkají jak možnosti, tak vhodnosti použití hodnocení kondice také u krav bez tržní produkce mléka, či masných plemen.
Pro zodpovězení této otázky využijeme zdrojů internetu a podíváme se, jestli stejný problém mají i chovatelé masných plemen skotu v zahraničí.
Využití internetu
Prvním krokem při hledání odpovědi je výběr vyhledávače, který umožní požadovanou informaci najít. Vyhledávacích služeb existuje nepřeberné množství a liší se od sebe systémem, s jakým hledanou informací získávají, regionální působností a v neposlední řadě i jazykem. Obecně lze konstatovat, že je vhodnější zaměřit se na práci s několika z nich a jejich výsledky vzájemně kombinovat. V případě zvoleného modelového příkladu byly nezávisle na sobě použity čtyři vyhledávače: www.metacrawler.com, www.yahoo.com, www.altavista.com, www.hotbod.com. V případě zájmu o širší nabídku vyhledávacích serverů lze doporučit adresu www.volny.cz/t.michalcik, kde jsou vyhledávače rozděleny podle celé řady kritérií.
Podle posledních odhadů jsou čtyři pětiny všech informací zveřejněných na internetu v anglickém jazyce. To se někdy může stát příčinou toho, že informace je sice nalezena, ale není správně vyhodnocena. Ani angličtina na webu však nemusí být problémem, pokud má uživatel k dispozici správné programové vybavení. Jedna z aplikací, která výrazně zjednoduší život mnohým uživatelům, je například Eurotran Explorer 2000, který převádí text na anglicky psaných www-stránkách do češtiny při plném zachování grafické podoby stránky. Spolupracuje se všemi prohlížeči Internet Explorer řady 4 a 5, při práci nevyžaduje žádnou asistenci ze strany uživatele, stránka se automaticky překládá v průběhu načítání a po dokončení překladu se objeví na obrazovce texty v češtině. Pro případné zájemce o tuto utilitu lze doporučit adresu www.eurotran.cz a upozornit na to, že jde o komerční program. Výsledky práce Eurotran Exploreru si můžete prohlédnout na obrázku 1 - originální text a obrázku 2 - on-line překlad. Přeložený text není gramaticky naprosto dokonalý, nicméně obecnou platnost má, jak je patrné například na následující větě, získané na stránkách Univerzity v Dakotě: Ženy, které jsou příliš tenké nebo příliš tučné mohou být drahá investice“. Pro naprostou dokonalost stačí pouze text zkopírovat například do text. editoru Word a tam upravit do finální podoby.
Celkový výsledek hledání velmi ovlivní především formulace dotazu. I tady existuje celá řada možností jak programu zadat, co přesně hledáme. Na vhodnosti formulace dotazu bude následně záležet kvalita a upotřebitelnost vyhledaných odkazů. Přesný popis specifikace dotazu je vždy k dispozici na stránkách zmíněných vyhledávačů, nejčastěji v oddíle FAQ – frequently asked questions (často kladené otázky).
Po začátečních pokusech, kdy bylo použito řetězců BCS, body, condition scoring, beef cattle nesplnily výsledky hledání představu o vhodnosti. Formulace hledaného řetězce byla doplněna o jeden z možných logických operátorů, tj. o operátor AND. Dotaz měl pak následující tvar: body condition scoring AND beef. Jeho výsledkem byl velmi obsáhlý výčet dokumentů s problematikou hodnocení tělesné kondice u masného skotu.
Výsledky hledání
Popularitu bodového hodnocení kondice zvířat masných plemen skotu potvrzuje velké množství nalezených dokumentů. K patrně nejzajímavějším odkazům, které se podařilo najít patří například stránky North Dakota State University -www.ext.nodak.edu/extpubs/ansci/beef/as1026w.htm, na kterých je k dispozici velmi detailní devítibodový systém hodnocení, schématické znázornění krajin těla, kde vývin tukových tkání hodnotíme, a fotografie zvířat v jednotlivých stupních kondice.
K praktickému použití jsou pak jednotlivé stupně tělesné kondice rozděleny do čtyř skupiny:
Slabá kondice (1-3)
Mezní (4)
Dobrá (5-7)
Přetučnělá (8-9)
Stejné členění je možné najít i na stránkách www.sbceo.k12.ca.us/~uccesb1/lr1299.htm nebo www.ag.unr.edu/vetmed/Extension/Heifer/02.htm, kde je rovněž jako ideální uvažováno rozmezí 5 až 7 bodů.
Význam hodnocení tělesné kondice
O tom, že má bodové hodnocení kondice chovatelský a především ekonomický význam, nás přesvědčí celá řada dalších informací. Kondice zvířat má u masných plemen prokazatelný vztah především k reprodukci. Vzhledem k tomu, že reprodukci lze považovat za klíč úspěchu v chovu krav bez tržní produkce mléka, jde tedy zároveň o záležitost ekonomicky důležitou – viz http://www.ncangus.com/newpage5.htm.
Pokud kondice v okamžiku zapouštění plemenice poklesne pod 4 body, výrazně se také snižují ukazatele reprodukce, především počet narozených telat na 100 krav, ale i další. Vliv tělesné kondice v období před porodem na podíl krav, které jevily příznaky říje do 60 či 90 dnů po otelení je patrný z grafu 1. Dobrá kondice v okamžiku telení znamenala, že příznaky říje do 60. dne po porodu byly zaznamenány u 91 % krav a do 90 dnů u téměř 100 % plemenic. Naproti tomu kondice označená jako slabá znamenala, že ve stejných obdobích byly zaznamenány příznaky říje pouze u 46 %, respektive 66 % krav.
Rychlost nástupu první říje po porodu v závislosti na tělesné kondici krav v období porodu dokumentuje graf 2. I zde je patrný výrazně rychlejší nástup první říje u dojnic s dobrou kondicí (5 až 7) v období telení.
Chovatel by se měl snažit udržet svoje stádo na takové úrovni, aby v období telení plemenice vykazovaly tělesnou kondice v intervalu 5až 6. V případě podávání doplňkových krmiv se jako nejlevnější a nejvhodnější způsob jeví přikrmování v období před porodem. Pokud jsou zvířat v období telení hodnocena jako „hubená“, je vhodné zařadit je na dobu asi 60 až 90 dnů po porodu do skupiny s vyšším příjmem živin, ať už formou přikrmování, nebo přednostním zařazením na kvalitnější část pastevního areálu. Pouze tak je možné zajistit přijatelné ukazatele reprodukce. Tato a další praktická doporučení pro optimalizaci tělesné kondice krav v průběhu mezidobí nalezneme také na adresách:
http://hubcap.clemson.edu/scafrs/Edisto/beef-db/bc-2005.htm
http://www.msue.msu.edu/msue/imp/modaa/24129201.html
http://www.abs.sdstate.edu/ars/facilities/bodycond.htm
http://www.feedlotmagazine.com/issues/199907/new_v7n4p4849article.html
Na závěr
Celá řada odkazů s tematikou hodnocení tělesné kondice zvířat naznačila závažnost tohoto problému a zároveň ukázala cestu, jakou je možno získat informace o daném problému. Vzhledem k vysoké odborné úrovni našich chovatelů bude patrně složité najít v podmínkách ČR zvířata v kondici 1 či 2. Z toho důvodu si na závěr dovolujeme přiložit dva odkazy s celou řadou fotografií zvířat v tomto výživném stavu.
edis.ifas.ufl.edu/scripts/htmlgen.exe?DOCUMENT_AN001, www.aps.uoguelph.ca/~plaizieri/bcsn.htm.
Gustav Chládek, Josef Kučera
MZLU, Brno
