Generálním projektantem a dodavatelem stájové technologie pro výkrm kuřat ve Strunkovicích nad Blanicí je společnost Farmtec a. s. Svým obchodním partnerům v zemědělské praxi nabízí komplexní služby, počínaje poradenstvím, vypracováním projektů, přes generální dodávky technologií a jejich montáž až po záruční či pozáruční servis. Spolupracuje se zahraničními i tuzemskými odborníky a řadu technologických prvků si vyrábí sama. Veškeré její technologie se vyznačují vysokou kvalitou a dlouhou životností.
Krmení kuřat ve výkrmu zajišťuje v každé ze tří sekcí šest řad krmných linek Landmeco dlouhých 68 m s miskovými krmítky vzdálenými 75 cm. Celkem je v sekci 541 krmítek a každé z nich využívá 73 kuřat. Všechny krmné linky s plastovou násypkou je možné elektricky zvednout. Do plastových násypek se přivádí krmivo spirálovým dopravníkem o průměru 90 mm ze tří sil na krmnou směs u každé sekce, která jsou osazená tenzometry s váhovým modulem a displejem. „Z váhového modulu jdou veškeré informace do klima-produkčního počítače, chovatel tak má neustále přehled o množství krmiva v zásobnících a jeho spotřebě,“ vysvětluje Ing. Slávek Duda, který se u firmy Farmtec zabývá technologiemi v chovu drůbeže. „Miskové krmení Landmeco se v porovnání s konkurenčními systémy velmi snadno myje, přitom umožňuje krmit kuřata i tzv. přeplněním a stimulačním způsobem.“
„Teplo produkuje nedaleká bioplynová stanice, pro niž jsme pět let marně hledali využití,“ vysvětluje vedoucí Provozu chovu monogastrických zvířat František Vondruška. „Teplá voda se přivádí z bioplynové stanice potrubím do směšovací kotelny se dvěma plynovými kotly o výkonu 300 kilowat, kde se v případě potřeby zahřívá na požadovanou teplotu 75 stupňů celsia. Pokud je třeba vodu přihřát, plynové kotle se spínají automaticky a dohřejí vodu na výše uvedenou hodnotu. Jsou také pojistkou, kdyby bioplynová stanice vypadla z provozu. Celková investice do tohoto netradičního, přitom jednoduchého topení, které v budoucnu bude vytápět celý areál ve Strunkovicích, vyšla na 5,5 milionu korun.“
Více se o technologii ve Strunkovicích nad Blanicí dočtete v Zemědělci č. 32.*
