Tento článek si klade za cíl zhodnotit na základě moderní pastevní technologie možnosti jejího uplatnění v podhorských a horských oblastech, vztahy při využívání travní hmoty jednotlivými kategoriemi hmotnosti a věku jalovic s ohledem jak na rostlinu, tak i na zvíře.
V práci jsme se zabývali tedy nejen formami pastevního odchovu jalovic v podhorských a horských výrobních podmínkách, ale i jejich dopady na produkci s ohledem na možnou opakovatelnost. Prováděné pokusy se uskutečňovaly v běžných provozních podmínkách. Byla sledována vždy dvě stáda jalovic o různé hmotnosti a věku. Byla to stáda pasená prvním rokem, tedy jalovice toho roku nakoupené, a stáda pasená druhým rokem, která již přezimovala v podniku a jalovice byly druhou pastevní sezónu připouštěny. Jalovice zařazené do pokusu byly různé plemenné příslušnosti, při hlavním zastoupení kříženek českého strakatého a černostrakatého nížinného skotu.
Jalovice byly trvale na pastvě (ve dne i v noci) po celou pastevní sezónu od počátku května do poloviny října. Nebyly pro ně budovány žádné přístřešky. Prostory pro pastvu byly obehnány elektrickými ohradníky. Jalovice ve stádě měly trvalý přístup k vodě a příkrmu, na pastvinách byla vytvářena stáda o průměrné četnosti 200 kusů. O každé stádo pečoval samostatný ošetřovatel .
Do pokusů byly zařazeny jalovice od 150 kg až do 500 kg živé hmotnosti. Základním kritériem pro členění stád jalovic byla jejich hmotnost, zatímco věk byl jen ukazatelem pomocným.
Pastevní porosty v průběhu sledovaných let byly zakládány ze čtyř až šesti komponentních travních směsí. Pro zjišťování potřebné a spasené píce byla zvolena metodika odběru vzorků z pastvy v místě pasení stád, které byly sledovány. Vzorky byly odebírány podle potřeby třikrát jednometrovou zkouškou, a to kosením v dopoledních hodinách po oschnutí rosy. Nedopasky byly zjišťovány obdobným způsobem.
Přikrmování bylo prováděno formou tvarovaných krmiv. V průběhu sledovaných pastevních sezón bylo rovněž sledováno počasí. Příprava na pastvu se týkala především formy krmení na bázi objemných krmiv, postupné aklimatizace a otužování zvířat ve volných výbězích.
Vlastní práce
Zvířata po přepravě do odchovného podniku byla zvážena a přesunuta do navykacího oplůtku. Vnitřní oplocení tvořil elektrický drát pod proudem a za ním ve vzdálenosti asi 50 cm bylo umístěno pevné oplocení, které má zabránit úniku zvířat v případě, že poškodí a vyřadí z provozu ohradník elektrický. Zvířata zde byla po dobu tří dnů, což stačilo k tomu, aby se seznámila s elektrickým ohradníkem a naučila se ho respektovat. Pastva byla dávkovaná dvakrát denně a to vždy ráno v 6. hodin a odpoledne v 16. hodin. Na některé lokality byla voda pasoucím se zvířatům dovážena v mobilních napáječkách, z 80 % však byla zajišťována čerstvá voda pastevními vodovody. Bylo zjištěno poměrně vysoké množství spotřebované pastevní hmoty, které je vysvětlováno:
zvýšeným příjmem zvířat podmíněným skutečností, že mají k chutné pastvě trvalý a zcela neomezený přístup v době, kdy jim nejvíce chutná, tj. za rosy,
zvýšeným příjmem, ovlivněným nutností vyrovnávat teplotní ztráty při nepříznivém počasí,
zvýšeným příjmem podmíněným dobrou stravitelností a zrychleným průchodem trávicím traktem, kladně ovlivněným velkým pohybem na čerstvém vzduchu.
Průměrné hodnoty pastvy nehnojené jsou podle vegetačních fází uveden v tabulce 1. V tabulce 2 je uveden obsah živin v pastevním porostu hnojeném 100 kg dusíkatých hnojiv na hektar pastvy. Nejvyšší evidované množství nedopasků bylo u jalovic ve hmotnosti 300 až 400 kg. Úprava pastvin se prováděla smyky po každém spasení a přihnojování dusíkem, podle počasí se aplikoval ledek vápenatý, na podzim fosfor. Obnova drnu se provádí za sedm let orbou. V tabulce 3 jsou uvedeny výsledky sledování hodnot projektivní dominance výskytu zastoupení druhů rostlin a jejich výživné hodnoty.
Jalovicím byl podáván příkrm ve formě granulí, což má tyto přednosti:
při příjmu zvířaty nedochází k znehodnocování krmiva,
dovoluje ve skladbě komponentů pružně reagovat na potřeby zvířat,
má nejmenší nároky na organizaci a tím i největší provozní spolehlivost,
umožňuje několikadenní předzásobení bez nebezpečí poškození.
Využití oplůtkové nebo volné pastevní technologie pro masná plemena skotu popisuje Frelich a kol.(1997) a další autoři.
Při posuzování pastevních porostů v oblasti Šumavy a Krkonoš jsme zjišťovali za pomocí metody projektivní dominance zastoupení jednotlivých rostlin v přirozených pastevních porostech. Zejména zastoupení bylin má příznivý vliv na chutnost pastvy a zároveň částečný přirozený ochranný účinek při možné jejich selektivitě příjmu.
Na sušších stanovištích byly zastoupeny tyto druhy: kmín kořenný (Carum carvi), medyněk měkký (Holcus mollis), ovsíř pýřitý (Avenastrum pubescens), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kontryhel r.d. (Alchemilla sp. Div.), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), svízel povázka (Galium mollugo), kostřava ovčí (Festuca ovina).
Dieteticky vhodné byliny - smetánka lékařská (Taraxacum officinale), řebříček obecný (Achillea millefolium), kontryhel r.d. (Alchemilla sp. Div.) jsou zvířaty vyhledávány a dobře spásány.
Na vlhčích stanovištích byly zastoupeny tyto druhy: zblochan vodní (Glyceria aquatica), jitrocel větší (Plantago major), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), šťovík kyselý (Rumex acetosa), toten lékařský (Sanguisorba officinalis).
Pastva je významným prvkem umožňující welfare - tedy pohodu zvířat a do určité míry vrací zvířata do jejich přirozených podmínek. Využití balastních glycidových krmiv navíc dovoluje pružně reagovat na potřeby zvířat změnou ve skladbě komponentů.
Současné analýzy krmiv, půdy, vody v chráněných oblastech vykazují výrazně nižší hodnoty než limity (pro pitnou vodu). Růst zatížení by mohlo vést k znečištění životního prostředí v chráněných územích a proto je povoleno pouze 0,4 VDJ.
Závěr
Sledovaný systém odchovu jalovic je vhodný pro horské a podhorské podmínky, kde pro klimatické, přírodní a hlavně terénní vlivy je nevhodné pěstování obilovin. Popsaný pastevní odchov mladého skotu zvyšuje návratnost vložených nákladů tím, že výnosem není jen tráva, ale výnosem je i dobře vyvinutý, zdravý, odolný a vysoce produkční zvířecí organismus. Pastevní odchov snižuje počet energeticky náročných pracovních operací, spojených při běžném hospodaření s orbou a přípravou půdy a omezuje je na práce lehčí při ošetřování pastvin. Pastevní technologie je vhodná využít ve vyšších polohách pro technologie chovu skotu bez tržní produkce mléka. Při posuzování nehnojených porostů se projevuje tendence k nižším hodnotám N-látek a energie v porovnání s hnojenými pozemky 100 kg dusíkatých hnojiv na hektar pastvin. U kulturních pastvin je zjišťováno výraznější zastoupení kvalitních trav a jetelovin.
Zpracováno za podpory grantu CEZ: J 06/98:1222000002/5
Bohuslav Čermák, František Lád, Zbygniew Podkowka, Zemědělská fakulta JU, České Budějovice
