Z docílených výsledků jakosti mléka hodnoceného v centrálních laboratořích v roce 1999 je možno konstatovat, že v průměrných hodnotách došlo v roce 1999 ke stagnaci zvyšování jakosti syrového kravského mléka, a to ve většině sledovaných znaků. Drobné rozdíly, ať směrem nahoru či dolů, jsou prakticky nevýznamné.
Pozitivně je však třeba hodnotit, že vesměs došlo ke snížení podílů mléka nevyhovujících požadavkům ČSN 0529 (tzv. nestandardu). Z počtu provedených analýz je vidět, že s počtem poklesu stavů krav, mléčných hospodářství atd., došlo i ke snížení požadavků na počet analýz v tradičních hygienických limitech, bílkovinách, tuku atd.
Nárůst počtu vyšetření zjevně signalizuje zvýšený zájem o doplňkové znaky jakosti, zejména mikrobiologické, vyšetřování močoviny atd. Potvrzuje se tak celosvětový trend, že při současné jakosti a určité ztrátě vypovídací schopnosti (zejména CPM) o jakosti mléka z hlediska jeho technologických vlastností atd., se orientuje zájem mlékáren na další znaky jakosti, které jsou rozhodující pro jakost mlékárenských výrobků, zejména sýrů, trvanlivých výrobků apod.
Tyto znaky byly jistě využívány i v nákupní politice mlékáren a zpeněžování mléka a jejich hodnocení jistě přispělo ke snížení podílu nestandardních dodávek. Vzhledem k opatřením v cenové politice roku 2000 při nákupu mléka (omezený soubor jakostních znaků pro minimální garantovanou cenu) je možné očekávat, že dojde ke snížení počtu rozborů na doplňkové znaky jakosti, což se pravděpodobně negativně projeví nejen v jakosti mléka, ale i případném odmítání nestandardních dodávek a poklesu ve výrobě a nákupu mléka.
Kolísání kvality mléka
Výsledky většiny jakostních znaků vykazují sezónní charakter. Je možno konstatovat, že nejnižší jakost mléka byla v hygienických znacích jakosti (CPM, PSB, RIL, BM) zaznamenána v létě, zejména v měsících červenec a srpen, rovněž tak počet koliformních baktérií byl nejvyšší v měsíci srpnu. Jedná se pravděpodobně o vliv vyšších teplot, dovolené, vyšší procento krav nemocných záněty mléčné žlázy a jejich léčení atd. V těchto měsících je tradičně zjišťován i nižší podíl obsahových složek v mléce, a to bílkovin, tuku i tukuprosté sušiny, a to v důsledku laktačního stadia, letní výživy dojnic atd. Vliv letní výživy dojnic se promítá i do obsahu močoviny v mléce, u které nejnižší podíl vzorků, zařazených do optimálního rozmezí 2,5 – 5,0 nmol/l, byl zaznamenán v červenci, ale je možno i konstatovat, že výsledky za celé II. pololetí (tj. červenec – prosinec) byly méně příznivé než výsledky za I. pololetí. S tím do určité míry koreluje i vyšší bod mrznutí v měsíci srpnu a v celém II. pololetí v porovnání s II. pololetím roku 1998. Potvrzuje se tak opět vliv nedostatků ve výživě dojnic na zvyšování bodu mrznutí mléka. Na základě těchto výsledků (zejména močoviny) je stále možno usuzovat, že 45 % dojnic není optimálně krmeno.
Doplňkové mikrobiologické znaky
U doplňkových mikrobiologických znaků jakosti je situace částečně jiná. Počet psychotrofních mikroorganismů je také vyšší v letních měsících, u termorezistentních sezónnost prakticky pozorována není, neboť přesto, že maximum jejich hodnot bylo zaznamenáno v měsících srpen – říjen, obdobně vysoké hodnoty byly zjišťovány i v dalších měsících (květen, listopad, prosinec).
Naproti tomu nejvyšší výskyt pozitivních výsledků u sporotvorných byl zaznamenán v zimních měsících, a to leden – únor a listopad – prosinec, což ukazuje pravděpodobně na kvalitu siláže atd.
Za období nejnižší jakosti je tedy již tradičně i v roce 1999 možno pokládat letní období, a to zejména v hygienických znacích jakosti a obsahových složkách mléka, z hlediska technologické zpracovatelnosti mléka pak přistupují zejména přechodná období (zvláště konec léta – podzim) a zimní měsíce, zejména u sporotvorných.
Pozitivně je třeba hodnotit snížení záchytu nestandardních dodávek, které se pohybovaly u jednotlivých znaků v průměru do 12 %, zatímco v předcházejících letech tento podíl činil cca až 15 %. Ke zlepšení došlo přesto, že zejména v doplňkových znacích jakosti došlo ke zvýšení počtu analýz a je možno z toho vyvodit závěr, že rozšíření souboru sledovaných znaků mléka pozitivně ovlivnilo jeho jakost. Od opatření, která tento soubor budou případně omezovat, nebo minimalizovat vliv těchto analýz na jakost mléka, je možno očekávat opačný trend.
MVDr. Ivan Kadlec
Sdružení centrálních laboratoří
