Moderní volná ustájení mléčných krav poskytují mnoho výhod. Spolu s dalšími faktory, především změnou krmení a změnou genetického potenciálu krav, zajistila tato forma ustájení v posledních deseti letech obrovský nárůst užitkovosti. V nových podmínkách ustájení však zásadně vzrostl počet onemocnění paznehtů.
Stále není zcela objasněno, co konkrétně onemocnění paznehtů způsobuje. Obecně je jisté, že onemocnění paznehtů souvisí s těmito faktory: výživa, z ní vyplývající metabolické poruchy, technologie a zoohygiena ustájení, genetická dispozice zvířat a v neposlední řadě péče o paznehty. Péčí o paznehty se myslí pravidelná a odborně správná úprava paznehtů, včasná a efektivní léčba kulhajících krav a prevence vzniku onemocnění paznehtů.
Ekonomické ztráty způsobené bolestivým procesem na končetině jsou veliké. Krávy trpící bolestivým onemocněním paznehtů se nerady pohybují, klesá u nich příjem krmiva, dostavují se metabolické poruchy, klesá mléčná užitkovost, reprodukční parametry stáda se zhoršují.
Mezi nejčastější onemocnění paznehtů se řadí onemocnění infekčního rázu a onemocnění vznikající na podkladě metabolicko - mechanických poruch škáry paznehtní.
K infekčním onemocněním paznehtů se řadí dermatitis digitalis a dermatitis interdigitalis. Tato onemocnění se vyskytují na kůži v těsné blízkosti paznehtů a způsobují chovatelům značné problémy. Obvykle se setkáváme s incidencí tohoto onemocnění okolo 30 %, nejsou však výjimkou chovy s incidencí nad 50 %. Dalším onemocněním je nekrobacilóza, která se v chovech vyskytuje většinou sporadicky, zato je její průběh velice razantní a v rozvinutých případech může dojít až k vyřazení dojnice.
Do druhé skupiny častých onemocnění paznehtů se řadí záněty škáry paznehtní, jako je Rusterholzův vřed, hnisavě volná stěna a vřed špičky paznehtu. Tato onemocnění jsou v chovech velice častá (přibližně 15 %) a prevence jejich vzniku je velice komplexní a jeho popis přesahuje rozsah tohoto sdělení.
V tomto sledování budou prezentovány výsledky některých metod ošetření zmíněných závažných onemocnění paznehtů.
Principem je, kromě správního ošetření přímo postiženého (bolestivého) paznehtu, jeho odlehčení pomocí tzv. chemického podkování. V lehčích případech je možné tohoto odlehčení dosáhnout také nadměrným seříznutím chodidlové rohoviny postiženého paznehtu a zachováním dostatečné výšky paznehtu sousedního (jeden z principů tzv. funkční úpravy paznehtů).
Odlehčení postiženého paznehtu chemickým podkováním má velké výhody:
- je urychleno hojení (postižené místo paznehtu není neustálým zatěžováním traumatizováno),
- ošetřené krávy mnohem rychleji přestávají z důvodu redukce bolesti kulhat. Defekt se pokrývá jizvou, následně rohovinou. Ve chvíli, kdy obvaz ztrácí svoji funkci krytu nebo je při kontrole sejmut, nemocný pazneht je stále odlehčen a nedotýká se přímo podlahy;
- zmíněnou rychlou redukcí bolesti se dojnice více pohybuje, upravuje se potřebný příjem krmiva a dochází u ní k redukci negativní energetické bilance, obnovuje se její obranyschopnost.
Indikacemi pro chemické podkování jsou:
- rozsáhlé záněty škáry chodidlové (Rusterholzův vřed (obr. 1), vřed špičky paznehtu (obr. 2)), nemoc bílé čáry, kdy je postižen větší rozsah stěnové nebo chodidlové škáry (hnisavě volná stěna), rozštěp rohového pouzdra, kdy je zapotřebí provést rozsáhlejší ablaci stěny
- všechny operace na paznehtu: resekce šlachy hlubokého ohybače při svém úponu, resekce sezamské kosti, resekce kloubu paznehtního, totální nebo parciální resekce šlachy hlubokého a povrchového ohybače, resekce špičky kosti paznehtní, amputace paznehtu (obr. 3),
- zlomeniny kosti paznehtní nebo korunkové.
K dispozici na českém trhu jsou tyto výrobky:
dvousložkové lepidlo a dřevěné špalíky (Technovit® (obr. 4 a 12), Demotec®, Vetacryl®)
dvousložkové lepidlo a plastové pantoflíčky (Cowslips® obr. 5 a 13) v přípravě na český trh.
Upozornění:
Je třeba si uvědomit, že podkováním přebírá podkovaný pazneht funkci obou paznehtů, a proto je velice důležité, aby byl podkovávaný pazneht naprosto zdravý s dostatečně silnou chodidlovou a patkovou rohovinou. O dostatečné síle rohoviny a případné bolestivosti je možno se přesvědčit palpačními kleštěmi!
Postup při podkování
Precizní příprava paznehtu
Podkovávaný pazneht je nejprve zapotřebí očistit a upravit podle principů funkční úpravy. Korekturu chodidlové a stěnové rohoviny je vhodné provádět úhlovou bruskou. Chodidlovou plochu paznehtu se tak snadněji podaří přizpůsobit rovné ploše špalíku nebo pantoflíčku a rohovinu stěny je tak možno zdrsnit (obr 6). V chodidlové rohovině se pomocí paznehtního nože vytvoří 1 mm hluboké rýhy pro zvětšení povrchu (obr. 7). Následně se rohovina odmastí lihovým roztokem nebo diethyléterem. Dřevěný špalík nebo pantoflíček musí svojí velikostí překrýt celou plochu chodidla a patky paznehtu!
Příprava lepidla
Ve všech případech jde o dvousložkové polyakrylátové lepidlo. Po smíchání tekuté a práškové složky, probíhá exotermní reakce (rychlost reakce je závislá na vnější teplotě a druhu výrobku) která zajišťuje vytvrzení lepidla a spojení špalíku s paznehtem. Výhodou Cowslips je větší rychlost vytvrzení a možnost přípravy lepidla přímo v pantoflíčku (obr 5). Připravené lepidlo se v tenké vrstvě (2 až 3 mm) nanáší na špalík nebo na vnitřní plochu pantoflíčku.
Připevnění špalíku (pantoflíčku) a vytvrzení lepidla
Špalík by neměl svým okrajem přesahovat přední okraj paznehtu, právě naopak by měl být asi o 1 cm posunut dozadu, aby se odlehčila funkce šlachy hlubokého ohybače. Oblast měkké patky paznehtu se nedoporučuje lepidlem spojovat se špalíkem, z důvodu nebezpečí tepelného poškození škáry této oblasti (obr. 8).
Nepříjemným momentem chemického podkování je doba vytvrzení lepidla. V létě je třeba s lepidlem pracovat poměrně rychle (doba vytvrdnutí je 2 až 3 min a nad 35 °C klesá rychlost pod 1 min) zatímco v zimě při teplotách pod 5 °C je vytvrzení mnohdy velice pomalé (až 10 až 15 min) a je zapotřebí pro urychlení procesu použít fén nebo infračervené světlo (obr. 3 a 9).
Vlastní sledování
U celkem 26 krav v různých formách ustájení byly testovány dva způsoby chemického podkování (Technovit®, Cowslips®). Středem zájmu byla úspěšnost léčby ovlivněná odlehčením postiženého paznehtu a délka setrvání špalíku (pantoflíčku) na paznehtu. Nejčastějším ošetřovaným onemocněním byl Rusterholzův vřed, vřed v oblasti špičky paznehtu a hnisavě volná stěna. Léze byly ošetřeny obvyklým způsobem. K dezinfekci obnažené škáry bylo použito sol. iodi spirituosa. Přiložený obvaz se skládal z několika vrstev: podkladový materiál, několik vrstev obinadel kryjící tampon napuštěný v sol. iodi spirituosa, první vrstva obinadla byla natřena dřevitým dehtem a jako izolační materiál na povrch obvazu byla použita kobercová páska.
Převazy a kontrola hojení byly prováděny v týdenních intervalech. Proces hojení byl posuzován ve třech stupních:
+ vyhojeno – úplně pokrytá léze suchou krustou a počátek tvorby rohoviny
- nevyhojeno – krvácející, případně hnisající léze
+/- částečně vyhojeno - od okrajů léze postupující tvorba krusty, v centru nebo na jiných místech léze hnisavá nebo krvácející škára (obr. 10 a 11)
Z ztráta špalíku (pantoflíčku)
Jak je z uvedeného sledování patrné, ve všech případech ošetření paznehtů došlo během čtyř týdnů léčby k vyhojení onemocnění. Při kontrolách, kdy byly prováděny převazy, se skoro ve všech případech zjistil kvalitní obvaz, který byl v hloubce čistý a relativně suchý. Právě tento fakt, kromě jiného, zvýhodňuje chemické podkování před pouhým obvázáním postiženého paznehtu, především v podmínkách volného ustájení.
Sledováním se dále ukázalo, že použití chemického podkování ve stájích s roštovými podlahami je problematické z důvodu častější ztráty špalíku či pantoflíčku. Pro tuto formu ustájení doporučujeme jiné metody ošetření. Vhodnou alternativou pro tuto formu ustájení je použití plastového návleku (botička).
Odrůstáním chodidlové rohoviny dojde obvykle po čtyřech týdnech k samovolnému odpadnutí nebo k obroušení špalíku nebo pantoflíčku. V případech, kdy se tak nestane do 6 týdnů, je zapotřebí špalík nebo pantoflíček sundat.
Chemické podkování je vhodné při terapii závažných onemocnění paznehtů.
Práce vznikla v rámci řešení výzkumného projektu NAZV EP č. 7267
Ondřej Bečvář, Josef Illek, E. Lokajová,
Klinika chorob přežvýkavců, VFU Brno,
becvaro@vfu.cz
