Plemeno české strakaté patří do skupiny strakatých plemen skotu chovaných především v oblasti střední Evropy. Jeho chov má v našich zemích - stejně jako fleckvieh v sousedním Bavorsku či Rakousku - dlouholetou tradici. V novodobé historii plemene v ČR je jeho plemenná kniha vedena od roku 1992. V poslední době se však toto plemeno podle představitelů Svazu chovatelů českého strakatého skotu dostává poněkud na okraj zájmu. Jak se na semináři a setkání chovatelů tohoto plemene letos v březnu v Seči vyjádřil ředitel svazu Ing. Jaroslav Vetýška, CSc., je místy dokonce i diskriminováno.
Diskriminace spočívá podle ředitele svazu zvláště v oblasti kvót a dotací, a přitom podle jeho slov ušlo české strakaté plemeno za poslední dobu velký kus cesty. Šlechtitelský program, který (????) v roce 1993, je pravidelně kontrolován a hodnocen. Poslední období je charakteristické intenzivním šlechtěním obou důležitých vlastností – mléčné i masné užitkovosti. Zároveň se chovatelé i šlechtitelé ve zvýšené míře soustřeďují na znaky fittnes, např. dlouhověkost, reprodukci a plodnost, dojitelnost, temperament apod. Pro nejbližší období se počítá se změnami v systémech odhadu plemenných hodnot mléčné užitkovosti s pomocí test day modelu a výhledově s kompletním propojením evropské populace strakatých plemen včetně oblasti odhadu plemenných hodnot.
Zahraniční zkušenosti
Se svými znalostmi a zkušenostmi se s účastníky semináře podělil i ředitel odboru živočišné výroby Agrární komory v Linci Dr. Franz Vogelmayer. V celém Rakousku bychom dnes našli 89 tisíc podniků chovajících skot s celkovým počtem 2 067 000 kusů. Průměrná velikost podniku tedy vychází 23 kusů skotu. Přitom je třeba vzít v úvahu, že pouze 30 procent farem v Rakousku je ekonomicky aktivní pouze v zemědělství.
Celkem se u našich sousedů chová 834 tisíc krav, z toho 574 tisíc mléčných a 260 tisíc bez tržní produkce mléka (odhadem ale existuje pouze polovina klasických chovů KBTPM, zbytek představují chovy, kde je část chovaných zvířat také dojena). V kontrole užitkovosti je zapojeno 390 tisíc krav na 29 tisících kontrolních podnicích.
Přímé platby farmářům patří
Rakousko se člení do devíti spolkových zemí, v každé z nich působí jedna agrární komora jako samostatný zástupce zemědělců. Každá agrární komora má další detašovaná pracoviště na úrovni nižších správních celků tak, aby maximální vzdálenost od jednotlivých farem byla 30 až 40 kilometrů. Každý zemědělec je ze zákona povinen stát se členem komory a platit příspěvky. Jako protislužbu mu komora poskytuje bezplatné odborné poradenství v nejrůznějších oblastech, např. výživa, právo, technologie atd.
Přímé podpory se v této zemi vyřizují přes platební agenturu Evropské unie, organizaci, která je známa pod zkratkou AMA (Agrar Markt Austria). Data žadatelů se zpracovávají v regionálních kancelářích AK a každý den jsou odesílána na centrální pracoviště AMA. Tato organizace kontroluje data v žádostech o podporu a zároveň má také právo náhodných kontrol přímo na farmách žadatelů.
Podmínky pro přiznání podpory (v oblasti živočišné výroby vycházejí především z nařízení EU 1254/1999):
Obecně
Podnik musí mít „krmné plochy“, např. pastviny, TTP, kukuřice na siláž, zrniny pro krmné účely. Jejich podíl závisí na tom, o kterou prémii se žadatel uchází.
Musí být registrován v systému ústřední evidence a nejpozději do sedmi dnů hlásit veškeré změny a pohyby zvířat.
Všechna zvířata musí mít dvě ušní známky.
Pro krávy BTPM
Kráva musí patřit do skupiny vyjmenovaných masných plemen nebo být maximálně 50% kříženka s dojenými plemeny (do skupiny masných plemen patří také fleckvieh, tj. strakatý skot).
Zvíře musí být od okamžiku podání žádosti chováno nejméně dalších šest měsíců v daném podniku.
Mléko od krávy BTPM se neodvádí do mlékárny.
Danému podniku musí být přiznána kvóta BTPM.
Krávy BTPM musí být pohromadě nebo znatelně označeny.
Limitací výše prémií je výměra krmné plochy (max. 1,8 prémie na BTPM na 1 ha).
O kvótu na masný skot mohou požádat i podniky, zabývající se zároveň produkcí mléka, pokud dodrží stanovené podmínky (oddělený chov dojených a nedojených zvířat atd.).
Pro býky a voly
Plemeno bez omezení.
Zvíře musí zůstat ve stádě po dobu dvou měsíců od podání žádosti.
Na jeden hektar krmných plodin se dají tímto způsobem získat až tři výkrmové prémie (až 210 eur za býka, 150 eur za vola – možnost čerpat dvakrát za jeho život).
Pro podniky s nižšími počty zvířat byla v Rakousku zavedena tzv. extenzifikační prémie ve výši 100 eur na krávu BTPM, býka či vola. Chovatel nesmí ale přesáhnout hranici 1,4 velké dobytčí jednotky na hektar krmných plodin (v tomto případě pastvin, TTP a jetelovin).
Poslední tři roky se u našich sousedů využívá rovněž jatečná prémie ve výši 80 eur na býky, volky, krávy a jalovice a 50 eur na tele do sedmi měsíců věku. Zvíře musí být chováno na stejné farmě minimálně dva měsíce před porážkou.
Návrhy změn společné zemědělské politiky podle MTR (mid term review)
Společná zemědělská politika Evropské unie (CAP) je v současné době předmětem ostrých debat. V těchto diskusích se stále častěji objevují anglické výrazy jako decoupling (odstranění souvislosti, odřetězení) či SIPE - Single Income Payment Entitlement (zjednodušený systém nárokových plateb). V čem spočívají navrhované změny?
Decoupling či SIPE -„odřetězení“stávajících prémií. Suma přímých podpor by měla být z důvodu zjednodušení každému subjektu vyplácena podle průměru sumy přijatých plateb z let 2002 až 2003 a nebude nadále vázána na jednotlivé komodity. Zemědělec by se mohl rozhodnout, jaký produkční směr si zvolí.
Modulace podle velikosti podniků: Předpokládá se, že podniky s přiznanými dotacemi nad 50 tisíc eur budou kráceny o zhruba 19 %, mezi 5 a 50 tisíci eur přibližně o 12 %.
Systém „Cross compliance“: Podnikům prohřešujícím se proti zásadám ochrany zvířat, životního prostředí atd. bude krácen objem plateb. Úroveň penalizace bude odvozena od úrovně provinění jednotlivých subjektů.
Možnosti přiznání dalších podpůrných titulů: podpora kvalitní produkce (max. 1500 eur na podnik), podpora poradenské činnosti (max. 1500 eur na podnik) nebo přísnější podmínky pro welfare (max. 500 eur na 1 VDJ).
