Zkušenosti ze čtyř chovů dojeného skotu  

Není jednoduché přesvědčit vedoucí pracovníky, aby se podělili o své chovatelské zkušenosti. Moderátorovi MVDr. Václavu Osičkovi a organizátorům soutěže Mléčná farma roku se to podařilo. Našli čtveřici odvážných do panelové diskuse, která se uskutečnila při vyhlášení výsledků soutěže na přehradě Seč. Připomeňme si nejdůležitější okamžiky.

Diskutující:

1. Zdeněk Peksa (ZP), Ph.D. Lukrena, a. s.
2. Peter Weber (PW), zastupující tři podniky: Meclovská, a. s., Agro Staňkov, a. s. Agroživ – sdružení zemědělců, s. r. o.
3. Tomáš Křivan (TK), zootechnik Zemědělského družstva Třebelovice.
4. Ladislav Holuša (LH), VOD Stěbořice.

Představení podniků:

• ZP: Lukrena, a. s., 3150 ha, jižní Plzeňsko, 1460 kusů skotu, 570 dojnic, středisko Řenče 350 holštýnských dojnic, 12 100 kg mléka, 130 dojnic českého strakatého, nové robotické středisko Lišice, H skot, prvotelky 36 litrů/den, dojicí roboty, automatický krmný systém krmí 4x denně, krávy mají úplnou svobodu a většina aktivity se přenáší na noční hodiny. Stáje jsou stlané separátem.
• PW: tři podniky na Domažlicku, specializace na mléko, plemeno H, Agro Staňkov – 3400 ha, 800 dojnic, 600 jalovic, 200 telat.

1. Meclovská zemědělská, a. s., 3340 ha, 1100 krav H, trojí dojení,
2. Agroživ, s. r. o., 1200 ha, necelých 300 krav s užitkovostí 30 litrů/den.
3. Zkušenost: Mohl jsem provést srovnání tři druhů ustájení na třech podnicích. Jednoznačně nejhorší povrch jsou matrace, krávy nechtějí ani zalehávat, problémy s otlaky. Sláma a separát vychází pocitově stejně. Separát však má u nás nevýhodu, protože obsluha bioplynky nemusí včas dodat v potřebné kvalitě, sušina je 30 %.

• TK: Zemědělské družstvo Třebelovice, 1750 ha poblíž Moravských Budějovic, dvě farmy 1150 kusů skotu plemen C a H, 400 krav, 9300 kg za laktaci, aktuálně 32 litrů na dojenou, výkrm býků, prodej zástavových býků. Zkušenosti – dvě plemena v jedné stáji je problematické z hlediska optimální výživy.  

  Kolik máte mastitid, jaký je původce a jak evidujete nemocná zvířata?

  LH: Léčené krávy, kterých je v průměru 6 až 8, jsou ustájeny zvlášť, zařazeny na konec dojení. Hlavním patogenem je S. uberis i hodně agresivní E. coli. Antibiotika u coli mastitid vůbec nepoužíváme, někdy o jeden struk kráva přijde, ale dostane se zpět do laktace.

  TK: Nejvíce se vyskytuje S. uberis a parauberis, také E. coli. Odběr vzorku se dělá na dojírně do zkumavky, provádíme faremní kultivace, hodnotíme i stav mléčné žlázy a celkový stav zvířat. Vedeme záznamy v deníku nemocí a využíváme také dojírenský program, každý kus známe individuálně, osvědčilo se drenčování. Máme i různé značení zvířat páskou, nově mají ošetřovatelky v dojírně k dispozici tablet, kde jsou všechna léčená zvířata – obsluha se může podívat, jakou mastí mazat nebo kdy může mléko do tanku.

  PW: U nás je na každém chovu hlavní zootechnik, který řeší případy individuálně. Děláme stejné postupy, jak zmínili kolegové. Když jsem nastupoval na jeden z chovů, byly tam hrozná čísla, milionářky atd. Nastavili jsme pravidla, kultivace, snížili jsme průměr PSB na 250 tisíc. Posléze jsme zavedli kamery na dojírnách. Pak jsme řešili nedodržení postupů s pracovnicemi, s tím, že to mělo vliv na jejich peněžní ohodnocení. Tím jsme se během několika měsíců v PSB dostali ke 100 tisícům. Jde o dobrou motivaci lidí, prémie vyplácíme za dodržování pracovních postupů, nikoli za množství mléka.

  Moderátor: Připomínám citát od Gordieho Jonese: „Každý problém na farmě má své jméno a příjmení…“

  Více z diskuse v Našem chovu 5/2024. Foto Michaela Plotová.

  LH: VOD Stěbořice, 1600 ha na Opavsku, celkem 1000 kusů skotu na dvou farmách, 400 krav, výkrm býků H i kříženců s belgickým modrobílým, jalovice na pastvě. Produkční krávy v jedné stáji, stelivo separát, vyhrnovací lopaty. Krávy stojící sucho jsou ustájeny na hluboké podestýlce. Dojení 2x denně, z KU 12 000 kg mléka. Asi 10 % stáda tvoří plemeno brown-swiss jako „srdeční“ záležitost.