Zasušování a s ním spojená aplikace antimikrobiálních látek (ATB) bylo v posledních desetiletích standardní součástí řízení zdraví vemene na farmách dojeného skotu po celém světě. To se však v blízké době bude měnit, protože Evropská unie ve své strategii Farm to Fork plánuje snížit prodej ATB pro hospodářská zvířata o 50 % do roku 2030 (Evropská komise, 2020).
Toto snížení je plánováno v důsledku obav z tvorby rezistence mikroorganismů vůči ATB ve veterinární i humánní medicíně. Léky, které se používají jak u lidí, tak u zvířat, jako jsou cefalosporiny třetí a čtvrté generace, fluorochinolony a kolistin, se totiž pro člověka stávají takzvanými „léčivy poslední volby“. Naléhavě požadovaná, nebo nezbytná aplikace ATB ve veterinární medicíně zůstává do budoucnosti možná, ale pouze pokud ji lze odůvodnit, tudíž odpadne rutinní používání ATB během zaprahování, které je bohužel na některých farmách stále běžnou praxí.
Aplikace ATB by však měla proběhnout při zaprahování až po řádné diagnostice, což už je běžným standardem v některých zemích EU. Příkladem lze uvést Nizozemsko a Irsko, ti už pro své zemědělce připravili metodologické příručky, jak přistupovat k přechodu na selektivní zasušování (Nizozemská královská společnost pro veterinární medicínu, 2013; Animal Health Ireland, 2021). V České republice zatím takového materiály pro zemědělce chybí, což je alarmující, jelikož přechod na selektivní zasušování je pro celou EU plánovaný na 28. ledna 2022, kdy vstoupí v platnost nový zákon, který zakazuje všechny formy rutinního užívání ATB, včetně preventivní skupinové léčby, jakou je právě plošné zasušování dojnic (EU Parlament a Rada EU, 2019). V Nizozemsku je plošné zasušování dojnic zakázáno od 2014, a podle nedávných studií se jim podařilo snížit spotřebu ATB v chovech dojeného skotu o 48 % a cefalosporinů až o 99 % oproti roku 2009. Přehled používání ATB v rámci Evropských zemí je uveden v grafu 1. I přestože je Česká republika pod průměrem, nelze termín stanovený EU brát na lehkou váhu, a proto přicházíme s tímto článkem, abychom českým zemědělcům přiblížili nadcházející změny.*
Ing. Lucie Rysová;
Ing. Veronika Legarová, Ph.D.;
Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.;
Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D.;
Ing. Jan Pytlík; Ing. Radim Codl;
doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
ČZU v Praze
Kontakt: rysoval@af.czu.cz
Celý článek najdete v NCh 7/2021.
