Doc. Ing. Jiří Šichtař, Ph.D. vystudoval reprodukční biotechnologie na České zemědělské univerzitě v Praze. V rámci svého dalšího působení na ČZU se zabýval reprodukcí skotu a koní – produkce embryí in vitro, kryokonzervace spermií a embryí, využití moderních technologií v reprodukci. Aktuálně založil laboratoř pro in vitro produkci embryí skotu a koní a zabývá se také embryotransferem u skotu (ET) a jeho cílem je znovu více oživit a zpřístupnit tuto biotechnologii v ČR.
Proč právě embryotransfer?
Embryotransfer by se měl u nás oživit, protože přináší obrovské výhody chovatelům ve šlechtění. Dokáže velmi rychle využít genetický potenciál špičkových jedinců, obrovsky zkrátit generační interval, a tím obohatit ve velmi krátké době stádo o špičková zvířata.
Další důvod je obchod s embryi hospodářských zvířat. Pokud jde o genetickou úroveň ČR, troufám si říci, že některé tuzemské chovy jsou na tom velmi dobře i v celosvětovém měřítku. O tom svědčí i zájem šlechtitelských firem. Jenže tato komerční stránka výměny embryí je u nás zanedbaná. V zahraničí burzy existují, embrya se prodávají celosvětově. Zájem o ně je mimo jiné i u masných plemen skotu.
Takže v tom spatřujete budoucnost?
Ano, již se nebudou tolik transportovat zvířata jako v 90. letech, ale trendem je výměna plemenného materiálu třeba právě prostřednictvím embryí. Myslím si, že jsme měli dobře vykročeno v 90. letech a na přelomu tisíciletí. Dotační podpora v té době zaplatila cenu embryotransferu, takže chovatelé si v podstatě zadarmo mohli vytvořit špičková zvířata, dokonce i celá stáda. S koncem dotačního programu bohužel skončil i zájem chovatelů. Například v roce 2006 bylo provedeno 1210 výplachů a bylo přeneseno 6032 embryí. Jednoznačný pokles zájmu dokumentují údaje za rok 2009, kdy se provedlo jen 255 výplachů a přeneslo 1719 embryí.
Díky pár nadšeným lidem se u nás ET přesto stále provádí. Pozitivní také je, že světová organizace pro ET nás letos opět zaregistrovala jako poskytovatele dat. Data, která jsem za naši republiku posílal za rok 2022, hovoří takto: V roce 2022 se udělalo v ČR 410 výplachů a přeneslo se 2149 embryí.
Pro jakého chovatele je využití ET vhodné a co mu to aktuálně může přinést?
Jde primárně o dvě skupiny. První z nich chce progresivně šlechtit – bude tedy využívat špičkové býky i sexované semeno a do toho zahrne také ET. Ať už je to ve formě klasického ET nebo ve formě in vitro produkce embryí. Získá špičkové potomstvo, může vyřadit méně geneticky hodnotná zvířata a za dobrou cenu je prodat. Takový chovatel by měl přemýšlet také o tom, že zobchoduje embrya ze svého chovu.
Pak je druhá skupina chovatelů, kteří začínají a nemají stádo na potřebné genetické úrovni. Potřebují tedy dodat plemenný materiál nebo rozšířit genetickou základnu nejlepších zvířat do celého stáda.
Pomocí ET lze řešit také reprodukční problémy geneticky hodnotných samic, které nemohou zabřeznout nebo tele donosit.
Když se pro to chovatel rozhodne, co musí udělat navíc?
Velmi málo. Kontaktovat firmu, která se touto biotechnologií zabývá a vybrat si ve spolupráci s odborníky dárkyni plemenného materiálu. Pak už proces nechá na společnosti, která je na ET specializována. Ta dodá harmonogram příprav dárkyň a příjemkyň, pak se udělá výplach, přenos embryí nebo jejich zamražení. Příjemkyně tedy nejsou limitujícím faktorem. Veškerou legislativu a administrativu bude vyřizovat také odborná firma nebo chcete-li laboratoř ET.
Jaké nese chovatel podnikatelské riziko, když to nevyjde?
To záleží na dohodě – chovatel může nechat náklady na plemenářské firmě, která má o genetický materiál zájem. Tím pádem chovateli nevzniká prakticky žádný náklad, kromě prodloužení servis periody dárkyně. Příjemkyně se pak pozdrží maximálně asi o půl cyklu.
V druhém případě bude podle mého odhadu celý proces proveditelný v nákladech asi kolem deseti tisíc korun, ale vše záleží také na dalších okolnostech, jako je třeba dojezdová vzdálenost příslušného chovu, cenová politika jednotlivých firem zabývajících se ET a podobně.
Bavíme se o dojeném skotu nebo spíše masných plemenech?
Je to stejně výhodné pro masná i dojná plemena. Jedno tele za rok, neboli klasika, je od špičkového zvířete málo. Špičková kráva by měla poskytovat mnohem více potomků. Obvykle lze získat za rok deset a více přenosuschopných embryí, které můžeme samozřejmě také zamrazit.
U dojného skotu jde především o urychlení šlechtitelského pokroku. Nechcete mít ve stádě zvířata s průměrnou dojivostí. Kromě holštýnského a českého strakatého plemene bych neopomíjel ani brown swiss, jersey a další.
U masných plemen je hlavní výhodou to, že chovatel nemusí nakupovat drahé inseminační dávky ani nemusí mít drahého plemeníka v chovu. Embrya koupí a jenom přenese do kvalitních matek a žádoucí vlastnosti se ve stádě velmi rychle znásobí.
Jaké jsou vaše cíle?
Pokud budu mluvit za lidi, kteří se aktuálně pohybují kolem embryotransferu v ČR, chceme, aby se chovatelé naučili více využívat ET. Budou tak mít kvalitní stádo, což je předpokladem dobré ekonomiky. Naučí se obchodovat na mezinárodní úrovni, prosadí se tedy i ve světě. V neposlední řadě dokážou pomocí ET efektivně řešit nezabřezávání přebíhalek – v případě, že kráva vícekrát nezabřezne, je nasnadě použít embryo.
Primární cíl v nejbližších letech je provést asi 1200 výplachů špičkových zvířat ročně a podílet se na celosvětovém trhu s embryi.
Proč se k obrodě ET nepřistoupilo dříve? Může za to třeba boom sexovaných inseminačních dávek v posledních letech?
Částečně ano, narození potomků chtěného pohlaví byl velký posun ve šlechtění. Myslím si ale, že viditelnější propagaci ET si zatím nikdo nevzal za své. Málo se o tom psalo a právě možná díky tomu poměrně málo chovatelů v ČR k této možnosti šlechtění přistoupilo. Hlavní předností je, že ET nabízí místo jednoho telete třeba deset potomků, někdy i dvacet, což je úplně něco jiného, než sexovaná inseminační dávka.
Aktuálně se situace posouvá – plemenářské firmy někdy platí ET u špičkových zvířat, z toho si vezmou případného býka a jalovice dostane chovatel. To je oboustranně výhodný obchod.
trend jde spíše k oplození in vitro, neboli k embryím vyrobeným v laboratoři…
Jednoznačně. Funguje to ve všech chovatelsky vyspělých státech. V ČR je bohužel zatím nevýhodné obchodní prostředí – malý trh, konzervativní ale i nedůvěřiví chovatelé. Od doby, co se ET přestal ve velkém měřítku provádět, nastala ale generační výměna. Chovy, které mají šlechtitelský status, by se měli posunout směrem k in vitro produkci embryí.
Jak vnímáte úlohu ET do budoucna?
Je to něco, co by mělo přispět k trvalé udržitelnosti v rámci světových trendů. Jedna kráva – více telat za rok. Znamená to také účinnější (výkonnější) zvířata, kterých je ve stádě méně. Budou nižší náklady na chov, na personál, méně potřebné plochy na produkci, méně produkovaných skleníkových plynů.
