Telata jsou od narození přirozeně motivována k sání mléčných nápojů. V tuzemských chovech dojeného skotu převažuje krmení telat mléčnými nápoji pomocí zařízení (automatické krmné systémy) nebo nádob s cucákem (58,8 % chovů), a to před krmením telat z tzv. „volné hladiny“ (41,2 %).
Zajímavostí je, že ve stádech českého strakatého skotu převažuje napájení telat pomocí nádob s cucáky, zatímco ve stádech holštýnského skotu převažuje spíše napájení telat z volné hladiny (Staněk et al., 2014). V posledních několika letech významným způsobem narůstá podíl chovů, ve kterých jsou telata krmena prostřednictvím automatickým krmných systémů (automatů).
Sání telat
Při sání mléka ze struků krávy nebo z cucáku nádob je typické, že telata mírně až středně vysunují svůj jazyk (hrot jazyka) z dutiny tlamní, který překrývá zuby spodní čelisti. Vysunutý jazyk při sání vytváří půlkruh (žlábek), na kterém se při sání mírně pohybuje struk či cucák, který je mírně stisknut horní tvrdou čelistní destičkou. Při vlastním příjmu mléčného nápoje dochází ke střídání fáze sání a fáze polykání. Velmi důležitým aspektem sání mléka, ať již ze struku krávy nebo cucáku nádoby, je podpora (stimulace) produkce slin. Sliny, jak víme, obsahují celé spektrum důležitých bioaktivní látek, včetně např. pregastrické esterázy, slinné lipázy aj. (Wise et al, 1975, 1968; Nelson et al, 1977, Lee et al., 1980). Produkce slin je u telat, která přijímají mléčný nápoj sáním 3× až 5× vyšší než v případě pití z volné hladiny. Mimo to uveďme, že možnost telat sát pozitivně působí i na produkci trávicích enzymů ve slezu (včetně produkce kys. HCl) a tenkém střevě a významným způsobem tak ovlivňuje rychlost pasážování krmiva i efektivitu trávení mléčných nápojů - zejména proteinové a tukové báze Ternouth et Roy (1978).
Při příjmu mléčného nápoje teletem dochází ke stahům jícnové rýhy a uzavření čepcobachorového splavu, což zajišťuje nátok mléčného nápoje, přímo do slezu. Intenzita uzavření rýhy a splavu je ovlivněna mnoha stimuly, mj.:
- čichovým, chuťovým a zrakovým vjemem,
- složení mléčného nápoje (mj. obsahem laktózy),
- psychickými stimuly (doba napájení, příprava mléčného nápoje aj.),
- sacím a polykacím reflexem,
- teplotou nápoje,
- způsobem napájení,
- rychlostí příjmu mléčného nápoje,
- stresem,
- poruchami zdraví apod.
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.
stanislav.stanek@mikrop.cz
Kompletní článek naleznete v příloze Našeho chovu: „Jak na správný odchov telat“, která vyšla v srpnu 2021.