Rostlinná krmná aditiva zažívají po totálním zákazu krmných antibiotik boom. Chovatel přemýšlí, čím antibiotika nahradit, aby zvířata byla zdravá a v chovu nepoklesla užitkovost. Jednou z nejefektivnějších variant je bezesporu použití přírodních stimulátorů získaných z rostlinného materiálu.
V České republice se stimulátory růstu na rostlinné bázi zabývá například společnost Delacon Biotechnik. Při příležitosti patnáctého výročí jejího založení se konal v Senohrabech v polovině května mezinárodní seminář.
Podle úvodních slov prezidenta firmy Ing. Helmuta Dedla je český trh pro firmu Delacon významný. „V globálním měřítku dosáhla společnost v loňském roce čtyřicetiprocentního nárůstu obratu a letošní plán počítá minimálně s dvaceti procenty,“ uvedl. Zároveň ubezpečil přítomné, že všechny látky používané v přípravcích firmy jsou plně harmonizované s platnou evropskou legislativou a nehrozí jejich omezování ani v budoucnosti.
Vyšší užitkovost u drůbeže
Se situací v Brazílii seznámil posluchače Dr. Gerson Scheuermann, zaměstnanec výzkumného centra pro chov prasat a drůbeže patřícího pod ministerstvo zemědělství (EMBRAPA), který se kromě jiného zabývá procesem registrace přípravků.
Zemědělská produkce v Brazílii představuje celých 30 procent hrubého národního produktu, 40 % exportu a zaměstnává 37 % všech pracovních sil. V roce 2005 bylo v Brazílii například vyprodukováno 9,3 tun kuřecího masa (tabulka 1), což znamená zhruba osm miliard dolarů. Z této částky potom připadají asi tři miliardy amerických dolarů na export. „Produkce drůbežího masa je v Brazílii na vysoké úrovni,“ zdůraznil Dr. Scheuermann.
Zákaz antibiotických stimulátorů růstu se v této zemi projevil především v oblasti vývozu produkce do Evropy, pro domácí spotřebu ještě nejsou antibiotické preparáty zcela zakázány. Při hledání alternativ podle přednášejícího zvítězila fytogenní krmná aditiva.
Delacon vyvinul koncept zvýšení výkonnosti organismu (Performizer) –fytogenní aditiva zlepšují trávení. Předpokladem tedy je, že trávení a retence živin je výkonnější, a proto živiny v dietě mohou mít nižší koncentrace. Není nezbytně nutné, aby výsledky pokusných skupin byly lepší než při použití antibiotik. „Pokud použijeme přípravek Biostrong 510, můžeme snížit bílkoviny, fosfor a energii dodávanou v krmné dávce bez negativních vlivů na užitkovost,“ konstatuje přednášející.
Vlastní experiment
Prezentovaný pokus se dvěma skupinami brojlerů linie Cobb ve věku jeden až 42 dnů probíhal v různých prostředích (podle typu podestýlky). Zvířata byla rozdělena do čtyř skupin: první skupina, takzvaná negativní kontrola, dostávala krmivo bez jakýchkoli přídavků, druhá skupina s přídavkem dvou antibiotik, třetí s přípravkem Biostrong 510 (v dávce 150 ppm) a sníženou hladinou vápníku a fosforu a poslední skupina dostávala krmnou dávku obohacenou preparátem Biostrong 510 (v dávce 150 ppm) s nižšími hladinami vápníku, fosforu, aminokyselin a energie. Všechny směsi byly v granulované formě. Bylo hodnoceno pět základních parametrů: celková užitkovost (hmotnost a konverze krmiva), jatečná kvalita těla, kvalita podestýlky včetně množství oocyst kokcidií a ekonomika chovu.
Rozdíl mezi skupinami je podle přednášejícího dobře patrný, jak ukazuje tabulka 2. Výsledky užitkovosti u 21denních brojlerů napovídají, že použití Biostrongu 510 snižuje konverzi krmiva proti negativní kontrole, obdobné výsledky ukázala i měření ve 35 a 42 dnech věku kuřat. „Je znatelně vidět růstově stimulační účinek Biostrongu,“ uvedl Dr. Scheuermann. Navíc byla krmiva s tímto přípravkem podle jeho slov levnější, protože obsahovala méně živin, a v kombinaci s lepší konverzí bylo dosaženo nejnižších nákladů na produkci tuny živé hmotnosti.
V Brazílii často používaný index účinnosti produkce zahrnuje všechny základní parametry užitkovosti. Při použití tohoto indexu se podle přednášejícího skupina krmená Biostrongem umístila mezi pozitivní a negativní kontrolou. „Výší užitkovosti se dieta obohacená o Biostrong 510 a krmná dávka s antibiotiky příliš neliší, z hlediska bezpečnosti potravin a následné konkurenceschopnosti je však mezi používáním antibiotických stimulátorů růstu a fytogenních aditiv významný rozdíl,“ uzavřel Dr. Scheuermann.
