O tom, že v akciové společnosti Agro Liboměřice dělají svou práci dobře asi nikdo nemůže pochybovat. Kvalitní český strakatý skot v moderně vybavených stájích v upraveném a dobře rozvrženém areálu, vysoký welfare, vavříny z výstav i dobré soužití zemědělského podniku s místními obyvateli mluví za vše. O tom, jak se aktuální situace podepisuje na tomto špičkovém chovatelském podniku, se podělili předseda představenstva a ředitel společnosti Jiří Vrzáček a vedoucí živočišné výroby Zbyněk Buřval.
Agro Liboměřice, a. s. hospodaří na výměře okolo 2000 hektarů (z toho asi 360 vlastních) zemědělské půdy, z nichž zhruba 1600 ha je orná půda, zbytek (asi 420 ha) jsou louky a pastviny. Zabývá se klasickou rostlinnou a především živočišnou výrobou a od roku 2008 provozem bioplynové stanice o výkonu 549 kW. „S bioplynovou stanicí jsme byli vždy spokojeni, aktuálně samozřejmě ještě více. Máme za to, že bioplynka má fungovat vždy v symbióze s živočišnou výrobou,“ komentují Jiří Vrzáček a Zbyněk Buřval.
Rostlinná výroba slouží převážně k zajištění krmivové základy k chovu českého strakatého skotu. Z tržních plodin se v Liboměřicích pěstují obilniny na 500 hektarech a řepka na ploše zhruba 180 hektarů. Část ze zhruba 500 ha kukuřice kromě krmení skotu určena do bioplynové stanice, část se pěstuje na zrno. Asi na 200 ha ploch se pěstují jetelotrávy.
Ve všech stájích podniku je aktuálně celkem 2300 kusů českého strakatého skotu v uzavřeném obratu stáda, z toho je 770 dojnic. Zatížení živočišnou výrobou a BPS je tedy podle slov Zbyňka Buřvala maximální.
„Včetně jímky na fugát v Pohledě a další infrastruktury jsme do areálu chovu skotu v Nových Lhoticích investovali 170 milionů Kč, jsme za to rádi, neboť dnes bychom to kvůli aktuální cenám a úrokovým sazbám nepostavili – odhaduji, že cena by byla 300 milionů. Velice prozíravé bylo fixovat úrokovou sazbu po celou dobu úvěru, který budeme splácet ještě osm let. V areálu sídla společnosti v obci Pohled se ještě budou rekonstruovat stáje pro odchov jalovic,“ dokreslil stav investic předseda představenstva.
Ožehavý strategický plán SZP
„Redistributivní platba 23 % je pro střední podniky jako jsme my zásadní věc. Do budoucna to znamená ohrožení pozemků. Vlastníci si budou chtít pozemky vzít zpět a nebudou muset vůbec nic na nich produkovat, pokud se podmínky nezmění. Cítím, že české zemědělství ovládá Evropská unie, nikoli naše vláda s „loutkovým“ ministrem,“ je přesvědčen předseda představenstva s tím, že se na naše občany řítí katastrofa v soběstačnosti potravin.
„Proč jsme zvolili sazbu 23 % a ne třeba 12 % jako jinde v Evropě? Proč je tato sazba nejvyšší v EU, když tomu neodpovídá struktura našich zemědělských podniků? Rabaty v supermarketech jsou tak obrovské a slibované kontroly marží, které avizoval veřejně sám pan ministr se vůbec nekonají . Jeho výroky jsou pro produkční zemědělce doslova skandální. Aktuální vedení a činnost ministerstva zemědělství je katastrofální,“ shodují se oba manažeři AGRA Liboměřice.
„Zemědělství v ČR bylo tradičně založené na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, dnes je koncentrováno odhadem 80 % ŽV ve středních a větších podnicích. Proč nám, kteří to děláme odpovědně včetně živočišné výroby 365 dní v roce, někdo vzal dotace a dal je někomu jinému,“ čílí se hlavní zootechnik Zbyněk Buřval a dodává, že vystupování předsedy AZS Jaroslava Šebka ve smyslu „jen malí to dělají dobře a velcí špatně“, nebývale rozdělilo zemědělce. „Je to ostuda, vždyť ten člověk je absolutně mimo mísu.“
„Naše české strakaté dojnice mají v rodině kombinovaných plemen největší užitkovost na světě. Tak to asi úplně špatně neděláme, proč si toho někdo z vedení státu neváží a valí na nás takové pohromy? Zvažujeme účast na výstavě v Radešínské Svratce, neboť nemáme chuť současnému ministrovi, který nám škodí, ukazovat naše zvířata. Dotace mají přece zemědělské podniky za něco, čím jsou omezováni. Máme omezené aplikace hnojiv, pesticidů, povinnost rozdělovat plochy na 30 ha, úhory, remízky atd. Jsme tlačeni k rozdělování podniků a zakládání ekologických chovů. I my nad tímto uvažujeme, protože budeme muset vykompenzovat ztrátu části peněz nesmyslnými opatřeními které se na nás chystají. Nevidíme důvod, proč bychom to neudělali, zatím je to legální,“ dodává předseda představenstva Jiří Vrzáček.
Pojďme kalkulovat
Oba manažeři předkládají čísla: „Když jsme nové podmínky strategického plánu dali do kalkulačky, kterou zveřejnilo MZe, jen změnou redistributivní platby náš podnik přijde o 2,5 milionu korun za rok. Do toho vstupuje elektřina, kterou máme aktuálně o 100 % dražší. Nakupovaná hnojiva jsou oproti roku 2021 o 170 až 190 % dražší, takže jsme hnojení museli omezit, přestože jsme si vědomi budoucích nižších výnosů. Na cenách tržních plodin nejsme závislí, tvoří méně než 10 % příjmů. Tržby plynou především z mléka a jatečných zvířat,“ vysvětlil předseda představenstva a pokračoval: „Inflace je bohužel vysoká díky cenám plynu, paliv a elektrické energie. Co by měla vláda dělat? Možná tyto ceny dotovat – jestliže ČEZ vyrábí jednu kWh za korunu a nám ji pak prodává za sedm a neúměrně na tom vydělává, tak je asi něco špatně,“ míní oba manažeři a poukazují další problém, který se dotkl zemědělců: „Kvůli snížení spotřební daně jsme loni přišli na zelené naftě o půl milionu a letos to bude 700 tisíc jenom tím, že vláda udělá rozhodnutí, které ničemu a nikomu nepomohlo. Na cenu pohonných hmot to nemělo vliv a nám to vzalo 1,20 Kč na litru. Opět zemědělce odrbali, nikdo o tom nemluví, pouze vyšla vyhláška a ticho po pěšině.“
Pracujeme pro obec
„Proč provozujeme kuchyň s rozvozem jídla pro okolí a dotujeme ji nemalou částkou korun ročně? Děláme to pro naše zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, naše členy, důchodce. Máme sociální cítění, sponzorujeme hasiče, školy, školky. Pokud nebudeme finančně vycházet, budeme tyto aktivity muset zrušit. Zaměstnáváme více než 60 lidí a všichni víme, jaké sociální nejistoty aktuálně rodiny prožívají, a také z tohoto důvodu jsme se rozhodli od července navýšit mzdy zhruba o 12 %.
Už nemáme kde ušetřit pracovní sílu, produktivita práce je na maximu, lidé v živočišné výrobě musejí opravdu dělat. Ceny krmiv a dalších vstupů se vyvíjejí hodně dynamicky, prakticky dvakrát za měsíc. Nápočtová cena mléka za poslední šest měsíců je 10,83 Kč, což je ve srovnání s rokem 2021 o 19 % více. V červnu jsme zpeněžovali mléko za 11,60, ale podle našich propočtů jsou již náklady kolem 12 Kč na litr. V zemědělské politice je potřeba zohlednit živočišnou výrobu a rozlišovat aktivní zemědělce, kteří by měli ideálně ve vyváženém poměru provozovat obě činnosti,“ jsou přesvědčeni Jiří Vrzáček a Zbyněk Buřval.
Celou reportáž najdete v Našem chovu 9/2022.
