Dr. Paulo Carvalho o cestě k ziskovosti a požadavkům trhu

Návštěva uznávaného odborníka Dr. Paula Carvalha z Portugalska, který působí v rámci společnosti ST Genetics, a přijal pozvání společnosti Inplem, přinesla do ČR svěží pohled na moderní genetické trendy. Carvalho, který studoval na Univerzitě ve Wisconsinu, zdůrazňuje, že současné šlechtění je o nekompromisní reakci na měnící se trh a využívání faktických dat namísto odhadů.

Hlavním poselstvím Dr. Carvalha je nutnost přizpůsobit produkci mléka požadavkům koncového spotřebitele. Zatímco spotřeba mléka ve své původní formě v Evropě i USA klesá, roste poptávka po mléčných výrobcích – sýrech a jogurtech. Pro zpracovatele to znamená, že nepotřebují objem, ale především tuk a bílkovinu.

V USA se tento trend podle přednášejícího již plně projevil; od roku 2010 došlo díky genomické selekci k prudkému nárůstu obsahu složek, přičemž nejlepší farmy dnes dosahují průměru přes 4,5 % tuku. Carvalho upozornil, že chovatelé musí produkovat to, co lidé chtějí kupovat, jinak jejich byznys zanikne. To zahrnuje i sledování moderních fenoménů, jako je např. A2 mléko, které představuje významný marketingový tah a budoucnost šlechtění, přičemž v portfoliu ST Genetics je již významný podíl býků, kteří jsou nositelé této varianty.

Chromozomální mating: Šlechtění založené na faktech

Jedním z nejvíce diskutovaných témat při návštěvě šlechtitele z Portugalska byl tzv. chromozomální mating. Na rozdíl od klasických připařovacích plánů, které pracují s rodokmenovými odhady, tento program využívá reálná data z DNA.

• Přesnost nad odhady: Program dokáže „párovat chromozomy“ tak, aby vzniklo optimální zvíře s požadovanými vlastnostmi.
• Řízení inbreedingu: Chromozomální mating sleduje reálný genomický inbreeding, který se často zásadně liší od toho rodokmenového. Carvalho uvádí, že vysoký genetický zisk je přirozeně spojen se zvyšováním inbreedingu, ale díky genomice ho lze zvyšovat bezpečně, tedy bez rizika projevu letálních faktorů a případných recesivních vad.
• Homogenita stáda: Cíleným tlakem na chromozomální úrovni se zvyšuje homogenita celého stáda a urychluje se genetický pokrok.

Efektivita krmení a dojení v robotech

Moderní šlechtění musí reagovat i na ekonomické a environmentální tlaky. Dr. Carvalho představil indexy jako EcoFeed, které se zaměřují na konverzi živin. Cílem je získat krávy, které při stejné produkci přijmou třeba o 7–8 % méně krmiva, což přímo zvyšuje ziskovost farmy a snižuje uhlíkovou stopu.

Dalším aspektem je vhodnost pro robotické dojení. V systému, kde každá sekunda v boxu robota stojí peníze, je klíčové šlechtit na rychlost dojení, klidný temperament (klidné chování krávy uvnitř robota) a optimální rozmístění struků. „Kráva, která v robotu přešlapuje a blokuje ho, patří na produkci hovězího, nikoli do produkce mléka,“ zaznělo od přednášejícího během diskuse.

Sexace spermatu a beef on dairy

Celý zmíněný genetický pokrok by nebyl možný bez efektivního využití reprodukčních technologií. Dr. Carvalho vyzdvihl technologii Sexed Ultra 4M s vysokým obsahem vitálních spermií (4 miliony v dávce). Dosahuje již srovnatelné fertility s konvenčním spermatem. To umožňuje chovatelům intenzivní selekci: nejlepší krávy produkují díky sexovaným dávkám budoucí generaci jalovic, zatímco zbytek stáda je zapuštěn spermatem masných plemen pro produkci býčků – zástavového skotu, což vnáší do mléčného chovu další ekonomický přínos.

Článek najdete v Našem chovu 4/2026.