Chov drůbeže v České republice

Výroba drůbežího masa je v posledních dvou letech „na chvostu“. Klesají i stavy drůbeže. O rozhovor o situaci v sektoru jsme požádali předsedkyni představenstva Českomoravské drůbežářské unie, z. s., Ing. Gabrielu Dlouhou, Ph.D.

1. Můžete představit vaši organizaci a rámcově uvést počty drůbeže chované v České republice?

Aktuálně má Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU) 75 členů. Mezi našimi členy jsou převážně chovatelé drůbeže, ale zastupujeme i některé porážky, dodavatele technologií pro drůbež, dodavatele krmných směsí a doplňků biofaktorů. Zastupujeme jak právnické, tak i fyzické osoby a obhajujeme a snažíme se prosazovat jejich společné zájmy vůči orgánům státní správy i územním a jiným orgánům nebo organizacím. Přes další organizace, kde jsme jejich členové, spolupracujeme na tvorbě nebo novelizaci právních předpisů a norem týkajících se drůbežářské problematiky. Práce je hodně – v Česku se každoročně vykrmí okolo 130 milionu kusů kuřat, v komerčním sektoru chová okolo 6 mil. nosnic, vykrmí asi milion kusů krůt, pět milionů kachen a asi 170 tis. ks hus.

• Jak vnímáte současnou situaci v chovu drůbeže z hlediska ziskovosti? Je některá z komodit prodělečná? Proč?

Poslední dva roky je na chvostu výroba drůbežího, většina chovatelů masné drůbeže se v posledních měsících potýká se ztrátou. Podle dat ČSÚ klesly stavy drůbeže, a pokud se podíváme na data z Ústřední evidence drůbeže, poslední dva roky výrazně klesají počty vylíhlé drůbeže. Někteří chovatelé prodávají vykrmenou drůbež do zahraničí, zejména Polska, jelikož dostanou více zaplaceno za kg živé drůbeže, a naopak sem některé porážky či výrobci masných výrobků dováží kuřata za mnohdy predátorské ceny, dovolím si říci pod výrobními náklady naších chovatelů. Je celkem možné, že nejenom drůbež ve velkých obchodech, ale i řada obchodníků dávají přednost zahraniční, levnější surovině. Zmiňovaní polští chovatelé mají daleko vyšší národní a evropské dotační podpory oproti našim chovatelům a nižší náklady na výrobu drůbežího masa.

Ceny jatečných kuřat v prvním čtvrtletí byly nižší, ale bohužel výkupní cena 28,24 Kč/kg platí pro I. třídu jakosti. Výsledná cena pro chovatele drůbeže je zhruba o 1,5 Kč za kilogram nižší z důvodu zatřídění drůbeže a poplatku na šetrné vyskladnění drůbeže porážkám.

Spotřeba drůbežího masa byla vyšší z toho důvodu, že spotřebitelská cena drůbežího masa výrazně poklesla a přibližně 80 % drůbežího masa se prodává v akcích často za podnákladové ceny. Kuřecí prsa v akci můžeme vidět za 89,90 Kč/kg, oproti vyšším cenám vepřového a hovězího masa. Spotřebitelé dávají poslední roky přednost drůbežímu masu z důvodu levnější ceny, rychlé kuchyňské úpravě a jeho dietnějším vlastnostem oproti jiným druhům masa.

Cenu jatečných kuřat zhruba z 65 % ovlivňuje krmivo. Cena krmných směsí se v poslední době snížila, ale ne tak výrazně jako cena jednotlivých komodit. Dále cenu ovlivňují energie a další provozní a mzdové náklady, které se zvýšily od začátku tohoto roku o vyšší jednotky procent.

Řada tuzemských chovatelů stojí před rozhodnutím, zda v této nelehké situaci mají dále pokračovat nebo ukončit většinou ztrátové podnikání, když velké obchody a gastro-provozy dávají přednost levnější a mnohdy méně kvalitní produkci drůbežího masa z okolních evropských či třetích zemí.