Menu
e-shop
Kuřata chovaná na maso prošla intenzivním šlechtěním, což přispělo k mimořádnému růstovému potenciálu, vynikající konverzi krmiva a silnému osvalení brojlerů v oblasti prsních svalů. Tato selekce však zejména u rychle rostoucích hybridů současně vedla k negativnímu ovlivnění zdravotního stavu a pohody zvířat. Mezi tyto negativní aspekty patří zvýšená prevalence ascitu, kardiovaskulárních onemocnění, metabolické a muskoskeletární poruchy, včetně myopatie prsních svalů a pododermatitidy.
Výsledky současných výzkumů ukazují, že u pomaleji rostoucích genotypů kuřat masného typu (hubbard) chovaných v obohaceném prostředí s vyšší úrovní welfare je frekvence výskytu myopatií prsních svalů v porovnání s konvenčními podmínkami chovu nižší. Oproti tomu prodloužení výkrmu konvenčních hybridů (Ross, Cobb) na 50 dní a více, zvyšuje riziko výskytu myopatií, ale i pododermatitidy. Souvisí to jednak s vyšší hmotností kuřat, jednak s nižší úrovní zoohygieny chovného prostředí a vyšší koncentrací vykrmovaných ptáků. U prodlouženého výkrmu, kdy je drůbež na vlhčí podestýlce, se současně zvyšuje riziko rozvoje sekundárních infekcí.
Ing. Kateřina Vernerová, Ph.D., (Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) se spolu s kolegy z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves a z Krajské veterinární správy SVS pro Jihočeský kraj se zaměřili na analýzu vybraných ukazatelů, které ovlivňují úroveň welfare a zdravotní stav kuřat chovaných na maso. Ve své práci využili tuzemskou i zahraniční odbornou literaturu, dokumenty EFSA (European Food Safety Authority), hlášení nálezů před porážkou drůbeže a po ní, ale i z praktických zkušeností autorů při řešení vědecko-výzkumných projektů.
Myopatie a pododermatitida jsou významnými ukazateli welfare a zdravotního stavu kuřat chovaných na maso. V rámci různých technologických systémů chovu, ať už intenzivního konvenčního, do vyšších porážkových hmotností nebo ekologického, je třeba zohlednit pozitivní i negativní aspekty. Konvenční chov přináší nesporné ekonomické výhody a vyšší úroveň biologické bezpečnosti (biosekurity), často ale vykazuje nedostatky především v oblasti pohody chovaných zvířat. Naproti tomu ekologický chov může zajišťovat lepší úroveň welfare, ovšem i s rizikem spojeným se zhoršením zdravotního stavu, vyššími úhyny a průnikem reziduí do potravního řetězce. Prodloužený výkrm se často potýká se zdravotními komplikacemi, které vyplývají z managementu podestýlání, druhu použité podestýlky a z nereálných očekávání dosažených výsledků, které nejsou v souladu s genetickým potenciálem vybraných hybridů. Všechny tyto systémy nicméně spojuje fakt, že nejdůležitější složkou výkrmu brojlerů ovlivňujícího welfare je podestýlka. V současných systémech chovu obvykle nedochází během produkčního cyklu v rámci turnusu k její výměně či odstraňování trusu.
Podle dostupných zjištění z veterinárních prohlídek provedených na jatkách post mortem lze konstatovat, že nižší hustota osazení (34 kg/m²) a dostatečné množství kvalitní suché podestýlky (do výšky 28 až 30 cm při naskladnění) mají pozitivní vliv na zdraví kuřat, což se odráží v razantním snížení incidence myopatie a pododermatitidy. Naopak v chovech s nevyhovujícími zoohygienickými podmínkami a vyšší hustotou osazení (s výškou podestýlky do deseti centimetrů při naskladnění a hustotou osazení 38 kg/m²) je incidence myopatie a pododermatitidy extrémně vysoká již při nižší porážkové hmotnosti kuřat (2,2 kg).
Optimalizace podmínek chovného prostředí, může významně přispět ke zlepšení zdravotního stavu brojlerů, což se ve výsledku odrazí v ekonomických úsporách a vyšší kvalitě finálního produktu. Z výše uvedených důvodů je nutnost zaměřit osvětu chovatelů v oblasti zoohygieny a welfare, ale také ve volbě genetiky vhodnou pro delší dobu výkrmu. Zároveň je důležité vzdělávat také spotřebitele o hodnotě kvalitních potravin a motivovat je k tomu, aby upřednostňovali kvalitní produkty z chovů s požadovanou úrovní chovného prostředí a welfare.
Více se dočtete v článku Ing. Kateřiny Vernerové, Ph.D., který najdete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*
