Zrušila se mimořádná veterinární opatření proti SLAK

Vzhledem k příznivé nákazové situaci ohledně slintavky a kulhavky v Maďarsku a na Slovensku Státní veterinární správa zrušila zbývající mimořádná veterinární opatření. Od pátku 6. června tak již nebude nutné vést záznamy o vjezdu vozidel a vstupu osob do hospodářství ani vyžadovat potvrzení o provedení dezinfekce vozidla. Přesto by chovatelé měli i nadále striktně dodržovat biosekuritu na vysoké úrovni. Co se týká preventivního vyšetření mléka a zvěřiny v příhraničních regionech, bude se provádět i nadále.

V Maďarsku bylo poslední ohnisko slintavky a kulhavky (SLAK) v chovu skotu potvrzeno 17. dubna, na Slovensku o třináct dnů dříve. V obou zemích přistoupili k utracení vnímavých zvířat a opakované dezinfekci v potvrzených ohniscích nákazy. Všechna vyšetření v rámci monitoringu na Slovensku, v Maďarsku, ale i v České republice byla negativní. V souladu s evropskou legislativou tak na Slovensku již zrušili uzavřená pásma okolo ohnisek, přičemž v Maďarsku k tomuto kroku přistoupili 5. června.

Postupné uvolňování přijatých opatření

Na vývoj nákazové situace v sousedních zemích Státní veterinární správa reagovala postupným uvolňováním přijatých opatření. Například k 18. květnu přestal platit zákaz dovozu vnímavých zvířat a dalších komodit z obou zemí s výskytem slintavky a kulhavky, který s mírnými úpravami platil více než dva měsíce od potvrzení prvních ohnisek. Za dalších pět dnů pak Policie ČR přestala kontrolovat přepravce na hranicích se Slovenskem.

„Ve vztahu ke slintavce a kulhavce zůstane zachované preventivní vyšetřování mléka a také monitoring volně žijící zvěře v příhraničních regionech. K dnešnímu dni bylo v mlékárnách odebráno a vyšetřeno ve Státních veterinárních ústavech bezmála 1400 vzorků mléka, v žádném vzorku nebyl zjištěn virus SLAK,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Vyjádření ministra zemědělství

Mléko se vyšetřuje od konce března a ve spolupráci s mlékárnami a laboratořemi Státních veterinárních ústavů se odebírají vzorky mléka od chovatelů z regionů hraničících se Slovenskem. V příhraničních regionech probíhá také monitoring u volně žijící zvěře. Dosud bylo na virus slintavky a kulhavky vyšetřeno více než 150 vzorků, všechny dosavadní výsledky vyšetření byly vyhovující.

„Děkuji zemědělcům, Státní veterinární správě, Hasičskému záchrannému sboru, Armádě České republiky i Policii. Ukázali jsme, že v krizích dokážeme držet spolu, a tak se nám podařilo ochránit naše chovy i zemědělství. Situace je příznivá, ale přesto budeme preventivně pokračovat v testování mléka i v monitoringu volně žijící zvěře. Chovatele žádám stále o vysokou opatrnost a dodržování všech pravidel biologické bezpečnosti ve svých hospodářstvích,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

V ČR naposledy před padesáti lety

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, tj. velbloudů, lam, prasat, hrochů a přežvýkavců (skotu, ovcí a koz, jelenovitých, antilop či žiraf). Co se týká klinických příznaků, pro nákazu jsou typické horečka, snížená produkce mléka, ztráta žravosti a deprese. Za těmito počátečními příznaky se objevují puchýřky naplněné tekutinou, které praskají a na predilekčních místech (zejména v dutině tlamy, na nozdrech, mléčné žláze a končetinách) se z nich vytvářejí otevřené léze. V důsledku toho se u zvířat objevuje typické slintání a kulhání. Nejedná se o zoonóze, tj. nákazu přenosnou ze zvířete na člověka. Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímým přenosem viru mezi zvířaty, přičemž nepřímo se zavleče do chovu prostřednictvím člověka. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.*