Včelí med má mnoho benefitů

O tom, že med není pouze dobrým přirozeným sladidlem věděly už starověké civilizace. Zájem o jeho prospěšné účinky zejména v posledních letech stoupá a vědci testují jeho schopnosti. Může přispět nejenom zdraví trávicího traktu, ale pomoci i při mnohem závažnějších onemocněních. Jeho produkce může být i indikátorem stavu krajiny.

Konzumace probiotik může mít pozitivní vliv na zdraví a fungování trávicího traktu a následně i celého organismu, a to jak toho lidského, tak zvířecího. Ale to není vše. Podle vědců mohou probiotika dokonce zlepšovat náladu a kognitivní schopnosti. Jenže při jejich konzumaci se naráží na „drobný problém“, a tím je prostředí trávicího traktu. Je sice skvělé, že enzymy v ústech, žaludku a střevech pomáhají s trávením potravy, usnadňují vstřebávání živin a chrání před nežádoucími mikroorganismy, jenže na druhou stranu snižují životaschopnost i těch tzv. přátelských mikrobů, které mají fungovat jako probiotika ve střevech. Vědci z Illinois rozhodně nejsou prvními, kteří se věnovali možnostem, jak ochránit probiotické bakterie při průchodu trávicím traktem, a jejich varianta určitě potěší nejednoho milovníka medu.

Med a probiotika

V první studii vědci provedli laboratorní experiment, kde testovali účinek čtyř různých druhů medu (vojtěška, pohanka, jetel a pomerančový květ) na životaschopnost B. animalis v jogurtu prostřednictvím simulovaných procesů trávení. Mikroby kultivovali v Petriho miskách s roztoky, které napodobovaly složení slin, žaludeční kyseliny, žluči a trávicích enzymů. U slin a žaludečních tekutin vědci nepozorovali žádné rozdíly v přežitelnosti B. animalis mezi jednotlivými variantami medu a kontrolními vzorky, které představoval jogurt smíchaný s cukrem nebo vodou. Nicméně jogurt smíchaný s medem – zejména jetelovým – zlepšil přežitelnost probiotických bakterií ve střevní fázi trávení.

Dalším krokem bylo otestování těchto zjištění v klinické studii, do níž vstoupilo 66 zdravých dospělých, kteří měli vždy dva týdny konzumovat jeden ze dvou vzorků – jedním byl jogurt s jetelovým medem, druhým jogurt. Poskytli vědcům i vzorky stolice a informace o vyměšování. Vyplňovali dotazníky a plnili úkoly, na jejichž základě byla hodnocena jejich nálada, kognitivní schopnosti a celková pohoda. Výsledky podle vědců ukázaly, že kombinace medu s jogurtem i v tomto případě podpořila přežitelnost probiotických bakterií ve střevech, čímž se výsledky laboratorní studie předvedly v reálné aplikaci u člověka. Nedošlo však k žádným změnám v době průchodu potravy trávicím traktem či frekvenci stolice, ale ani v žádném z parametrů nálady a kognitivních schopností. Podle Holschera bylo pravděpodobným důvodem, že se jednalo o zdravé dospělé jedince, kteří neměli s trávením problémy, takže u nich nebylo mnoho prostoru pro zlepšení. Vědci také provedli menší následnou studii s 36 účastníky, kteří konzumovali třetí variantu – jogurt s cukrem. Když vědci porovnali výsledky všech tří skupin, tak jim vyšlo, že u kombinace jogurtu s medem, kdy byla použita jedna polévková lžíce medu na jednu porci jogurtu, se zachovalo nejvíce aktivních probiotik, ale žádné další účinky na zdravotní parametry se neprojevily. Proto vědci zmínili i další možnosti, jak podpořit zdraví střev a střevní mikrobiom, a to přidat do stravy více vlákniny – například bobule, semínka či ořechy – a povrch pokapat trochou medu. Nesmí se však zapomenout na to, že i v případě medu se jedná o přidaný cukr… a většina Američanů (a nejenom jich) by si měla množství cukru ve stravě hlídat, aby si udrželi zdravou tělesnou hmotnost.