Na dvou místech České republiky se v červnu uskutečnily semináře společnosti VVS Verměřovice. Jak na úvod svého vystoupení sdělil Ing. Jiří Burdych, MBA, z pořádající firmy, semináře se nazývají jarní, a obvykle se také v jarních termínech konají. Za jejich letošní pozdní červnový termín „může“ SLAK.
Jak uvedl MVDr. Tomáš Haloun, reprodukce vysokoužitkových dojnic je komplexní proces, který je ovlivňován celou řadou faktorů. Vysoké nároky na produkci mléka často vedou k fyziologickému i metabolickému zatížení organismu, což negativně ovlivňuje reprodukční schopnosti. Nedostatečný důraz na prevenci, kontrolu a správný management stáda může vést nejen ke snížení reprodukční úspěšnosti, ale také ke ztrátám na mléčné užitkovosti a celkové rentabilitě chovu.
„Reprodukce není izolovaný biologický proces, ale výsledek vzájemného působení mnoha vlivů. Genetika, výživa, zdravotní stav, management stáda, čistota ustájení a včasná detekce říje hrají klíčovou roli. Významnou složkou je i týmová spolupráce mezi zootechniky, veterináři a inseminačními techniky. Pokud se jeden článek řetězce oslabí, výsledná reprodukční efektivita trpí,“ konstatoval řečník.
Prvních 10–14 dní po porodu je podle jeho slov kritické období. V tomto čase by měla probíhat denní kontrola teploty krav, sledování příjmu krmiva, stavu výkalů, a zejména pak kontrola výtoků z pohlavních cest. „Vysoká tělesná teplota, slabost nebo nechutenství mohou být příznakem zánětů dělohy nebo metabolických onemocnění. Preventivní rektální a vaginální, případně sonografické vyšetření, mohou odhalit endometritidy, retence placenty nebo jiné problémy,“ podotkl MVDr. Haloun.
Vysokoužitkové krávy často vstupují do laktace s energetickým deficitem. V důsledku mobilizace tukových zásob dochází ke zvýšení koncentrace NEFA (nesterifikovaných mastných kyselin) a beta-hydroxybutyrátu v krvi. Tyto látky mohou narušovat hormonální rovnováhu a vést ke zpoždění obnovení říje. Navíc zvyšují riziko vzniku subklinické ketózy, která dále komplikuje reprodukční výkonnost.
V letních měsících představují významný stresor zvýšené teploty. Tepelný stres snižuje příjem krmiva, narušuje termoregulaci a může způsobit hormonální dysbalance. Důsledkem bývá nižší intenzita říje, horší kvalita folikulů a zhoršená fertilita. Doporučená opatření zahrnují: stínění, ventilaci, mlžení, zajištění neomezeného přístupu k čerstvé vodě a zvýšení komfortu v odpočinkových zónách.
Účinný systém sledování reprodukce zahrnuje pravidelné rektální nebo sonografické vyšetření. Ideální je týdenní interval, který umožňuje včas zachytit odchylky (například cysty, neaktivní vaječníky) a provést terapeutický zásah. „Pouhé vizuální sledování říje je nedostatečné – pouze u zhruba 50 % krav se říje projeví viditelně,“ komentoval přednášející.
Jak dále dodal, synchronizační protokoly typu Ovsynch, G6G nebo Double Ovsynch umožňují řízené a předvídatelné řízení reprodukce. Cílem je zařazení co nejvíce krav do inseminace v předem definovaném čase. To je zvláště užitečné na velkých farmách, kde není možné provádět denní individuální sledování říje. Úspěšnost březosti se pohybuje mezi 35–50 %, pokud je protokol správně načasován (ideálně mezi 5.–12. dnem cyklu). Resynchronizační protokoly dále zvyšují šanci u krav, které nezabřezly po první inseminaci.
V oblasti reprodukce pomáhají podle přednášejícího i moderní systémy monitorující aktivitu, příjem krmiva, přežvykování, tělesnou teplotu a další parametry (například SCR, CowManager). Díky tomu lze přesněji detekovat říji, nástup onemocnění nebo stres. Investice do těchto systémů se často vrací formou vyšší březosti, nižší spotřeby hormonů a zlepšené pohody zvířat. Data z těchto systémů lze kombinovat s klasickými protokoly.
Na závěr se řečník zmínil i o používání sexovaných inseminačních dávek. „Sexované sperma nabízí možnost zvýšit podíl narozených jalovic, ale vyžaduje přesnější řízení reprodukce. Je méně odolné vůči chybám při rozmrazování a inseminaci. Standardní protokol rozmrazování je 35–37 °C po dobu 45 sekund, přičemž je klíčové udržet teplotu po celou dobu manipulace. Chyby v tomto procesu mohou výrazně snížit úspěšnost zabřeznutí, a to nejen u sexovaného, ale i u konvenčního semene,“ uzavřel MVDr. Tomáš Haloun.