Role velikosti částic a hydrotermického zpracování u prasat a drůbeže

Studie „Role of Feed Processing on Gut Health and Function in Pigs and Poultry“ (Kiarie & Mills, 2019) se zabývala vlivem velikosti částic a hydrotermického zpracování (HTP) na zdraví střev a využití živin u prasat a drůbeže.

Velikost částic krmiva významně ovlivňuje jak stravitelnost živin, tak i stav trávicího traktu. Jemnější částice zvyšují povrch pro působení trávicích enzymů, a tedy zlepšují konverzi krmiva. Avšak příliš jemné mletí může mít negativní dopady.

Velikost částic a zdraví trávicího traktu

U prasat se nadměrně jemná potrava (částice < 0,4 mm) spojuje se zvýšeným výskytem žaludečních vředů, zejména v nežláznané části žaludku (pars oesophagea). Dochází také ke zředění obsahu žaludku, což přispívá k poškození sliznice. U drůbeže jemná struktura krmiva snižuje funkci svalnatého žaludku, zkracuje dobu retence tráveniny a zhoršuje využití živin.

Naopak hrubší částice podporují zdravou funkci trávení. U prasat zvyšují acidifikaci žaludku a tlustého střeva, což přispívá k omezení množení patogenů jako Salmonella a E. coli. U drůbeže hrubší složky stimulují růst a aktivitu svalnatého žaludku, snižují pH tráveniny a mohou snižovat úmrtnost na nekrotickou enteritidu. Strukturní složky rovněž podporují růst prospěšných bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA).

Hydrotermické zpracování: výhody a rizika

Hydrotermické metody, jako je peletování, extruze či expanze, zlepšují technické i nutriční vlastnosti krmiv. Mezi hlavní výhody patří vyšší příjem krmiva, lepší želatinizace škrobu, snížení selektivního příjmu a redukce mikrobiální kontaminace.

Zároveň však HTP dále redukuje velikost částic, čímž může přispět k výše zmíněným negativním jevům – například k menší hmotnosti svalnatého žaludku u drůbeže nebo vyššímu riziku vředů u prasat. Další problém představuje možnost rekontaminace krmiva po zpracování, např. během chlazení nebo skladování. Zajímavým zjištěním je, že ptáci krmení peletovanou dietou měli vyšší výskyt Salmonelly než ptáci na sypké dietě, což naznačuje, že fyzická struktura krmiva má významnější vliv než samotná redukce patogenů během tepelné úpravy.

Interakce s exogenními enzymy

HTP ovlivňuje i účinnost exogenních enzymů, které jsou citlivé na vysoké teploty. Díky pokroku v technologiích (např. post-peletovací nástřik, granulace, molekulární úpravy) se jejich tepelná stabilita zvyšuje. Mírné HTP teploty (65–85 °C) mohou navíc zlepšit biologickou dostupnost živin díky želatinizaci škrobu a narušení rostlinných buněčných stěn. Změna struktury nestravitelných polysacharidů může také podpořit účinnost enzymů působících na vlákninu.

Budoucí směry a doporučení

Moderní zpracování krmiv musí vyvažovat požadavky na nutriční hodnotu, technologickou kvalitu a zdraví trávicího traktu. Přestože jemné mletí zvyšuje kvalitu pelet, je nutné hledat způsoby, jak zachovat větší částice v krmivu – např. přidáním strukturálních složek nebo úpravou technologických postupů.

Další výzkum by se měl zaměřit na vývoj metod peletování při nižších teplotách, které umožní zachování živin a funkčnosti enzymů. Významný potenciál má i vývoj nové generace enzymů s vyšší termostabilitou a širší účinností v různém pH prostředí.

Zdroj: Kiarie EG and Mills A (2019) Role of Feed Processing on Gut Health and Function in Pigs and Poultry: Conundrum of Optimal Particle Size and Hydrothermal Regimens. Front. Vet. Sci. 6:19. doi: 10.3389/fvets.2019.00019

Více najdete v časopise Krmivářství 4/2025, který právě vyšel.