Faktory ovlivňující velikost vajec a kvalitu skořápky

Velikost vajec ovlivňuje genetika, úroveň faremního managementu, zdravotní stav a výživa zohledňující hladinu proteinů. S věkem nosnic se zvyšuje hmotnost vajec, přičemž se zvětšováním povrchu dochází ke ztenčení skořápky. To se zcela logicky promítne do vyššího počtu křapů, a tím pádem i do většího množství neprodejných vajec. Současné snahy zvýšit pevnost skořápky by měly přispět k tomu, aby slepice ve 100 týdnech věku vyprodukovaly 500 vajec v konzumní kvalitě.

O faktorech ovlivňujících velikost vajec hovořil na semináři pro chovatele drůbeže ve Stříteži u Jihlavy Ing. Radek Mašek.

K uvedené problematice produktový manažer výživářské společnosti sídlící v Horních Počernicích v Praze uvedl, že výživářská opatření na podporu velikosti vajec jsou postavena na proteinové výživě.  

„Co se týká výživy, u nosnic je první limitující aminokyselinou metionin. Ovlivňuje tělesnou hmotnost, zdraví a kondici, ale také produkci vajec, jejich velikost a kvalitu. Metionin jako esenciální sirná aminokyselina má významný vliv také na opeření nosnic. Hmotnost vajec lze ovlivňovat také faremním managementem, to znamená, v jakém věku pustíme kuřice, respektive slepice do snášky. Pokud to bude v 18 týdnech věku, kdy má slepice hmotnost 1,473 kg, průměrná hmotnost vejce bude 63 gramů, ale o tři týdny později bude slepice o hmotnosti 1, 592 g snášet vejce o více než dva gramy těžší, respektive o hmotnosti 65, 3 gramu. Z hlediska prodloužení produkčního cyklu je ale lepší zahájit snášku dříve. Když to shrnu, velikost vajec můžeme ovlivnit výběrem vhodného nosného hybrida, do určité míry i úpravou živinového složení krmných směsí, ale největší roli hraje hmotnost, respektive věk nástupu slepice do produkce,“ konstatoval.

Kvalita skořápky versus dlouhověkost

S nárůstem hmotnosti vajec se současně zvětšuje povrch skořápky, čímž dochází k jejímu ztenčení a vyššímu výskytu křapů. Z hlediska dlouhověkosti je kvalita skořápky naprosto zásadní.

„Tvorba skořápky závisí na mnoha faktorech, důležité jsou pak především příjem krmiva a jeho složení. V první řadě je třeba dodržovat živinová doporučení, důležitá je i velikost částic v krmných směsích, a to jak surovin, tak i minerálů. Neméně důležité pak je, z jakých zdrojů makroprvky a mikroprvky pocházejí, přičemž pro tvorbu skořápky jsou nezbytné měď, zinek a mangan. Nepsaným pravidlem je, že v průběhu snášky se mění poměr vápníku a fosforu ve prospěch vápníku. Přitom ideální velikost částic vápenného gritu by měla být okolo 2,5 mm, aby vydržely v žaludku co nejdelší dobu a vápník se uvolňoval postupně a byl tak pro slepici snáze využitelný. Kromě vápníku a fosforu obsahuje skořápka také hořčík, sodík, draslík, železo, zinek, mangan a měď. Soli těchto mikroprvků jsou obsaženy také v kutikule, která představuje bariéru proti patogenům. Některé mikroprvky, například měď, zinek a mangan fungují jako aktivátory enzymů. Jejich nedostatek vede k deformacím vaječné skořápky a produkci vajec bez skořápky, ale také ke slabým skořápkám či abnormálním velikostem vajec. V neposlední řadě je třeba věnovat náležitou pozornost i zdraví jater, v nichž se lipogenezí vyprodují asi dvě třetiny z celkových šesti gramů tuku obsaženého ve vaječném žloutku. Lze dopočítat, že během prodlouženého snáškového cyklu nosnice vyprodukují navíc půl kilogramu tuku, a je proto důležité, aby játra nosnic byla zdravá,“ shrnul ve své přednášce Ing. Radek Mašek.

Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*