Tepelný stres a prasata

Globální změna klimatu je fenomén, který nelze ignorovat. S rostoucími globálními teplotami roste i riziko tepelného stresu u hospodářských zvířat. Protože prasata se nemohou potit a ve stájích se obecně nemají možnost ochladit v bahně nebo ve vodě, teplota okolí nad horní kritickou teplotou zvířete vede ke zhoršení welfare a užitkovosti. Tato kritická teplota se liší podle kategorie prasat a u kojících prasnic je výrazně nižší než u novorozených selat.

Ovšem při vysoké vlhkosti mohou i nižší teploty vést k tepelnému stresu, tj. nad vypočítaným teplotně-vlhkostním indexem, což je ukazatel používaný k hodnocení komfortu zvířat v závislosti na teplotě a vlhkosti prostředí. Tento index pomáhá farmářům a chovatelům identifikovat podmínky, které mohou způsobit tepelný stres u prasat, což může vést k poklesu produktivity, snížení příjmu potravy a zvýšenému riziku onemocnění.

Indikátory tepelného stresu

Udržování optimálního THI je klíčové pro zajištění dobrého zdraví a pohody prasat, které se promítá do lepší kvality masa a efektivnějšího chovu. V případě blížícího se tepelného stresu prase reaguje různými fyziologickými a behaviorálními způsoby, aby si udrželo homeotermii. Prase se stává méně aktivním, snižuje příjem krmiva, přizpůsobuje své ležení a zvyšuje frekvenci dýchání. Pokud tato opatření nejsou dostatečná, tělesná teplota se zvýší, což nakonec povede k úhynu. Vědecké poznatky v této recenzi mají za cíl podpořit inspektory welfare v oblasti kontroly klimatu na chovech prasat, zejména při vysokých teplotách. Užitečné indikátory tepelného stresu mohou být založeny na prostředí nebo na zvířatech. Indikátory založené na prostředí jsou výše zmíněná teplota ve stáji a relativní vlhkost. Ale také absence chladicího vzduchu nebo chladicích zařízení pro prasata zvyšuje riziko tepelného stresu. I na zvířatech je vidět, že nejsou v pohodě. Je patrné znečištění zvířat a ohrad, zvýšená teplota kůže a těla, zrychlené dýchání (frekvence dýchání, funění, otevřená tlama), atypický způsob ležení, snížený příjem krmiva a zvýšený příjem vody. Teplota ve stáji, relativní vlhkost, funění a znečištění prasat jsou v tomto přehledu doporučeny jako nejužitečnější a osvědčené indikátory tepelného stresu (ostatně to člověk pociťuje i na sobě, pokud se pohybuje ve stáji v takových podmínkách).

Prevence tepelného stresu

Opatření k prevenci tepelného stresu lze nejlépe kombinovat s předpovědí počasí, aby se zabránilo akumulaci tepla v budovách pro prasata. Hlavním opatřením je pravidelná kontrola vnitřní teploty a relativní vlhkosti a použití tabulky s odpovídajícími hodnotami THI k posouzení tepelné zátěže zvířat a zahájení s protiopatřeními před dosažením prahové hodnoty. Krmnou dávku lze snížit, aby se zabránilo úhynům a zbytkům ve žlabu, které mohou kvasit a přinášet další zdravotní problémy. Aby se zabránilo nežádoucím aktivitám zvířat a tím i výdeji tepla v hale, lze dobu krmení odložit na chladnější období, pochopitelně s ohledem na technologii krmení. Pokud je to možné, měla by se odložit veterinární ošetření. Měly by se kontrolovat napáječky (průtok, čistota, čerstvá a chladná voda) a zajistit odpovídající rychlost větrání. Přiváděný vzduch lze chladit odpařováním vody, například rozprašováním vody (mlha/mlha) v přívodu vzduchu. Rychlost vzduchu lze zvýšit vnitřní cirkulací vzduchu a při velmi vysokých teplotách lze toto kombinovat s navlhčením prasat. Přímému slunečnímu záření okny lze zabránit izolací nebo zabílením skel. Navlhčení střechy může také udržet střechu o něco chladnější. Protože prasata ráda maximalizují tepelné ztráty tím, že leží na boku bez kontaktu s ostatními zvířaty v kotci, měl by se ošetřovatel snažit maximalizovat prostor přidělený na jedno prase.

Více se dočtete v článku Ing. Miroslava Rozkota, CSc. (VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves), který vychází v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*