Silážování LOS

Tématu silážování se na akci ve Velkých Opatovicích věnoval Ing. Petr Pleyer ze společnosti Novonesis. „Luskoobilné směsky se v posledních letech v České republice stávají stále důležitějším objemným krmivem. Jejich vysoký výnosový potenciál (až 30 t/ha) a velmi dobrá silážovatelnost z nich činí atraktivní alternativu i pro intenzivní živočišnou výrobu. Klíčovým momentem pro jejich úspěšné zařazení do výživy skotu je však správná sklizeň a následné technologické zpracování,“ uvedl Ing. Pleyer.

O kvalitě siláže se rozhoduje při sklizni. Nejčastější chybou je sklizeň „na zem“ – tedy s příliš nízkým strništěm. To zvyšuje riziko kontaminace siláže sporami klostridií, které negativně ovlivňují jak samotnou hmotu, tak zdraví zvířat.

Při strništi vysokém pouze dva centimetry může podle řečníka obsah klostridií dosáhnout až 100 000 KTJ/g. „Naproti tomu při výšce 8–10 cm se kontaminace snižuje na zhruba 10 000 KTJ/g. Optimální je proto ponechat strniště minimálně „na dlaň“, tedy asi 8 cm,“ uvedl praktické doporučení a dodal, že je potřeba vybrat techniku tvořící čistý řádek již při sklizni.

Obsah sušiny u LOS se pohybuje typicky mezi 28–30 %. Při přímé sklizni je ideální délka řezanky větší než 4 cm. V případě vyšší sušiny (nad 35–40 %) nebo dvoufázové sklizně je nutné řezanku zkracovat na 2–3 cm, aby bylo možné hmotu dobře udusat.

„Pozor také na výšku uskladnění v silážních jámách – lulskoobilná směska nesnese příliš vysoké vrstvy. Nad 3,5 m hrozí vyšší výskyt silážních šťáv i při relativně vysoké sušině. Ideální jsou povrchové žlaby, nikdy ne zapuštěné,“ doporučil Petr Pleyer.

Správně dusat

Jak dodal, správné dusání je alfou a omegou úspěšné fermentace. „Postupujte vždy po deseticentimetrových vrstvách, při maximální pojezdové rychlosti dusací techniky 4 km/h. Dobrou míru udusání poznáte podle zřetelných otisků traktorových pneumatik.

Při sušině nižší než 30 % buďte opatrní – hrozí vytékání šťáv a přetížení dusací techniky. Naopak při vyšší sušině – nad 35 % je nutné zintenzivnit dusání kvůli horší stlačitelnosti hmoty.

Po udusání musí následovat okamžité zakrytí – nejlépe vícevrstvou fólií s dostatečným zatížením. „Pro odběr používejte výhradně frézy nebo vykusovače, které vytvoří rovnou čelní stěnu siláže,“ uvedl zástupce firmy Novonesis.

„V případě přímé sklizně a rychlého naskladnění do jámy (do 3–4 hod.) doporučujeme aditiva s obsahem heterofermentativních bakterií mléčného kvašení, která zvyšují aerobní stabilitu.

Pokud se sklizeň zpozdí (o den a více), stává se hmota hůře silážovatelnou. V tom případě volte homofermentativní kultury se schopností eliminace klostridií. Při vyšší sušině a potřebě fermentace těžce rozložitelné vlákniny pomůže přípravek s obsahem celulolytických enzymů, uzavřel Ing. Pleyer.