Menu
e-shop
Zdraví zvířat bylo stěžejním tématem podzimního semináře pro chovatele skotu v Bělčicích, který ve spolupráci s Komorou zemědělských poradců České republiky, z. s., již tradičně pořádá společnost NTG Agri, s. r. o. Na šedesát účastníků chovatelského setkání se dozvědělo také o rizicích přenosu nebezpečných nákaz do chovu. V této souvislosti byla klíčovým bodem tématu katarální horečka ovcí.
Z celkem šestatřiceti sérotypů viru BTV, které obsahují více kmenů s různou virulencí, je 24 sérotypů, které se musí hlásit. Právě variabilita viru komplikuje prevenci onemocnění, protože vakcinace proti jednomu sérotypu neochrání zvířata proti ostatním sérotypům. Šíří se hlavně prostřednictvím vektorů, konkrétně tiplíky rodu Culicoides. Vzácně lze nákazu přenést také mechanicky například prostřednictvím kontaminovaných chirurgických nástrojů. Možný je však také vertikální přenos z matky na plod a experimentálně se prokázal i přenos semenem infikovaných býků.
Na počátku 20. století se virus BTV vyskytoval na starém kontinentu jen sporadicky. K významnějším epizootiím došlo až v 90. letech, přičemž největším strůjcem problémů byly sérotypy BTV-1, BTV-2, BTV-3, BTV-4, BTV-8 a BTV-16.
„V roce 2023 se v Evropě potvrdil nový kmen subtypu BTV-3, a to v Nizozemsku, kde na podzim uhynulo na katarální horečku ovcí okolo 0,2 % populace skotu a více než 51 tisíc ovcí během tří měsíců. Nizozemci si dali práci a vyhodnotili dopady subtypu BTV-3 v chovech ovcí i skotu. Došli k závěru, že u ovcí byla mortalita mnohonásobně vyšší než při BTV-8 v letech 2006 až 2007. Přitom smrtnost v některých stádech dosahovala až 70 % a ve stádech se zvířaty s klinickými příznaky byla mortalita u jehňat až třináctkrát vyšší, u dospělých až patnáctkrát. U skotu tento sérotyp významně zvýšil potraty, předčasné porody a mortalitu zejména u mladého a dospělého skotu. Dopady BTV-3 byly v některých parametrech výraznější než u epidemie BTV-8 v letech 2006 až 2008. Častější onemocnění u skotu na pastvě má souvislost s vyšší expozicí hmyzu,“ uvedl na semináři vedoucí oddělení virologie SVÚ Jihlava MVDr. Petr Václavek, Ph.D.
Jak dále z prezentace zaznělo, z Nizozemska se nový kmen subtypu BTV-3 rozšířil do Anglie, Francie, ale také do Norska a Švédska. Loni na jaře byla ohniska BTV-3 již v Německu a v srpnu v České republice. Loni jsme u nás evidovali 115 ohnisek a přijatá mimořádná veterinární opatření cílená na snížení rizika šíření nákazy přinesla omezení obchodování především se třetími zeměmi. Letos, z důvodu potvrzení nákazy v chovu ovcí v okrese Ústí nad Orlicí na začátku září, Státní veterinární správa rozšířila pásmo okolo ohnisek katarální horečky ovcí o dva okresy Pardubického kraje (Ústí nad Orlicí a Svitavy). Aktuálně tak pásmo BTV zahrnuje výměru převyšující 53 tisíc km².
Samotní tiplíci rodu Culicoides, kteří jsou hlavním zdrojem viru BTV, nejsou větší než tři milimetry. Dospělci, kteří žijí deset až dvacet dní, jsou aktivní zejména za soumraku, kdy aktivně létají na vzdálenost do jednoho až dvou kilometrů. Větrem se však mohou dostat až několik set kilometrů daleko. U nás se nejčastěji vyskytují druhy Culicoides obsoletus, C. pulicarisa a C. impuctant, ale na jihu Evropy je nejvýznamnějším vektorem viru BTV Culicoides imicola.
„Od listopadu loňského roku Státní veterinární správa provádí entomologický monitoring za účelem stanovení období prostého výskytu zmiňovaných tiplíků rodu Culicoides. Období sezónně prosté katarální horečky ovcí v České republice ukončeno letos prvního května. Od prvního října bude entomologický monitoring pokračovat. U nás jsou tiplíci aktivní zpravidla od května do konce listopadu. Jak virus, který ke svému šíření potřebuje vektora, tzn. tiplíka, přežije zatím věci nepotvrdili. Teoreticky se uvažuje o možnosti přežívání viru na tiplících, kteří jsou v chráněných prostorech stáje. Protože ale dospělci nežijí déle než tři týdny, za pravděpodobnější verzi považuji trans placentární přenos a také dlouhou dobu virémie, která u skotu trvá až dva měsíce. Právě tohle dělá ze skotu významný rezervoár viru BTV,“ navázal MVDr. Václavek.
V rámci prevence je v první řadě základem vakcinace a dále ochrana zvířat proti vektorům s využitím insekticidů, repelentů a biocidů. Přispívají k ní také všechna zaváděná opatření specifikovaná v mimořádných veterinárních opatřeních, která omezují převážení zvířat a sledují jejich zdravotní stav.
„Pro eradikaci katarální horečky má zásadní význam vakcinace. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) lze dosáhnout úspěšné eradikace za předpokladu, že u vnímavého skotu a ovcí bude proočkovanost na minimální úrovni 95 % alespoň po dobu tří let. Hrozí tak nejen že nákaza katarální horečky ovcí subtypu BTV-3 se u nás stane endemickou, ale současně i introdukce dalších sérotypů, na které budou zvířata vnímavá,“ vysvětlil dále představitel SVÚ Jihlava.*
