Důraz na stabilitu a zdraví stáda

Podnik AGRO Hoštka a. s., sídlící nedaleko Litoměřic se stabilním chovem mléčného skotu, bohatým osevním plánem a vlastním bioplynovým provozem představuje komplexní model moderní zemědělské praxe, který však musel v posledních letech projít výraznými změnami.

Celková výměra podniku činí přibližně 2250 ha zemědělské půdy. Dominují klasické tržní plodiny, jako je pšenice, ječmen, řepka a cukrovka.

Doplněním jsou trvalé travní porosty o výměře zhruba 35 ha, sloužící pro produkci senáže. Dále se zde pro krmné účely pěstuje až 200 ha vojtěšky. Pěstování chmele bylo z důvodu změny ochranného vodního pásma ukončeno.

Až na 600 hektarech se pěstuje kukuřice na siláž, která slouží jak pro krmné účely, tak i pro bioplynovou stanici s výkonem 1 MW, přičemž se pěstují speciální odrůdy pro skot i bioplynku.

Dvě farmy s živočišnou

AGRO Hoštka chová přibližně 580 krav, z nichž převážná většina jsou čisté holštýnky. Dále je zde asi 25 českých strakatých krav a několik jerseyek. Chov je rozdělen do dvou farem: Malešov, kde je hlavní produkční stáj a telata a Velešice s výkrmem býků (zhruba 380–400 kusů), kteří se sem přesouvají ve věku přibližně pěti měsíců. Dosahují průměrného přírůstku na úrovni 1,15 kg. Ročně se prodá zhruba 240 jatečných býků za ceny přibližně 80–85 Kč za kilogram.

Jak se shodují zootechnici Jiří Skokan a Marie Kozlová, při odchovu telat je nezbytná důslednost. „Základem je včasné napojení dostatečným množstvím kvalitního mleziva co nejdříve po narození. Následně se telata přesouvají do venkovních individuálních boxů, kde jsou do dvou měsíců věku. Další tři měsíce se telata chovají ve společných kotcích na slámě (býčci pouze měsíc, pak se přesouvají na farmu ve Velešicích, kde se vykrmují). Jalovice ze společných kotců putují do OMD, kde jsou ustájeny na gumových matracích. Zde setrvávají asi do sedmého měsíce březosti,“ uvedl Jiří Skokan.

Lože v produkčních stájích jsou zastýlána separátem z vlastní bioplynové stanice, který je kvůli úpravě pH a dezinfekci loží doplněn vápencem, případně Dekamixem. Krávy stojící na sucho a plemenice v porodně mají k dispozici slamnatou podestýlku.

Řízená výživa

V této oblasti Agro Hoštka spolupracuje s krmivářskou společností VVS Verměřovice, konkrétně s jejím konzulentem Ing. Petrem Novotným. „Jak se říká, přinesl do podniku nový, svěží vítr,“ usmívá se Jiří Skokan. Kromě sestavování krmných dávek, kontroly mixu a výkalů se Petr Novotný při svých pravidelných návštěvách podílí i na „vyladění“ celého chovu. A samozřejmě je k dispozici na telefonu.

Krmná dávka pro produkční dojnice v rozdoji a na vrcholu laktace se skládá ze základních komponent, jako jsou kukuřičná siláž z odrůd s vysokou stravitelností NDF, vojtěšková senáž a cukrovarské řízky. Dále je v mixu pivovarské mláto, melasa, štípaná pšeničná sláma, směs obilí, kukuřice, řepkový extrahovaný šrot, sójový extrahovaný šrot, vápenec, krmná sůl, soda, by-pass tuk C 16 a minerální doplněk Premin. V závěru laktace jsou upraveny poměry živin tak, aby plemenice příliš neztloustly, a také je vyřazena melasa, mláto, kukuřice a sója.

Krávy stojící na sucho pak dostávají vojtěškovou senáž, slámu a Premin PP, v sekci přípravy na porod se jim přidává kukuřičná siláž, ŘEŠ a SEŠ.

„Dbáme na konzistentnost krmné dávky s cílem minimalizovat změny v bachorovém prostředí krav,“ konstatoval Petr Novotný.