Přehled evropské krmivářské legislativy

Evropská krmivářská legislativa se vyznačuje vysokým stupněm unifikace na úrovni EU. Naprostá většina základních pravidel a problematik souvisejících s krmivy je upravena nařízeními schválenými a vydanými evropskými institucemi.

Tato nařízení jsou právně závazná pro všechny členské země Evropské unie.

Národní předpisy jednotlivých členských států pak tato nařízení pouze doplňují nebo upřesňují.

Evropské krmivářské předpisy

K nejpodstatnějším právním předpisům v oblasti krmiv patří:

• Nařízení č. 183/2005 EP a Rady z 12. ledna 2005 o hygieně krmiv.
• Nařízení č. 767/2009 EP a Rady z 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv.
• Nařízení č. 1831/2003 EP a Rady z 22. září 2003 o použití doplňkových látek v krmivech.
• Nařízení Komise č. 2020/354 ze 4. března 2020, kterým se stanoví seznam krmiv pro zvláštní účely výživy (dietní krmiva).
• Směrnice č. 2002/32/ES EP a Rady ze 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech.

Těchto pět předpisů vymezuje základní právní rámec pro krmivářskou problematiku. Jsou účinné v aktuálně platném znění, které zahrnuje veškeré novelizace. Aktuální verze předpisů si může každý vyhledat na webových stránkách https://eur-lex.europa.eu/.

Hygiena krmiv

Právním základem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. Tyto požadavky zahrnují obecná pravidla pro hygienu krmiv, podmínky a postupy zajišťující dohledatelnost krmiv a podmínky a postupy pro registraci a schvalování krmivářských provozů. Mezi obecné povinnosti krmivářských provozů patří zajištění souladu s právními předpisy společenství, vnitrostátními předpisy a správnou praxí. Dále pak splnění veškerých hygienických požadavků stanovených právě tímto nařízením. Každý krmivářský provoz má povinnost registrace nebo schválení u kompetentního orgánu v dané zemi. V ČR je tímto orgánem Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Povinnosti registrace nebo schválení mají provozovatelé ve všech stadiích od prvovýroby krmiv až po jejich distribuci na trh, včetně těch, kteří krmiva dovážejí do EU nebo je z ní vyvážejí. Povinnosti podléhají rovněž provozy, ve kterých se krmí zvířata pro účely produkce potravin. Z povinnosti registrace či schválení jsou naopak vyjmuty následující činnosti: soukromá domácí produkce krmiv pro zvířata chovaná pro soukromou domácí spotřebu a zvířata chovaná pro jiné účely než k produkci potravin, maloobchodní prodej krmiv pro zvířata v zájmovém chovu a přímé dodávky malých množství krmiv z prvovýroby na místní úrovni.

Ing. Miroslav Vyskočil

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Více v časopise Krmivářství 5/2025.