Čirok – alternativní plodina budoucnosti

v podmínkách klimatické změny

Čirok se v době klimatických změn stává stále významnější alternativou k silážní kukuřici. Díky své odolnosti vůči suchu, nižším nárokům na hnojení i vodu a příznivé ekonomice pěstování se tato C4 plodina prosazuje nejen v krmení skotu, ale i v energetickém využití. Nové šlechtitelské směry a technologické postupy navíc otevírají cestu k vyšší stravitelnosti živin a efektivnějšímu využití čirokové siláže v mléčné produkci.

Čirok (Sorghum) jako teplomilná rostlina botanicky patřící do čeledi lipnicovitých (Poaceae) nalézá postupně s klimatickými změnami své uplatnění i v české a slovenské republice. Uplatnění nachází k výrobě siláží pro krmení skotu, ale i pro energetické zhodnocení v bioplynových stanicích. Pro krmení lze používat jak odrůdy čiroku zrnového, nebo kříženců čiroku zrnového a súdánské trávy. Čirok nelze chápat jako konkurenční plodinu za silážní kukuřici, neboť nedosahuje její výživné hodnoty a koncentrace netto energie, ale jde o doplňkové alternativní plodinu zejména do oblastí postižené suchem. Čirok má oproti kukuřici čtyři zásadní výhody, neboť poskytuje dobré výnosy za sucha; nevyžaduje velké množství organických a minerálních hnojiv; pesticidů ani vody. Z tohoto důvodu se čirok stává dobrou alternativou k silážní kukuřici, neboť zrno čiroku vyžaduje o 51 % méně vody než zrno kukuřice. Pěstování čiroku je levnou alternativou kukuřice, a proto je možné dosáhnout příznivé ekonomiky i v horších oblastech pěstování.

Čirok jako C₄ plodina představuje velmi perspektivní pro krmení skotu právě ve spojení s klimatickými změnami a rizikem nedostatku vláhy v průběhu vegetace. S tím, k jakým globálním klimatickým změnám dochází v posledních letech, kdy nedostatek vody v krajině je velmi markantní, se ukazuje, že čiroková siláž je čím dále více než jen alternativním krmivem, nýbrž se stává téměř nezbytností. Literárních odkazů, které se zabývají kvalitou kvasného procesu siláží je méně než těch, které se zabývají nutriční hodnotou. KHOTA et al. (2017) studovali vliv bakterií mléčného kvašení a enzymatické složky celulázy na kvalitu fermentačního procesu čirokové siláže a in vitro produkci metanu. Po 30 dnech od zasilážování byla dominantní populace bakterií mléčného kvašení (LAB), zatímco koliformní bakterie a plísně byly redukovány. Všechny čirokové siláže byly velmi dobré kvality, nízké hodnoty pH (˂ 3,5) a vysoký obsah kyseliny mléčné (˃ 66,9 g/kg sušiny). Bylo potvrzeno, že L. casei inhiboval degradaci proteinu a snížil produkci metanu v siláži. Také Michel et al. (2017) ověřovali aplikaci Lactobaillus plantarum a Propionibacterium acidopropionici při silážování čiroku. Mimo jiné zjistili, že testované inokulanty zvýšily pouze produkci kyseliny octové v siláži a tím i aerobní stabilitu. Jinak nebyl prokázán pozitivní vliv na výslednou kvalitu siláže. OLIVEIRA et al. (2017) regresní analýzou efektu inokulace celé řady krmiv konstatovali, že inokulace LAB redukuje v silážích počet clostridií a růst plísní, produkci kyseliny máselné a amoniaku, ale nemá velký vliv na aerobní stabilitu. Inokulace byla příznivá při konzervaci trav a leguminóz a užitkovost dojnic krmených těmito silážemi, ale stejný efekt nebyl potvrzen při fermentaci kukuřice, čiroku, cukrovarských řízků nebo u aerobní stability. V minulých letech se čirokové siláže ve světě používaly především v krmných dávkách pro jalovice a suchostojné krávy, ale nyní se zařazují i do krmných dávek pro krávy v laktaci.

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.;

MVDr. Ing. Jan Dvořáček*;

doc. dr. Ing. Zdeněk Havlíček;

doc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.,

Ing. Jan Pazdera, Ph.D.**;

doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.;

prof. dr. Inź. Katarzyna Szwedziak***

Mendelova univerzita v Brně;

*Sdružení odborných služeb, s. r. o. Skalice nad Svitavou;

**KWS Osiva, s. r. o.;

*** Angelus Silesius Academy of Applied Science, Polsko

Foto archiv autorů

Více v časopise Krmivářství 5/2025.