Snižování emisí skleníkových plynů se začíná promítat do dotačních podmínek, veřejného obrazu zemědělství i ekonomiky živočišné výroby. Největší pozornost přitahuje metan, který vzniká v bachoru přežvýkavců při trávení. Přestože se v atmosféře rozpadá rychleji než oxid uhličitý, má výrazně silnější účinek z hlediska změn klimatu.
A právě tady se otvírá prostor pro praktické zásahy, jejichž cílem kromě redukce emisí CO2eq může být zvýšení účinnosti krmiv, tedy i efektivity chovu přežvýkavců.
Krmné doplňky
V posledních letech se dostal do popředí přípravek 3-NOP. Působí přímo na enzymy metanogenních bakterií a výsledkem je snížení produkce metanu o pětinu až třetinu. Podle publikovaných prací účinek nastupuje rychle a po vysazení stejně rychle mizí, proto má smysl jen při pravidelném používání. Je vhodný zejména do intenzivních systémů s krmením TMR.
Podobně silně působí červené mořské řasy rodu Asparagopsis, které obsahují bromoform. Ten také zasahuje enzymy metanogeneze a v optimálních podmínkách dokáže snížit emise i o polovinu. Účinek je však hodně závislý na kvalitě suroviny, obsahu bromoformu a skladbě krmné dávky. Při pastvě nebývá efekt tak výrazný.
Dusičnany fungují jinak – slouží jako „přijímač“ vodíku, který by jinak skončil v metanu. Efekt se pohybuje kolem 10–20 %, ale je potřeba opatrnost kvůli riziku otravy. Používají se proto formy s řízeným uvolňováním a postupná adaptace zvířat.
Úpravy krmné dávky
Zvýšení podílu tuků v krmivu může snížit tvorbu metanu o 5–20 %, protože tuk omezuje fermentaci vlákniny a má mírně toxický účinek na některé mikroorganismy. Podobně působí i třísloviny (taniny), které lze dodat buď v koncentrované formě, nebo prostřednictvím pícních rostlin, jako jsou některé jeteloviny či dřeviny. U taninů je ale nutné hlídat dávku, protože při vyšší hladině mohou zhoršit stravitelnost a chutnost krmné dávky.
V menší míře mohou pomoci i probiotika nebo kvasinky, které ovlivňují poměr produktů fermentace a posouvají ho k tvorbě propionátu namísto metanu. Účinek bývá spíše doplňkový, ale v kombinaci s jinými opatřeními může být užitečný.
Pro praktické použití platí, že zásahy do krmné dávky by neměly snižovat dosahovanou produkci, zdraví a welfare zvířat a zároveň nesmí mít výrazně negativní dopad na ekonomiku chovu.
Šlechtění
Kromě působení přes krmivo se ukazuje, že i emise metanu mají dědičný základ. Zvířata s přirozenou nízkou produkcí metanu si tuto vlastnost udržují i v odlišných podmínkách. Podobně funguje selekce na nízký reziduální příjem krmiva (RFI), tedy na zvířata, která lépe využívají energii. Tady je efekt menší, ale zato trvalý a kumulativní – každá generace přidá svůj podíl. Novinkou je i využívání profilu bachorového mikrobiomu jako ukazatele pro šlechtění. Zatím jde o výzkumný směr, ale první výsledky ukazují slibnou cestu.
Management stáda
I bez speciálních aditiv lze snížit intenzitu emisí – tedy množství emisí na kilogram mléka nebo masa – lepší užitkovostí, zdravím a reprodukcí stáda. Zvíře, které je zdravé, dobře přijímá krmivo, rodí bez komplikací a má kratší mezidobí, vyprodukuje za svůj život více (mléka), takže se emise „rozředí“ v objemu vyšší produkce. Podobně působí mírné zvýšení podílu jadrného krmiva (škrobu) v TMR – zvyšuje efektivitu, ale nesmí vést k acidózám.
Žádná jednotlivá metoda není všespásná. Nejlepších výsledků se dosahuje kombinací více prostředků.
Snížení emisí metanu má dvojí efekt – pomáhá splnit environmentální cíle a zároveň zlepšuje efektivitu využití krmiva. Méně metanu totiž znamená, že více energie zůstane pro produkci mléka nebo masa.
Zdroje informací jsou k dispozici u autora.