Letošní, již 51. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích byl velkolepý. Akce podle evidence pořadatelů přilákala více než 132 tisíc návštěvníků. Je to nejvíce za posledních 22 let. Vedle zemědělských technologií a diskusí o budoucnosti venkova byla jedním z hlavních taháků živočišná výroba. Tady jsou některé novinky.
Silnou součástí veletrhu byla prezentace hospodářských zvířat, která tradičně láká nejen odborníky, ale i širokou veřejnost. Velkou pozornost přitáhl šampionát plemene dexter, které si získává stále více příznivců pro svou nenáročnost a vhodnost k extenzivnímu chovu, viz reportáž na str. 10.
S podporou umělé inteligence
Ocenění Zlatý klas si odnesl mimo jiných Ing. Radko Loučka z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze–Uhříněvsi za „Ověřenou technologii systematického výběru silážních přípravků“.
Jde o software, který má potenciál zásadně změnit rozhodovací procesy českých farmářů. Ti se dlouhodobě potýkají s výzvou vybrat optimální silážní přípravek z více než 150 dostupných produktů na trhu. Dosud chyběl nástroj, který by umožnil systematický výběr na základě specifických podmínek farmy a typu silážovaného materiálu. Právě zde přichází s řešením nově navržená technologie z VÚŽV.
Oceněná technologie představuje integrovaný expertní systém pro systematický výběr silážních přípravků, založený na rozhodovacím algoritmu umělé inteligence. Jedná se o první systematický přístup pro výběr silážních přípravků v ČR s podporou umělé inteligence. Systém digitalizuje a transformuje znalosti šesti expertů z VÚŽV, a to včetně více než 30 let expertních znalostí VÚŽV, do konzistentního rozhodovacího rámce.
• Výběrová kritéria: Uživatelé mohou filtrovat podle silážovatelnosti (snadno/středně/obtížně), primárního cíle (fermentace/stabilita/kombinace), podmínek (běžné/zhoršené/vyšší vláknina) a obsahu sušiny.
• Parametry vstupu: Zahrnují vlhkost (%), dobu skladování a typ fermentace.
• Ekonomické filtry: Umožňují zohlednit cenovou kategorii a dostupnost v regionu.
• Objektivní doporučení: Systém navrhne tři produkty s vysvětlením, kompletními technickými informacemi a přímými odkazy na produktové listy.
Nasazení této technologie přináší farmářům výrazné ekonomické přínosy. Systém prokazatelně zajišťuje průměrné úspory nákladů ve výši 18,3 %, což se promítá do 12,5 milionu Kč ročních úspor.
Univerzity a výzkum
Významnou roli na výstavě hrály univerzity. Jihočeská univerzita prezentovala výsledky výzkumu v oblasti akvakultury, reprodukce ryb a welfare hospodářských zvířat. Fakulta zemědělská a technologická představila projekty zaměřené na precizní živočišnou výrobu a zpracování biomasy.
Společně s dalšími vysokými školami, včetně Mendelovy univerzity a České zemědělské univerzity, zdůraznila potřebu přenosu poznatků do praxe a spolupráci s chovatelskými podniky.
Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2025 (1. místo) získala letos Ing. Lenka Kajgrová, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za recenzovaný odborný článek Rybniční kaskády jako nástroj ekologické akvakultury umožňující přirozenou sukcesi zooplanktonu, retenci živin a vícenásobný cyklus nasazování a výlovu ryb.
Druhé místo v této kategorii získala Mgr. Natálie Králová, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i za recenzovaný odborný článek s názvem Nové a dosud nepopsané kapsulární lokusy Streptococcus suis v Evropě.
Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky získala Ing. Ludmila Zavadilová, Ph.D. z Výzkumného ústavu živočišné výroby za metodiku s názvem Odhad genomických plemenných hodnot na zvýšení odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu. Certifikovaná metodika předkládá chovatelům a šlechtitelům holštýnského skotu postup odhadu genomické plemenné hodnoty pro zvýšení geneticky dané odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu.
Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2025 (1. místo) získala doc. Ing. Darina Chodová, Ph. D., z České zemědělské univerzity v Praze za metodiku s názvem Kombinace restrikce krmiva a přídavku hmyzí moučky u rychle rostoucích kuřat. Krmná dávka byla snížena na 70 % mezi 7. a 14. dnem věku, přičemž hmyzí moučka nahradila část sójového šrotu. Studie potvrdila, že kombinace těchto faktorů neovlivňuje negativně poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin ani trombogenní index.
Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2025 (2. místo) obdržel Ing. Kamil Šťastný, Ph.D., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. za metodiku s názvem Metabolomika – Identifikace a kvantitativní stanovení metabolitů nandrolonu (glukuronidů norandrosteronu a noretiocholanolonu) metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením v moči prasat.
Smart farming
Odborná veřejnost ocenila, že vedle tradičních expozic byla letošní Země živitelka platformou pro diskuzi o budoucnosti českého zemědělství. Premiér i ministr zemědělství ve svých projevech zdůraznili nutnost adaptace na klimatické změny a zavádění digitálních technologií.
Smart farming se dotýká i živočišné výroby: od senzorů pro monitoring zdraví zvířat přes robotizované systémy až po využití datové analýzy v reprodukci a šlechtění. Podle odborníků se právě zde skrývá potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti českého chovu.
Spojení kvalitní genetiky, moderního managementu a digitalizace ukazuje směr, kterým by se měl český chov ubírat. Budoucnost živočišné výroby spočívá v inovacích při zachování důrazu na welfare zvířat a udržitelnost produkce.
Více najdete v Našem chovu 10/2025.