Výživa telat a jalovic v prvním roce života je klíčová

Výživa a krmení patří ke klíčovým faktorům, které ovlivňují zdraví a užitkovost chovaných zvířat, a to nejenom u dospělých jedinců. Již u telat a jalovic do jednoho roku věku má výživa zásadní vliv, a to i na jejich prospívání v dospělosti. To je důležité především u jalovic pro obnovu stáda, ale nejen pro ně.

Systém odchovu před a po odstavu, ale zejména výživy a krmení jalovic, které jsou určené pro obnovu dojeného stáda, má zásadní vliv na jejich růst a vývin, např. i věk (resp. hmotnost) při prvním připuštění a otelení, které zkracují či prodlužují odchov, tj. „neproduktivní“ část života. Proto se při sestavování krmné dávky v odchovu často vychází z požadovaného věku při prvním otelení, což bývá třeba u holštýnek mezi 22 a 24 měsíci. Na základě toho se určí potřebná intenzita růstu, tj. průměrný přírůstek hmotnosti od odstavu do připuštění, aby jalovičky ve 13–15 měsících věku dosáhly zhruba polovinu (50–55 %) hmotnosti dospělé krávy. Následně, tj. od připuštění do prvního otelení, by měla jalovice růst tak, aby se její hmotnost po otelení dostala nad 85 % hmotnosti v dospělosti.

Od prvního dne do odstavu

Aby se jalovička dostala dostatečně brzy na hmotnost vhodnou pro první připuštění, potřebuje odpovídající množství energie i bílkovin, které na jedné straně maximalizují její růstový potenciál, ale na straně druhé nevedou k nadměrnému ukládání tuku. Jelikož způsob odchovu před odstavem má vliv na výsledky po odstavu, mělo by se již v období mléčné výživy dbát na přiměřený růst. V raném věku by měla být prioritou výživa vedoucí k optimálnímu rozvoji bachoru, bez kterého se žádná dobrá dojnice neobejde. Několik týdnů po narození získávají telata veškeré živiny a energii z mléka či mléčné krmné směsi. Již zmiňovaný starter – chutný, dobře stravitelný a aspoň s 18 % hrubého proteinu – by se jim měl začít nabízet od 4. dne věku a neměl by se „ředit“ jinými krmivy, např. obilovinami či kukuřicí. Jestliže se chovatel rozhodne pro proteinový krmný doplněk, je třeba jej doplnit o vhodnou sacharidovou složku. Dále by měla mít telata k dispozici vždy a v neomezeném množství kvalitní pitnou vodu, protože dehydratace může významně zredukovat příjem krmiva a celkovou výkonnost i zdravístat zaplísněná či jinak kontaminovaná.

Nastal čas odstavu

V minulosti bývala telata odstavována na základě věku či hmotnosti, nicméně vědci a výživáři doporučují provádět odstav s přihlédnutím ke konzumaci koncentrovaných krmiv (starteru), protože to lze považovat za ukazatel rozvoje bachoru. Začít s odstavem telat se doporučuje v době, kdy tři po sobě jdoucí dny zkonzumují alespoň 1 kg starteru s obsahem nad 22 % hrubého proteinu, resp. 2 kg při méně než 22 % hrubého proteinu. Mělo by se začít postupným snižováním dávky mléka, a to buď omezením množství či četnosti krmení, aby tato fáze odstavu trvala 7–14 dnů. Tím se tele motivuje k vyššímu příjmu koncentrátu, redukuje riziko stresu i poklesu intenzity růstu v době po odstavu.

Blíží se první zapouštění

Nedostatečná intenzita růstu je častou příčinou vyššího věku při prvním zapuštění i otelení, vyšších nákladů na odchov jalovic, či získání menšího počtu prvotelek. To může vést nejen k poklesu celkové produkce mléka, ale i k horším výsledkům reprodukce, a to nejenom u prvotelek (které navíc ještě samy musí dokončit svůj tělesný vývin). Na druhou stranu i příliš vysoké přírůstky mohou mít negativní vliv na produkci mléka a zdraví (např. riziko metabolických problémů) v poporodní období. měly pravidelně zjišťovat a vyhodnocovat, aby se posoudila efektivita zvolené výživové strategie.

Zdravé i díky výživě

Období několika (tý)dnů po odstavu patří k těm nejdůležitějším v životě telat, a to nejen v dojených stádech, ale i v chovech bez tržní produkce mléka, kde také může být zvládnutí odstavu a začátku výkrmu pro chovatele rozhodující.

Podpora střevní mikroflóry

Vynikající volbou pro obohacení krmné dávky odstavovaných telat, zejména pro zlepšení zdraví střev během stresujících událostí, jsou přírodní krmné doplňky – probiotika a prebiotika. Probiotika jsou živé mikroorganismy (např. kvasinky a bakterie) mající příznivé účinky na zdraví střev, protože stimulují rozvoj zdravého mikrobiálního ekosystému, brání střeva před přílišným rozvojem populací patogenních bakterií. Oproti tomu prebiotika jsou definována jako nestravitelné složky potravy, které mají příznivé účinky na organismus, a to díky selektivní podpoře růstu a/nebo aktivity bakterií v trávicím traktu. Prebiotika pomáhají mikrobům, které se již v trávicím systému nachází, udržovat zdravý střevní mikrobiom a celkově zdravé střevo. Bylo prokázáno, že prebiotika, např. mannan-oligosacharidy (MOS), snižují riziko kolonizace střeva patogenními bakteriemi a pomáhají je udržet na zvládnutelné úrovni.

Podmínky prostředí

A samozřejmě má kromě výživy na výsledky odchovu jalovic pro obnovu stáda nemalý vliv i prostředí. Různé technologie a systémy chovu ovlivňují i nutriční nároky telat. Čisté, suché a dobře větrané ustajovací prostředí s dostatečným prostorem podporuje příjem krmiva a minimalizuje stres. Pravidelný monitoring intenzity růstu je nezbytný pro optimalizaci vývinu jalovic. Na základě výsledků měření/vážení se v případě potřeby upravuje krmná dávka či přijímají další opatření.

Závěrem?

Odstav je jednou z klíčových fází odchovu, jejíž zvládnutí představuje základní podmínku pro dlouhodobé zdraví a produktivitu skotu. Období po odstavu je další kritickou fází odchovu, kdy se pozornost věnovaná správné výživě a krmení a zejména zdraví bachoru dlouhodobě vyplatí. Jakékoliv podcenění či opomenutí prověřených postupů může celý odchov nejenom zkomplikovat, ale i poměrně prodražit. Navíc bývají negativní důsledky patrné i v pozdějších fázích a v dospělosti při laktaci.*

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 11/2025.

Foto Anna Mikšovský Marcinková