Menu
e-shop
V úterý 14. října 2025 se konal další podzimní seminář VÚVeL Academy. Tentokrát se přednášelo na téma Anthelmintika a udržitelný boj s parazity přežvýkavců. Přednášeli odborníci z VÚVeL Brně, ČZU v Praze, ÚSKVBL v Brně, JČU v Českých Budějovicích, z Univerzity Karlovy z Hradce Králové, Parazotologického ústavu AVS Košice ze Slovenska i Pharmgal Nitra, Slovensko.
První přednášku si připravil doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D. (ČZU v Praze) na téma Veterinárně významní helminti domácích přežvýkavců. Význam helmintůzávisí na řadě faktorů, jako jsou hostitel, management a produkce přežvýkavců, parazit, sezóna, možnost terapie a samozřejmě člověk.
Gastointestinální hlístice způsobují parazitární gastroenteritidu (PGE) projevující se subklinicky i s klinickými příznaky.Trichostrongylus způsobuje ve střvech atrofii klků a Haemonchus vede tzv. hemonchóze, anemii. Aktuálními trendy jsou častější výskyt závažných případů PGE a změna zastoupení jednotlivých rodů hlístic a došlo také k nárůstu hemonchózy. Změnou klimatu také dochází ke změnám ve strategiích přežití jednotlivých rodů a ke změnám v sezónních charakteristikách. Častá je anthelmintická rezistence.
Velké plicnivly způsobují verminózní pneumonie. Malé plicnivky zanechávají v plicích malých přežvýkavců léze. Jaterní motolice působí na akutní, subakutní a chronickou fascioliózu (Fasciola hepatica). Patologie bachorové motolice je výraznější u mláďat s traumaty sliznic a hemoragickou enteritis (Calicophoron daubnei). Tasemnice je také důležitější u mláďat s mírnýmdopadem na zdraví a u těžkých infekcí může dojít až k enterotoxémii (Monenzia expanza, M. benedeni).
Přehled anthelmintik od farmakologie k indikacím byl název přednášky doc. MVDr. Adama Nebeského, Ph. D. (VÚVeL). Mluvil o benzimidazolech, makrocylických lektonech a dalších proti hlísticím. Proti motolicím fungují po benzimidazolech i halogenové fenoly, sulfonamidy i salycylanilidy a praziquantel.
Informace z ÚSKVBL přinesla MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. (ÚSKVBL v Brně) a zabývala se ochrannými lhůtami u anthelmintik, of label použitím, dovozem VLP na výjimku a registrací nových přípravků. O regulaci VLP mluví nařízení EU 2119/6. Registrace platí i na omezený trh, který splňuje VLP při léčbě nebo prevenci onemocnění, které se vyskytuje vzácně v omezených zeměpisných oblastech, či je určeno pro jiné druhy zvířat než skot, prasata, ovce, kur domácí a psy a kočky. Vyhledat VLP registrované v ČR lze na webu ÚSKVBL i v mobilní aplikaci
Anthelmitka z pohledu výrobce popsala MVDr. Jan Kocifajová, Ph.D. (PharmaGal Nitra, Slovensko). Podala informace o antiparazitikách pro přežvýkavce vyrobené firmou, požadavcích na registrační dokumentaci pro uvedení léku na trh, o realizaci a výsledcích klinických zkoušek léků i o pohledu na budoucnost na nové léky a kombinace.
Název přednášky prof. MVDr. Mariána Varádyho, CSc. (Parazitologický ústav SAV Košice, Slovensko) byl Anthelmická rezistence, diagnostika rezistence, in vivo a in vitro testy, situace ve světě. Rezistence je schopnost nematidů přežít terapii s doporučovanou dávkou léčiv, i když dříve byli na tuto dávku citlivé. Jak předcházet vzniku rezistence? Důležité je správné dávkování, střídání používaných anthelmitik, využívat vhodné chovatelské a pastevní metody a opatření při přesunech či importu zvířat a pravidelně vyšetřovat parazity na přítomnost rezistentních kmenů. Alternativními možnostmi jsou použití přírodních látek s taniny s anthelmitickým účinkem a suplementace zvířat proteiny i minerálními stopovými látkami (zinek, selen, měď).
Molekulární mechanismy antihelmintické rezistence bylo tématem, o němž přednášela doc. Ing. Petra Matoušková, Ph. D.(Univerzita Karlova Hradec Králové). Molekulární mechanismy rezistence je dobré znát. Souvisí s mechanismem účinku a identifikací cílové struktury, napomáhají vývoji nových léčiv a predikci nové rezistence, umožňují diagnostiku a sledování šíření rezistence v populaci.
O ekologických dopadech použití anthelmintik na životní prostředí přednášel RNDr. František Sládeček, Ph.D. (JČU v Českých Budějovicích). Mluvil o situaci v populaci brouků, užitečných při rozpadu výkalů na pastvinách. Vlivem užívání anhelmintik dochází u dospělých jedinců ke zhoršení smyslů, pohybu i teplotní tolerance. Dlouhodobé využívání anthelmintik vede u brouků ke snížení průměrné početnosti a druhové bohatosti. Z čistě biologického pohledu by se mělo přistoupit k alternativním metodám odčervování zvířat a hlavně nalézt alternativy k makrocyklickým laktonům. Proto je důležitý dialog mezi biology, chovateli i veterináři.
