Pohoda prasat dokonce i s umělou inteligenci

Stále větší pozornost je věnována otázkám welfare v chovech prasat. Vědecké poznatky a moderní technologie, včetně umělé inteligence, umožňují detailně sledovat a hodnotit pohodu prasat, například na základě jejich chování a zvukových projevů. Hodnocení dobrých životních podmínek mají pomáhat k vytvoření takového chovatelského prostředí, které bude zvířatům vyhovovat nejenom z hlediska jejich fyziologických potřeb, chránit je před predátory, zdravotními riziky a dalšími nepříznivými vlivy.

Nejlépe bývají hodnoceny chovy, na nichž byla prasata chována volně ve venkovních výbězích s alespoň částečným stromovým porostem. A dále ty. kde měla zvířata volný přístup na venkovní travnaté plochy, ale chov se též řídil pravidly organického hospodaření (z hlediska produkce krmiv i péče o zvířata). Další v pořadí jsou certifikované farmy, zaměřené na dobré životní podmínky zvířat z hlediska ustájení, využití léčiv či humánního zacházení v průběhu celého života. V

Chrochtání a emoce

Zvukové projevy slouží ke vzájemné komunikaci, k dorozumívání mezi matkou a mládětem, k varování před nebezpečím a mnohému dalšímu. Vědci již v řadě studií spojili zvukové projevy zvířat s jejich emocemi. Typickými projevy chování prasat při zažívání negativních emocí je například strnulé stání či naopak snaha uniknout, hlučnost a dlouhé, vysoké kvičení, zatímco k pohodě a pozitivním pocitům patří prozkoumávání okolí, zvídavé postavení uší a kratší, hlubší chrochtavé zvuky.

Pro praktické využití

Studium zvířecích emocí je relativně mladý obor, který se začal výrazněji rozvíjet v posledním dvacetiletí a v současnosti je uznávaným oborem, protože pro welfare zvířat je důležité nejenom jejich fyzické, ale též duševní zdraví a pohodu. Avšak zatím existuje pouze několik systémů, které dovedou pro chovatele automaticky monitorovat fyzické zdraví zvířat. Obdobné systémy pro sledování duševní pohody zatím k dispozici nejsou, proto vědci doufají v to, že se jim podaří, aby jejich algoritmus k dekódování zvukových projevů prasat pomohl připravit podmínky pro vznik platformy, která by chovatelům psychickou pohodu jejich zvířat pomohla sledovat.

Pro welfare s AI

Technologie využívající umělé inteligence (AI) se v poslední době objevují všude. Vědci z katedry biologie na Kodaňské univerzitě prověřovali, zda by AI mohla pomoci k lepšímu welfare hospodářských zvířat. Takový model s AI by podle vědců mohl posloužit k vývoji automatizovaných nástrojů pro sledování emocí zvířat v reálném čase. Tím by se změnil způsob managementu a hodnocení chovu, veterinární péči, ale i snahám o ochranu volně žijících druhů, protože pochopení toho, jak zvířata vyjadřují emoce, může pomoci zlepšit jejich životní podmínky. Dokáže-li chovatel včas odhalit stres nebo jinou nepohodu, může zasáhnout dříve, než se vystupňují a budou mít vliv na zdraví a užitkovost. Stejně tak by se daly podporovat i pozitivní emoce a zvyšování pohody.

K větší pohodě i bez AI

U společenských stvoření se mohou po agresivní události protivníci – agresor a oběť – znovu setkávat a „řešit“ danou situaci. Pokud nedojde k usmíření, může být do řešení sporu zapojena třetí osoba, která redukuje další agresi nebo úzkost, tzv. mediátor. Tyto strategie jsou důležité pro udržení rovnováhy v sociálních skupinách, omezení agrese a úzkosti. Jenže týká se to i domestikovaných prasat v chovech?

Ing. Anna Mikšovský Marcinková  Foto Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 01/2026.