Nutriční kvalita svalu u skotu na extenzivních pastvinách

Produkce hovězího masa je ovlivňována výběrem plemene a užitkového typu. Význam mají zejména specializovaná plemena masného a plemena kombinovaného užitkového typu s převažující masnou užitkovostí. Intenzita využívání jednotlivých plemen skotu je závislá na chovatelské oblasti, která je charakterizovaná zejména využitelností a zastoupením luk a pastvin a na chovatelských podmínkách, které spolurozhodují o welfare chovaných zvířat.

Pastva skotu je jeho nejpřirozenějším způsobem chovu a výživy. Pastevní způsob chovu skotu přináší určité benefity, které vnímáme ve vztahu ke zvířeti samotnému, kvalitě animálních potravin i ke krajině. Významná je pastva z hlediska nutričního, kde je významným zdrojem živin a napomáhá udržovat zdravý trávící trakt. Využívání pastevních areálů je i ekonomicky přínosné, kde mohou být sníženy náklady na výživu skotu.

Metodika

Cílem práce bylo porovnat nutriční hodnotu zelené hmoty pastevního porostu a na základě jeho analýzy posoudit změny nutričního složení pastevního porostu v průběhu vegetačního období. Pastevní areál se nacházel v okrese Prachatice. Pastevní porost byl dominantní složkou krmné dávky v průběhu pastevní sezóny. Preferován byl volný typ pastvy, založený na volném pohybu zvířat po celé pastevní ploše v průběhu celé pastevní sezóny. Vzorky partie „vysoký roštěnec“ byly získány od 65 býčků plemene aberdeen angus a českáý strakatý skot ve věku 16–18 měsíců. Produkt byl certifikován pod označením „Šumava – originální produkt^®“.

Výsledky

Z analytických rozborů byla stanovena: sušina – vysoušením vzorků při 105 °C vážkově za předepsaných podmínek; hrubý protein – stanoven dusík metodou dle Kjeldahla vynásobený koeficientem 6,25; dusík byl stanoven analyzátorem Buchi (firma Centec automatika, spol. s.r.o.); aminokyselinové spektrum – analýza vzorků na obsah aminokyselin byla provedena po kyselé hydrolýze automatickým analyzátorem aminokyselin AAA 400 (firma INGOS a.s. Praha) na základě barvotvorné reakce aminokyselin s oxidačním činidlem ninhydrinem, z aminokyselinového spektra byly sledovány následující aminokyseliny: kyselina asparagová (Asp), threonin (Thre), serin (Ser), kyselina glutamová (Glu), prolin (Pro), glycin (Gly), alanin (Ala), valin (Val), methionin (Met), isoleucin (Ile), leucin (Leu), tyrosin (Tyr), phenylalanin (Phe), histidin (His), lysin (Lys) a arginin (Arg); hrubý tuk – stanovený extrakčním postupem přístrojem ANKOM XT10 Fat Analyzer (firma O.K. SERVIS BioPro); profil mastných kyselin – obsah mastných kyselin byl stanoven plynovou chromatografií prostřednictvím přístroje GC 2010 GAS CHROMATOGRAPH SHIMADZU (firma Shimadzu, Japonsko), pozornost byla věnována nasyceným mastným kyselinám (SFA): kyselina máselná (C4:0), kyselina kapronová (C6:0), kyselina kaprylová (C8:0), kyselina kaprinová (C10:0), kyselina undekanová (C11:0), kyselina laurová (C12:0), kyselina tridekanová (C13:0), kyselina myristová (C14:0), kyselina pentadekanová (C15:0), kyselina palmitová (C16:0), kyselina heptadekanová (C17:0), kyselina stearová (C18:0), kyselina arachová (C20:0), kyselina heneikosanová (C21:0), kyselina behenová (C22:0), kyselina trikosanová (C23:0), kyselina lignicerová (C24:0), mononenasyceným mastným kyselinám (MUFA): kyselina myristoolejová (C14:1), cis-10-pentadekanová (C15:1), kyselina palmitolejová (C16:1), kyselina cis-10-heptadekanová (C17:1), kyselina olejová (C18:1n9t), kyselina cis-11-eikosenová (C20:1n9), kyselina eruková (C22:1n9), kyselina nervonová (C24:1), polynenasyceným mastným kyselinám (PUFA) n-6: kyselina linolová (C18:2n6c), kyselina γ-linolenová (C18:3n6), kyselina cis-11,14-eikosadienová (C20:2n6), kyselina cis-8,11,14-eikosatrienová (C20:3n6), kyselina arachidonová (C20:4n6), kyselina cis-13,16-dokosadienová (C22:2n6), kyselina dokosatetraenová (C22:4n6), polynenasyceným mastným kyseliná (PUFA) n-3: kyselina α-linolenová (C18:3n3), kyselina cis-11,14,17-eikosatrienová (C20:3n3), kyselina cis-5,8,11,14,17-eikosapentaenová (C20:5n3), kyselina cis-4,7,10,13,16,19-dokosahexaenová (C22:6n3), kyselina dokosapentaenová (C22:5n3). Obsah vlákninových frakcí (ADF, NDF, ADL) přístrojem ANKOM ²²⁰ Fiber Analyzer (firma O.K. SERVIS BioPro).  Obsah popelovin byl stanoven vážkově po zpopelnění při teplotě 550 °C za předepsaných podmínek. Obsah Ca, P, Mg, Na a K atomovou absorpční spektrometrií. Pro možnost srovnání byly hodnoty vyjádřeny v g/kg sušiny. Pro statistické hodnocení výsledků bylo využito statistického programu Unistat for Excel.

Závěr

Zjištěné výsledky naznačují, že rozdílná genetická výbava plemen aberdeen angus a český strakatý skot, chovaných na extenzivně využívané pastvině, může ovlivnit množství hrubého proteinu a hrubého tuku ve svalovině. Současně bylo pozorováno, že genotyp skotu plemen aberdeen angus a český strakatý skot chovaných v rámci extenzivní pastvy může mít vliv na složení aminokyselin a mastných kyselin v jejich svalovině. Na základě uvedených zjištění lze doporučit zohlednění plemenných rozdílů z hlediska nutriční kvality svaloviny při produkci hovězího masa, což může vést k výrobě kvalitnějších živočišných produktů s vyšší atraktivitou pro spotřebitele.

Mgr. Natalie Klessy, Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno

Podrobněji v NCH 1/2026.