Dotace pomáhají stabilizovat stavy a zlepšovat welfare zvířat

Jak na mezinárodní konferenci Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., uvedl Ing. Petr Jílek z Ministerstva zemědělství, prioritou ministerstva je zvyšovat soběstačnost sektoru a současně zlepšovat životní podmínky chovaných zvířat. „Díky nastaveným podporám a nově připraveným dotačním programům se u nás již druhým rokem daří navyšovat stavy ovcí. Z meziročního srovnání v letech 2023 a 2024 je zřejmé, že došlo k navýšení stavů o 1 210 kusů na 180 368 ovcí. Ovšem u koz se stále nedaří zastavit pokles a stabilizovat stavy zvířat. Trend poklesu stavů malých přežvýkavců je patrný v celé Evropě, přičemž jednou z příčin je výskyt vlka obecného, který tento negativní trend zásadně ovlivňuje,“ uvedl vrchní ředitel sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání.

Jak z prezentace Ing. Jílka vyplynulo, z národních dotací jsou pro chovatele ovcí a koz klíčové dva dotační programy, a to stávající 2.A. na udržování a zlepšování genetického potenciálu a dále 20.G. na welfare.

„Pro rok 2025 se na dotační program 2.A. předpokládá, že bude vyplacena částka na úrovni čtyřiašedesáti milionů korun. V letošním roce došlo k aktualizace většiny zbylých sazeb a podílů v tomto dotačním programu, přičemž u podpory zavádění a vedení plemenných knih došlo k navýšení podílu z úrovně do 70 % na úroveň do 80 % prokázaných uznatelných nákladů vynaložených na předmět dotace u ovcí a koz. V   roce 2025 byl také nově spuštěn dotační program na zlepšení životních podmínek ovcí a koz. Je rozdělen do tří podprogramů podle typu ustájení a je podmíněn plněním opatření na zlepšení životních podmínek v chovu ovcí a koz. Jedná se o podmínky provádění koprologického vyšetření (poznámka: soukromým veterinářem nebo v akreditované laboratoři), přehánění zvířat přes dezinfekční brod a odchov jehňat a kůzlat ve školkách. U ustájení ve stáji či v kombinaci s pastvou bude nutné dodržet minimální ustájovací plochu 1,5 m² na ovci nebo kozu starší dvanácti měsíců. Podprogram 20.G.c., pro kombinovaný způsob ustájení nebyl pro rok 2025 vyhlášen, protože nebylo možné dodržet minimální dobu ustájení ve stáji a na pastvině po minimální dobu 150 dnů. Pro tento dotační program je pro rok 2026 notifikována částka na úrovni šedesáti miliónů korun,“ vyjmenoval dále přednášející.

V rámci evropských dotací je dále možné žádat v systému přímých plateb o podporu příjmu vázanou na produkci (CIS) na bahnice a kozy. Sazba této podpory na rok 2026 je stanovena částkou 583,06 Kč na kus.

O náhradě škody způsobené vlkem se stále jedná

V další části vystoupení se zástupce Ministerstva zemědělství zaměřil na legislativu související s náhradami za škody způsobenými vlkem obecným.

„Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí se také podařilo dotáhnout tzv. újmovou vyhlášku č. 432/2005 Sb. Jedná se o vyhlášku k zákonu č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 70/2025 Sb. Bohužel, to už nelze říci o vyhlášce k náhradě škody způsobená vlkem obecným. Podle paragrafu šest odstavce jedna uvedeného zákona se náhrada škody způsobená vlkem poskytuje jen tehdy, pokud zvířata byla zajištěna proti úniku i útoku vlka v souladu s technickými a organizačními požadavky, které stanoví vyhláška, na níž se podílí Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství. Úpravu znění a podmínky vyhlášky v současné chvíli Ministerstvo životního prostředí teprve připravuje. Ministerstvo zemědělství podporuje myšlenku, aby chovatelé, u nichž nedošlo ke škodě, nemuseli splňovat přísnější technické a organizační požadavky stanovené ve Standardech pro ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem. Uvedené požadavky, které zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a jsou součástí souboru standardů péče o přírodu a krajinu, by měli plnit nejdříve po druhé škodě,“ shrnul na závěr Ing. Jílek.*