Tradiční setkání chovatelů v Nepomuku

Nové příležitosti a inovace v chovu dojného skotu byly diskutovány na již patnáctém semináři pořádaném firmou AB Plus-Beneš, s. r. o. 20. listopadu 2025. Zázemí poskytla tradičně restaurace Švejk v Nepomuku.

Navzdory mrazivé nepřízni počasí se sešel plný sál zootechniků a chovatelů, kteří se zájmem poslouchali přednášející odborníky. Nechybělo ani vynikající občerstvení, protože jak známo, na lačno se mozku nechce vzdělávat. Úvodního slova a přivítání se ujala majitelka firmy Ing. Mgr. Bc. Kateřina Benešová, která všem poděkovala za příjemnou spolupráci v letošním roce. Nastínila plány pro rok 2026 a popřála všem, ať si co nejvíce užijí vzdělávací akci.

Šlechtění dojeného skotu

Odborné přednášky zahájili plemenáři. Zkušení odborníci z firmy INPLEM, s. r. o. si nachystali aktuální data a nejčerstvější informace, které hýbou šlechtitelskou veřejností. Ing. Petr Zajíček se rozhovořil o šlechtění holštýnských stád v ČR. Zmínil, jaké jsou aktuální výsledky u nás a jak si stojíme ve srovnání se zahraničím. Po první šlechtitelské revoluci v podobě umělé inseminace skotu jsme se dostali ke druhé šlechtitelské revoluci: Možnosti využití sexovaných dávek, genomika stád a „beef on dairy“ program, posouvají chov holštýnského skotu bezprecedentní rychlostí kupředu. Ve srovnání se zahraničím se nejen že nemáme za co stydět, ale dokonce v některých parametrech i excelujeme. A to je důležitá motivace pro další snahy českých chovatelů.

Ing. Magdalena Zajíčková si vzala za úkol seznámit nás s možnostmi šlechtění skotu na vysoce efektivní konverzi krmiva. Díváme-li se na ekonomiku chovu dojnic jako na poměr vstupů a výstupů, je jasné, že krmení dané dojnice tvoří největší podíl nákladů. Proto možnost šlechtit skot na lepší zpracování živin v krmné dávce dává ekonomický smysl. Dále nás paní inženýrka seznámila s indexem Ecofeed, který je největší databázi sbírající informace od dcer býků. Měření jsou prováděna v co nejvíce srovnatelných podmínkách a sběr dat pokračuje neustále. Vztaženo na diskutovaný příjem krmiva, tak hodnotí schopnost potomků dosáhnout stejného výkonu, ale s menší spotřebou.

Hygiena dojení je stále aktuální

Po vynikajících, ale velmi náročných přednáškách plemenářů následovala pauza na kávu a po ní se nachystal přednášející z Veterinární univerzity Brno MVDr. Miroslav Macháček. Tématem byla hygiena dojení, tedy zpátky k základům, které je potřeba neustále upevňovat a kontrolovat. Co se děje na dojírně, je významným faktorem pro zajištění zdraví vemene dojnice a zdravého mléka. Všichni víme, že mastitida, tedy zánět vemene, je nejdražším onemocněním dojeného skotu vůbec. Správné dojící postupy, fungující a osvědčené dezinfekční přípravky před a po dojení, efektivně seřízené dojicí zařízení a pečlivě proškolený personál pracující se správnou motivací jsou klíčové body. Pokud selhává, byť i jeden jediný, vždy to pro nás znamená větší výskyt zánětů a vysoké ekonomické ztráty.

Ing. Josef Balaštík z firmy Chemprogres pak navázal svým rozborem přípravků pro dojení. Pozastavil se nad ustupujícím trendem bariérových přípravků po dojení, které tvoří masivní„rukavice“ na strucích, kde kůže nemůže dýchat a snadno se zapaří. Zdůraznil nutnost vývoje šetrných produktů k mléčné žláze, kde přípravek stále plní mikrobariérovou funkci obrany proti patogenům. Vyzdvihl skvělé mycí vlastnosti pěnivých predipů, které se skvěle osvědčují při větším znečištění vemene a připomněl, že terapeutické masti jsou důležitý pomocníkem v léčbě mastitid. Významně urychlují hojení, ale je vhodné sledovat, jestli má daná mast vynikající vstřebávání. Je tedy ideální, když se mast vstřebá, než dojnice po dojení dojde do stáje a případná podestýlka se na vemeno nenalepí. A na závěr zmínil možnost použití čistě ekologických dezinfekčních přípravků na bázi kyseliny citronové.

Louhování obilí

Po hygieně dojení následovalo výživářské okénko. Ing. Zdeněk Orava z firmy NTG Argi spolu s Robertem van Herwerdem z firmy Mirabo, a. s., kteří se rozhovořili o louhování obilí. Názorně nás seznámili se Sodagrainem, včetně kompletního postupu přípravy. Jedná se o unikátní způsob, jak zajistit lepší využitelnost pšeničného zrna. Pomocí působení louhu na slupku zrna dojde k jejímu odloučení a škroby skryté uvnitř jsou zcela zpřístupněny trávicímu systému zvířete. Přednášející nás detailně obeznámili s celým postupem výroby Sodagrainu, včetně několika úskalí, která výrobní proces obsahuje a je tedy důležité, aby byla výroba správně monitorována a vše potřebné nachystáno předem. Pracuje se s louhem, který při lidské nedbalosti může logicky být nebezpečný, ale pokud správně proškolený pracovník dodrží optimální postup výroby Sodagrainu, získáme velice efektivně velké kvantum hodnotného krmiva. Při zkrmování takto upraveného zrna pšenice zaznamenali kolegové výbornou stravitelnost škrobu a žádné zbytky ve výkalech. Navíc v bachoru je tento škrob zpracováván pozvolněji, než třeba škrob zpřístupněný šrotováním. Jde o další možnost, jak bezpečně a správně nastartovat bachor pro vysokou produkci mléka a zároveň využít „doma“ vyprodukovanou pšenici. Vše pak podložili daty a finanční kalkulací ze zemědělských podniků, kde dochází ke zkrmování Sodagrainu.

Úspěšné zabřeznutí

Přednáška před obědem byla pod taktovou MVDr. Páleníka z firmy HIPRA Slovensko, s. r. o. Ten si pro nás přichystal pro praxi klíčovou úvahu. Více telat znamená pro farmu více mléka. Jak toho docílit? Bavili jsme se o využití znalosti pohlavního cyklu v chovatelské praxi. Podrobně jsme probrali synchronizační protokol Ovsynch. Ukázali jsme si videa, jak vypadá ideální říje skotu, kdy je vhodné ihned daný kus zapustit, protože šance na zabřeznutí jsou nejvyšší. Pokud ale nemáme spolehlivého pracovníka na farmě, který dokáže vyhledat a poznat stojící říje, tak tyto šance promrháme. Pokud startujeme Ovsynch takzvaně naslepo, tak nemáme tušení, jestli je na vaječníku přítomno žluté tělísko, nebo ne. Potom šance na úspěšné zabřeznutí dramaticky klesají. Pokud řešíme ve stádě zvířata bez projevů říje, je důležité odlišit pravou acykliji, tedy zvíře bez funkčního cyklu, od časného metestru – období krátce po ovulaci. Použití zobrazovacích metod, tedy v tomto případě ultrasonografie, je nezastupitelnou metodou v úspěšně zvládnuté reprodukci skotu.

Nevděčná úloha získat zpět naši pozornost po vynikajícím obědě připadla Ing. Václavu Svobodovi ze společnosti TEKRO, a. s. Ten si pro nás nachystal tradičně cestovatelskou přednášku, která měla opět úspěch. Podívali jsme se do chovů v Turecku a Ázerbájdžánu a mohli se pokochat tamním chovem skotu a odlišnostmi plynoucími z jiné geografické oblasti.

Role mikroorganismů

MVDr. Jan Dvořáček poutavě hovořil o jeho výzkumech týkajících se bachoru dojnic. Připomněl důležitost mikrobiálního proteinu v bachoru krávy, který je tvořen mikroorganismy žijícími z krmné dávky. Zjednodušeně čím více nálevníků v 1 ml bachorové tekutiny, tím více mikrobiálního proteinu, který může kráva využít pro svůj metabolismus. Pan doktor zmínil obtíže měření in vitro, tedy mimo komplexní organismus krávy. Měří se tak například neutrálně detergentní vláknina. Hodnoty, které nám vyjdou v laboratoři zdaleka nemusejí odpovídat individuálnímu a pokaždé jinému prostředí v bachoru každé dojnice. Také zdravotní závadnost TMR je v poslední době rostoucí trend. Testuje se pomocí inhibiční zóny, tedy, jestli na kultivační misce přežije kontrolní organismus po přidání výluhu z TMR. Trendem poslední doby je, že velká část TMR poslaných k testování zdaleka nevychází jako nezávadná, ale naopak podmínečně zkrmitelná, tedy ne ideální, nebo hůře, nezkrmitelná. Jak potom dojnice krmené krmivem, které není v pořádku, mají dělat hodně mléka a být zdravé?

Budoucnost patří …

Ing. Jiří Klos z LACTO PRO, s. r. o. zahájil parafrázováním Cimrmanů – budoucnost patří nikoliv aluminiu, ale prášku. Představil suché koupele paznehtů, jejich výhody a efektivitu v udržení zdravé rohoviny paznehtů jako vhodnou alternativu ke koupelím v roztocích. Stejně tak existuje prášková možnost pro predipy a postdipy, která přináší bezodpadovou inovativní ekologičtější možnost v řešení obalového hospodářství. Uvidíme, co dalšího budoucnost přinese a jak rychle se tento koncept uplatní na našich farmách.

Druhé výživářské okénko přišlo v posledním přednáškovém bloku. Ing. Martin Harsa z TROUW NUTRITION BIOFACTORY s. r. o. probíral principy výživy telat v období před odstavem. Předtím však připomněl důležitost kontroly kvality mleziva refraktometrem. Ideální hodnoty jsou nad 25 brixů, tedy pak se jedná o skutečně kvalitní mlezivo, které dostanou jalovice, které mají zůstat v našem stádě. Dále jsme se bavily, že klíčovým zdrojem energie pro telata je tuk. Proto i používané mléčné náhražky by ho měly obsahovat co nejvíce, což není technologicky jednoduše proveditelné při výrobě mléčných směsí a citelně to prodražuje výrobu. I tento faktor je třeba zvažovat při nákupu.

Jeteloviny x traviny

Na závěr vystoupil Ing. Filip Kopecký z firmy MIKROP, a. s. Věnoval se výživě vysokoprodukčních dojnic a velmi poutavě podal rozdíly ve vláknině u jetelovin a travin. Vláknina jetelovin je hůře stravitelná. Jeteloviny tvoří výraznou prostorovou strukturu. Pro názornost řekněme, že mají tvar keře. Tedy rostlinu je nutné nějakým způsobem vyztužit. Jeteloviny využívají jako výztuže lignin. Proto jejich známá horší stravitelnost. Kdežto traviny mají prostorově jednodušší strukturu, tvoří je tedy stravitelnější vláknina, snáze rozrušitelná, tedy má rychlejší pasáž v bachoru, než jeteloviny. Vše v krmivářství se točí kolem správně naplněného bachoru. Správná délka řezanky zajišťuje optimální dobu příjmu potravy, krávy si naplní bachor, netrvá jim to příliš dlouho a mohou si jít lehnout do postýlek. Dají odpočnout končetinám a mohou v klidu přežvykovat. Nebyla by to však výživářská přednáška, abychom si nezopakovali i síta. Kolik procent krmiva, na kterém sítě má být, abychom o dané krmné dávce mohli říci, že je správně sestavena i přichystána? Nyní nezbývá než všechny získané poznatky aplikovat v našich stájích.

Vydařený vzdělávací den zakončila prohlídka pivovaru a večerní raut s tancem a hudbou. Nezbývá než se těšit na příští ročník opět v Nepomuku.

MVDr. Lenka Boudová

Ing. Mgr. Bc. Kateřina Benešová

AB Plus Beneš, s. r. o.