30.12.2025 | 03:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Myxomatóza zajíců je časovaná bomba

S bezmála padesáti prezentacemi ve formě přednášek či posterů od výzkumníků z tuzemska i zahraničí se na výroční 40. vědecké konferenci České bioklimatologické společnosti seznámila více než stovka zájemců. Vzhledem k aktuálnosti tématu zaujala prezentace o dynamice antropogenního šíření myxomatózy zajíce polního, tedy nákazy, která se loni v srpnu potvrdila také v České republice.

 

Analýzu dynamiky antropogenního šíření myxomatózy zajíce polního s důrazem na koevoluci patogenu, hostitele a vektorů, včetně významu klimatických podmínek prostředí prezentovala Ing. Kateřina Vernerová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

Myxomatóza byla popsaná před 130 roky

Jak přednášející na úvod svého vystoupení sdělila, myxomatóza byla poprvé popsána v roce 1896 v Uruguayi jako letální onemocnění laboratorních králíků. K přenosu nákazy zde došlo prostřednictvím vektorů, respektive krev sajícím hmyzem z místních divokých králíků rodu Sylvilagus, u nichž infekceprobíhá ve formě lokálních kožních změn (fibromů).

„Terénní i laboratorní experimenty ve 30. a 40. letech minulého století prokázaly, že virus je sice vysoce druhově specifický a extrémně letální s mortalitou vyšší než 99 %, ale je schopen šíření pouze v lokalitách, kde se vyskytují blechy rodu Echidnophaga spp., a současné chybí přirození predátoři králíků, což jsou zejména lišky. V roce 1938 se myxomatóza poprvé použila k pokusným účelům, přičemž o dvanáct let později, respektive v roce 1950 byla cíleně použita k tlumení populace zdivočelých králíků v Austrálii. V roce 1952 se francouzský bakteriolog prof. Paul Felix Armand-Delille rozhodl použít virus k likvidaci populace králíků na svém pozemku o rozloze tří kilometrů čtverečních. Za šest týdnů uhynulo 98 % populace, ale za čtyři měsíce byl nalezen králík s myxomatózou padesát kilometrů od místa vypuštění nakažených králíků. Výsledkem byla likvidace 98 % populace králíků divokých ve Francii, odkud se onemocnění šířilo dále do Evropy, kde zdecimovalo králíky divoké. Na území České republiky se myxomatóza vyskytuje od roku 1954 až dosud,“ konstatovala odborná asistentka z Katedry zootechnických věd.

V domácích chovech lze králíky proti myxomatóze preventivně vakcinovat
V domácích chovech lze králíky proti myxomatóze preventivně vakcinovat

 

Virus přenáší blechy, komáři a tiplíci

Z prezentace dále vyplynulo, že na rozdíl od Austrálie, kde jsou hlavním přenašečem sezónně se vyskytující komáři, v Evropě a Británii byla hlavním přenašečem blecha králičí (Spilopsyllus cuniculi), která umožnila celoroční šíření nákazy. Ve Středomoří, konkrétně ve Španělsku a v Portugalsku se uplatnily i další druhy blech, například Xenopsylla cunicularis a sezónně i komáři a tiplíci rodu Culicoides. Ve Francii se populace králíků snížila přibližně o 90 až 98 %, ve Velké Británii to bylo o více než 99 %. Ekologické dopady byly zásadní. Úbytek králíků na Pyrenejském poloostrově vedl ke kritickému ohrožení orla královského a rysa iberského, jejich hlavní složkou potravy byl právě divoký králík.

 

U nás je myxomatóza zajíců od loňska

V populací zajíce polního v České republice byla myxomatóza poprvé potvrzena koncem srpna 2025 ve vzorcích ze Znojemska. Během listopadu se na našem území evidovalo celkem dvaadvacet případů myxomatózy u zajíců a králíků divokých.

Mapa s potvrzenými případy myxomatózy u zajíce polního v České republice (Zdroj SVS ČR)
Mapa s potvrzenými případy myxomatózy u zajíce polního v České republice (Zdroj SVS ČR)

„Nejvíce ohnisek, konkrétně osmnáct bylo potvrzeno v Jihomoravském kraji s dalším rozšířením do Olomouckého a Zlínského kraje. Na Slovensku se nákaza u zajíců potvrdila loni v říjnu v Trnavském kraji. Rychlé a rozsáhlé šíření ha-myxomatózy po celé Evropě představuje zásadní změnu v hostitelském spektru viru a vyžaduje kontinuální epidemiologické monitorování populací zajícovitých. Při pochopení dynamiky virulence a mechanismů rezistence hraje klíčovou roli retrospektivní molekulární analýza archivovaných vzorků biologického materiálu jak hostitelů, tak i vektorů,“ shrnula na závěr Ing. Kateřina Vernerová.

Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.