Vliv délky řezanky slámy na metabolismus krav

Cílem studie bylo zkoumat vliv délky řezanky pšeničné slámy na příjem sušiny, dobu přežvykování, pH bachoru, obsahu tuku v mléce a obsah ketolátek v krvi krav v tranzitním období.Negativní energetická bilance v poporodním období a s ní spojená metabolická onemocnění, jako je například ketóza, se u dojených krav po otelení vyskytují velmi často.

Jednou z možností prevence jejich výskytu je přídavek pšeničné slámy s krátkou délkou řezanky (KDŘ). Studie ukázala, že u krav krmených KDŘ se zvýšil příjem sušiny a zvýšila se tučnost mléka (4,08 % vs. 3,92 %; SE = 0,01; P <0,001). Také příjem neutrálně detergentní vlákniny (NDF) vzhledem k tělesné hmotnosti krav byl u KDŘ vyšší (0,91 vs. 0,82 kg NDF/kg tělesné hmotnosti; SE = 0,01; P <0,001). Zároveň měly krávy krmené pšeničnou slámou s dlouhou délkou řezanky (DDŘ) vyšší hladinu ketolátek v krvi, než tomu bylo u KDŘ (DDŘ = 1,3 ± 0,11; KDŘ = 0,8 ± 0,10 mmol/l; P = 0,005), což naznačuje menší riziko výskytu ketózy u KDŘ.

Metodika

Do pokusu byly vybrány krávy holštýnského plemene v období stání na sucho, tzn. 2 měsíce před otelením. Pokusné skupině, kterou tvořilo 16 krav, byla přidána do krmné dávky pšeničná sláma s kratší délkou řezanky (KDŘ), tedy o délce 4–6 cm, zatímco kontrolní skupině, též o 16 kravách, pšeničná sláma o délce 10–12 cm (DDŘ). Krávy byly krmeny 2krát denně, vždy v 6:00 a v 15:00. Zároveň bylo krmení přihrnováno, a to 6krát denně. Pro přípravu řezanky byl použit drtič slámy od firmy BIZON, model B-1030. 

Sledovanými parametry byl příjem a doba příjmu sušiny, délka přežvykování, příjem NDF, pH bachoru, obsah tuku v mléce a koncentrace ketolátek v krvi pro zjištění výskytu ketózy.

Výsledky a diskuze

Krávy krmené KDŘ měly vyšší příjem sušiny ve srovnání s kravami krmenými DDŘ (P < 0,001), přičemž u krav krmených slámou DDŘ byl během tohoto období zaznamenán větší pokles příjmu sušiny. Díky tomuto zvýšenému příjmu sušiny a lepší struktuře krmné dávky, spojené s delším trávením v bachoru, došlo u krav krmených slámou KDŘ pravděpodobně ke zvýšení tučnosti mléka (4,08 % vs. 3,92 %; SE = 0,01; P <0,001), ale změna obsahu bílkoviny prokázána nebyla. Krávy krmené KDŘ měly vyšší příjem NDF jako % tělesné hmotnosti ve srovnání s kravami krmenými (DDŘ) (0,91 vs. 0,82 kg NDF/kg tělesné hmotnosti; SE = 0,01; P <0,001) a k tomuto růstu měla tendenci i při vyjádření jako množství přijaté sušiny (7,1 vs. 6,7 kg NDF; SE = 0,16; P = 0,06). Krávy krmené slámou KDŘ měly také tendenci trávit kratší dobu přežvykováním na jednotku konzumovaného NDF ve srovnání s kravami krmenými slámou DDŘ (KDŘ = 71,7 ± 1,87 min/kg NDF; DDŘ = 76,5 ± 1,8 min/kg NDF, P = 0,08). Krávy krmené slámou DDŘ měly ve třetím týdnu laktace vyšší koncentraci ketolátek (BHB) ve srovnání s kravami krmenými slámou KDŘ (DDŘ = 1,3 ± 0,11; KDŘ = 0,8 ± 0,10 mmol/l; P = 0,005). Krávy krmené slámou DDŘ měly navíc tendenci k vyšší maximální hladině BHB ve srovnání s kravami krmenými slámou KDŘ (LDD = 1,6 ± 0,16 mmol/l; SDD = 1,2 ± 0,16 mmol/l; P = 0,08).

Článek byl odborně recenzován.

Seznam literatury je k dispozici u autorů

Ing. Gabriela Valtošová,

Ing. Kateřina Sezimová,

Ing. Luboš Zábranský, Ph.D.,

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Kontakt: valtog00@fzt.jcu.cz

Celý recenzovaný článek najdete v Krmivářství 1/2026.