Vrátí se chov drůbeže na zahrady?

Na straně jedné se v chovu slepic můžeme setkat s „návratem k tradicím“, kdy se hejna objevují na zahradách a dvorcích. Současně však vědecké týmy pátrají po nových možnostech, jak zintenzivnit „průmyslový“ chov, např. prodloužením reprodukčních schopností slepic brojlerového typu. Chov tzv. drobných hospodářských zvířat, jako jsou drůbež či králíci, a alespoň částečné samozásobení bývaly naprosto běžnou součástí života na venkově, ale i ve městech.

S rozvojem velkochovů, supermarketů a celoroční dostupnosti relativně levných potravin z celého světa však drobnochovatelství a snahy o samozásobení ztratily na přitažlivosti. Ze dvorků a zahrad zmizely nejprve ty větší druhy (ovce, kozy, prasata), pak i časově a prostorově „náročnější“ králíci. Aspoň ta drůbež se na mnoha místech jakž takž udržela do současnosti. V posledních desetiletích dokonce začala nacházet i nové příznivce o domácí chov.

Slepice se vrací na dvorky

Slepice byly po staletí a v mnohých zemích stále jsou typickou součástí venkovských a mnohde i městských dvorků a zahrad. Pomalu se vracejí i na ty české a stále častěji se na trhu objevují knihy, které se chovu slepic a další drůbeže věnují nejenom z toho čistě pragmatického hlediska, ale zohledňují i welfare a vztah mezi chovatelem a zvířaty. Zvýšený zájem o etický přístup mají nejenom spotřebitelé, ale bývá poměrně častý též u malochovatelů či samozásobitelů, kteří svým užitkovým zvířatům věnují patřičnou péči a k jejich welfare a využití produktů z nich přistupují s respektem.

Preference volného chovu

Proč vlastně k této „renesanci“ domácího chovu slepic dochází? Spotřebitelé častěji dávají přednost vejcím z tzv. volného chovu, protože jsou vnímána jako přirozenější, etičtější a bezpečnější. Nicméně nárůst počtu slepic v drobnochovech naznačil stoupající nedůvěru ke komerční produkci potravin. Z vyjádření účastníků studie pak bylo zřejmé, že při domácím chovu mají jistotu, že vajíčka, která konzumují jsou skutečně z volného chovu a nemusí tak řešit zmatek a kontroverze spojované s australskými standardy pro označování vajec z volného chovu. To by podle vědců mělo apelovat na instituce, které jsou za tento trend svým způsobem odpovědné, a jejich výzkum by tak mohl mít i politické důsledky, zejména v oblasti biologické bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat, třeba právě kvůli nedostatečné veterinární péči, kterou mají slepice v domácích chovech.

Více vajec díky humánnímu léku

Metformin je humánním lékem tzv. první volby pro léčbu cukrovky 2. typu a používá se též k léčbě syndromu polycystických ovárií (PCOS). Tak co by mohl mít společného s drůbeží? Vědci na Penn State University zjistili, že metformin může pomoci slepicím snášet více vajec, resp. zůstat plodnými i ve vyšším věku (samozřejmě adekvátně k obvyklé délce produktivního života nosnice). Krom toho vědci zjistili i jakým způsobem metformin působí.

Pro produkci brojlerů

Slepice brojlerového typu byly desítky let cíleně selektovány a šlechtěny k tomu, aby jejich potomstvo rychle rostlo a dosáhlo jatečné hmotnosti v co nejkratším čase a při co nejnižších nákladech, aby se dokázala uspokojit stoupající celosvětová poptávka po cenově dostupném kuřecím mase.

Snáška je krátká

Je tu však problém. Mimo poměrně krátký generační interval, což se při šlechtění a chovu hodí, dochází u slepic s věkem (a to již většinou po roce) k rapidnímu poklesu jejich schopnosti snášet, což výrazně omezuje dobu, po kterou je jejich chov efektivní. Tento pokles produkce dostatečného množství vajíček s adekvátní oplozeností.  Vědci z Penn State University skupině slepic denně po dobu 40 týdnů malou dávku metforminu a získali podle jejich vyjádření pozoruhodné výsledky. Slepice snášely více oplozených vajec, měly nižší podíl tělesného tuku a byly u nich zjištěny lepší hladiny reprodukčních hormonů než u těch, kterým lék podáván nebyl.

Co způsobuje metformin?

Následně se vědci detailněji zabývali tím, co se přesně děje v organismu ptáků a odpověď našli v játrech, která hrají klíčovou roli v reprodukci ptáků, protože se v nich tvoří prekurzory vaječného žloutku.  Metformin v podstatě pomohl „starším“ slepicím zůstat metabolicky zdravějšími, což jim umožnilo prodloužit období produkce vajec i ve věku, kdy už u nich obvykle dochází k výraznému poklesu snášky.

Delší život pro nosnice?

Prodloužením produktivního života slepic ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech by mohlo dojít ke zpomalení frekvence potřeby obměny hejna, zlepšení welfare a zvýšení efektivity – a to vše díky použití cenově dostupného a bezpečného preparátu.Ale je to skutečně ta cesta, kterou by se mělo zemědělství, resp. produkce drůbežího masa vydat?

Ing. Anna Mikšovský Marcinková + plus foto

Podrobněji v NCH 2/2026.