
Drůbežářský průmysl čelí naléhavým výzvám, které závisí na vývoji nových technologií, které jsou praktické a ekonomické. S novými hrozbami nemocí, které se šíří rychlým tempem, a s nedostatkem pracovních sil, je třeba využít nových technologických řešení pro problémy zdraví a pohody drůbeže, a to naléhavěji než kdy dříve.
Na summitu Poultry Tech se odborníci pokoušeli identifikovat klíčové oblasti, kde by technologie mohly mít největší dopad. Věří, že inovace jsou nejvíce třeba v několika oblastech.
Ptačí metapneumovirus (AMPV) se rychle stal největším zdravotním problémem jak pro producenty krocanů, tak brojlerů. Mezi lety 2023 a 2025 se AMPV posunula z 38. místa na největší problém krůt, ale podobné obavy ohledně AMPV se objevují i u brojlerů. AMPV může také infikovat nosnice, ale počet případů je zatím nižší než u krůty i brojlerů.
Problém ještě zhoršují mnohé podtypy s různou závažností. Navíc virus přetrvává v prostředí déle než ptačí chřipka a chová se spíše jako bronchitida.
Přestože AMPV dominuje současným obavám, vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI) je stále devastující, zejména u nosnic, kde požadavky na depopulaci mohou znamenat ztrátu milionů ptáků při jednom pozitivním testu. Odborníci se shodli, že kontrola volně žijících ptáků představuje nejzásadnější biologickou výzvu. Většina pozitivních hejn pochází přímo od divokých ptáků a v některých rizikových oblastech, je virová zátěž v oblasti tak vysoká kvůli migrační trase ptáků, že je velmi těžké ji kontrolovat."
Současná hodnocení welfare drůbeže se spoléhají na lidské pozorování, což znamená subjektivitu a nekonzistenci. Odborníci na summitu identifikovali několik oblastí vhodných pro automatizaci, a to:
Navíc každá nová technologie vždy musí zohlednit situaci což znamená, že dohled lidí bude vždy potřeba i při zavádění novinek.
Nedostatek pracovní síly je jedním z nejpalčivějších problémů drůbežářského průmyslu, který potřebuje technologická řešení, přičemž největší příležitosti pro automatizaci jsou líhně a zpracovatelské závody.
V líhních
Na farmách
Ve zpracovatelských závodech
Ustájení je nejdůležitějším ukazatel, který je nutné zlepšit. Růst a spotřeba krmiva nehraje roli, pokud je úhyn vysoký. Ví se, že úhyn brojlerů více méně rostl ještě před návratem AMPV a HPAI, zřejmě kvůli rychlým genetickým změnám, požadavkům na produkci bez antibiotik a imunosupresivním faktorům. U nosnic představuje pozdní úhyn obzvlášť nákladný problém. Pokud je slepice ve snášce a uhyne, je do ní vloženo již hodně peněz.
RFID, BLE, IoT a drony pomáhají zákazníkům v odvětví výroby drůbeže a vajec zlepšit jejich pracovní procesy, provoz a produktivitu personálu, materiálů a provozního vybavení, jako jsou haly, krmítka, napáječky, hnízda, inkubátory, zařízení na sběr vajec, ventilační systémy, systémy odstraňování hnoje, automatické třídění vajec, linky krmení a pití, topné a chladicí systémy, osvětlení, váhy pro drůbež, myčky vajec, zařízení na zpracování drůbeže, balicí stroje na kartony vajec, bezpečnostní systémy, záložní generátory energie, systémy řízení prostředí, software pro vedení záznamů. RFID nebo RFID systémy GAO jsou nabízeny ve dvou verzích. Jedna verze softwaru běží na lokálním serveru druhá verze běží v cloudu.
Poultry World