Kvalita objemných krmiv z TTP

Trvalé travní porosty představují klíčový zdroj objemných krmiv pro přežvýkavce v mírném klimatickém pásmu Evropy. Kvalita píce z těchto porostů zásadně ovlivňuje užitkovost, zdravotní stav a ekonomiku chovu skotu.

Trvalé travní porosty (TTP) tvoří základ krmivové základny přežvýkavců v Evropě a celosvětově představují nejrozšířenější zdroj krmné biomasy. Kromě produkční funkce plní významnou roli v ochraně půdy a udržování biodiverzity. Vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám, růstu nákladů na krmiva a tlaku na udržitelnost živočišné výroby roste význam optimalizace kvality píce z TTP.

Kvalita objemných krmiv je určena nejen jejich chemickým složením, ale také stravitelností, chutností, hygienickou nezávadností a schopností podporovat stabilní bachorové prostředí. Efektivní využití píce proto vyžaduje komplexní přístup zahrnující správné řízení porostů, vhodnou konzervaci a dlouhodobé šlechtění pícnin.

Možnosti z TTP

Pastva představuje nejpřirozenější a ekonomicky nejvýhodnější způsob využití TTP. Mladá pastevní píce se vyznačuje vysokým obsahem dusíkatých látek, minerálních látek a dobrou stravitelností vlákniny. Nutriční hodnota je však silně závislá na botanickém složení, vývojové fázi porostu a intenzitě pastvy.

Seno vzniká sušením posečené píce na obsah sušiny vyšší než 85 %. Kvalita sena je výrazně ovlivněna termínem seče, rychlostí zavadání a průběhem počasí. Včas sklizené seno si zachovává vyšší obsah bílkovin a nižší podíl strukturální vlákniny. Rizikem je mechanické poškození, ztráty listů a plesnivění při nevhodném skladování.

Silážování umožňuje konzervaci píce s vyšším obsahem vody za anaerobních podmínek. Kvalitní siláž se vyznačuje nízkým pH, vysokým podílem kyseliny mléčné a minimálními ztrátami sušiny. Správná technologie sklizně, dusání a utěsnění je klíčová pro omezení nežádoucích fermentací a mikrobiální kontaminace.

Hodnocení kvality

Základními ukazateli kvality píce jsou obsah sušiny, dusíkatých látek, vlákniny (NDF, ADF), ligninu a popelovin. Zatímco obsah dusíkatých látek informuje o potenciálu krytí potřeby bílkovin, frakce vlákniny určují příjem krmiva a jeho stravitelnost. Moderní výživové systémy rozlišují bachorově degradovatelnou a nedegradovatelnou bílkovinu, což umožňuje přesnější formulaci krmných dávek.

Energetická hodnota objemných krmiv se vyjadřuje pomocí ukazatelů jako netto energie laktace, celkově stravitelné živiny nebo relativní krmná hodnota. Tyto parametry kombinují informace o stravitelnosti a příjmu krmiva a slouží především k porovnávání šarží píce.

Součástí hodnocení kvality je i mikrobiologická bezpečnost. Přítomnost plísní, kvasinek a mykotoxinů může výrazně snížit užitkovost zvířat a představuje riziko pro zdraví zvířat i lidí. Zvláště nebezpečné jsou toxiny produkované rody Aspergillus, Fusarium a Penicillium.