Menu
e-shop
Okoloporodní období představuje pro dojnici i chovatele mimořádně citlivou fázi se zásadním vlivem na zdraví zvířat, jejich následnou užitkovost a celkovou ekonomiku výroby mléka. Správně zvládnutý přechod ze stání na sucho do laktace je klíčovým předpokladem pro fungování vysoce produkčních a ziskových stád. Úspěšný tranzitní program musí podporovat dostatečný příjem sušiny před i po otelení a minimalizovat riziko klinických i subklinických metabolických poruch, přičemž důležitou roli hraje zejména vhodně nastavená výživa suchostojných krav a jejich cílená příprava na porod.
Na toto obsáhlé téma jsme si povídali se zástupkyní společnosti Sano-Moderní výživa zvířat Ing. Petrou Hofírkovou, PhD. Petra absolvovala inženýrské studium na MENDELU, na které navázala doktorským studiem se zaměřením na výživu zvířat. Pracovní kariéru odstartovala ve společnosti ADW. S poradenskou činností v oblasti výživy a managementu chovu skotu začala v roce 2017, po boku Ing. Vladimíra Musila (AGRAS Bohdalov) a italského specialisty Dr. Paola Colturata (Paragon s.n.c.). V roce 2019 navázala spolupráci se společností Sano-Moderní výživa zvířat jako vedoucí projektu Smart Dairy Nutrition. V současné chvíli se stará o několik vybraných podniků, supervizuje poradenské aktivity na řadě podniků kolegů a spolupodílí se na řízení společnosti v pozici zástupce CEO.
Její dlouhodobou specializací je právě cílené řízení okoloporodního období u vysokoprodukčních stád.
Tranzitní období je pro dojnici i chovatele nejcitlivější fází s mimořádným dopadem na celkovou ekonomiku výroby mléka. Úspěšně zvládnutý přechod krávy z období stání na sucho do její produkce je jedním z nejdůležitějších pilířů spojených s vysoce užitkovými a ziskovými stády dojnic. V zásadě je třeba navrhnout a řídit program pro tranzitní krávy tak, aby měly vysoký příjem sušiny před i po otelení a vstoupily do laktace bez klinických či subklinických zdravotních a metabolických problémů. V období stání na sucho doporučuji dělenou výživu pro suchostojné krávy a přípravu na porod.
Období od záprahu do přibližně 21 dnů před plánovaným otelením ladíme krmnou dávku pro pokrytí potřeby krávy a rostoucího plodu. Jedná se o balastní a velmi levnou dávku, obvykle založenou na kvalitní senáži, kukuřičné siláži, suchém objemném krmivu (seno, sláma) s přídavkem minerálně-vitaminového doplňku. V případě, že senáž nemá dostatečný obsah dusíkatých látek, je nutné jejich hladinu optimalizovat.
Další období nastává poslední tři týdny před otelením (tzv. příprava na porod). Toto období vyžaduje mnoho fyziologických adaptací organismu dojnice při přechodu z pozdní březosti do rané laktace, kde je nezbytná homeostatická regulace pro normální porod a laktogenezi. Krmná dávka by měla být přechodem mezi balastní dávkou suchostojných krav a produkční dávkou, krmenou po otelení, pro zajištění návyku bachorového prostředí na vysokou koncentraci živin. Měla by obsahovat pouze kvalitní krmiva. Z hlediska minerálního by měla spolehlivě připravit budoucí dojnici na vysoký výkon a vyhnout se případným problémům souvisejícím s nedostatkem či nadbytkem některých makroprvků. Cílem je maximalizovat příjem sušiny a minimalizovat výskyt problémů po otelení.
Ano, existují doplňky, které snižují riziko metabolických poruch po otelení a zajišťují podporu mikrobiomu bachoru tak, aby kráva měla dobrý start po porodu.
Většina poporodních komplikací souvisí se subklinickou hypokalcémií. Nízká hladina vápníku u krav po otelení je příčinou snížené funkčnosti hladké svaloviny, postihující jak trávicí trakt, tak dělohu i strukový svěrač. Pokles bachorové kontraktility vede k redukovanému příjmu sušiny s nižším přísunem energie a propadem v užitkovosti. Nízký příjem tak koresponduje s vyšším výskytem ketóz a negativním dopadem na reprodukční ukazatele. Bez dostatečné bachorové náplně také roste výskyt dislokací slezu.
Hypokalcémie je manifestována vyšší četností nepravidelných poloh a zadržených lůžek, tím roste riziko metritid, zhoršuje se involuce dělohy s následnou negativní odezvou v reprodukci dojnic. Zároveň je negativně ovlivněna funkčnost imunitního systému dojnice.
Velmi úspěšnou strategií proti vzniku přetrvávající či opožděné subklinické hypokalcémie je použití iontových solí. Navození mírné metabolické acidózy u krav před otelením aktivuje regulační mechanismy napomáhající krávě snadno se vyrovnat se zvýšenou potřebou vápníku po otelení.
V Sano konceptu máme dva osvědčené produkty s iontovými solemi. Mipro Close Up 700 jsme sestavovali jako kompletní minerální doplněk s přesně nastaveným poměrem iontové soli k dalším minerálním látkám, zajišťujícím maximální účinnost v organismu krav. Krmí se tři týdny před očekávaným otelením. Účinnost je kontrolována měřením pH moči a již po jednom týdnu zkrmování by měla dosahovat doporučených hodnot 6,5 – 7. Pokles pH v organismu je zárukou zvýšené mobilizace ionizované formy vápníku a efektivní profylaxe mléčné horečky. Zvolili jsme iontovou sůl na bázi chlóru, jejíž acidifikační schopnost je mnohem vyšší než v případě síranových forem. Adekvátně zásobený vápník je doplněn vysokou hladinou využitelného hořčíku, jež je v případě uvolňování vápníkových rezerv z tkání nepostradatelný. Navýšení hladiny síry podporuje aktivitu bachorových mikroorganismů a zlepšuje kvalitu mikrobiálního proteinu. Kvalita bachorového prostředí je podpořena přídavkem živých kvasinek. Vysoká suplementace stopovými prvky a vitamíny podporuje imunitu zvířat. Na základě Sano výzkumu a vývoje byl doplněk obohacen o chráněný methionin a cholin pro podporu látkové výměny jater, eliminaci dopadů negativní energetické bilance, profylaxi ketózy a podporu imunitních funkcí krav v okolo porodním období.
V nabídce máme i méně objemovou variantu minerálního doplňku s iontovými solemi SM CZ - Close up, k níž je zapotřebí doplnit vápník. Správné použití iontových solí má svá specifika a jejich účinnost je třeba pravidelně kontrolovat.
